pohled přes příkop na hradní jádro
© Jan P. Štěpánek 05/2005
DSO Myslík se nachází na okraji katastru obce Myslík, na strmém vrchu lidově zvaném Hradisko, který se prudce zvedá z pravého břehu říčky Ondřejnice při cestě z Hukvald do Kozlovic. Hradisko je jedním z vedlejších vrcholů nejvyššího kopce Palkovických hůrek, Kubánkova (660 m n. m.). Kopec Hradisko má protáhlý tvar SV-JZ směru. Po jeho západním úpatí stéká z Palkovických hůrek Rybský potok a po východním úpatí, mezi Hradiskem a protějším Bačovým kopcem, bezejmenný potok. Oba pod Hradiskem vtékají do Ondřejnice. Právě k těmto soutokům potoků s Ondřejnicí vedou od vrcholu Hradiska dva takřka souměrné hřebeny. Od sedla mezi ním a Kubánkovem vede ke Hradisku velmi úzký a ostrý, pozvolně k vrcholu stoupající hřeben, kterým na mnoha místech prostupují výrazná skaliska. Celý hřeben má délku cca. 300m.
Před samým vrcholem, na kterém je DSO, je hřeben přeťat hlubokým, ve skále vylámaným příkopem šířky cca. 6 až 8 m. Na konci hřebene byla odlámáním příkopu vytvořena jakási nástupní plošina pro most do jádra.
Jádro, vydělené od přístupové strany zmíněným příkopem, je tvořeno samotným vrcholem Hradiska, vysokého pahorku vejcovitého až hruškovitého půdorysu. Nad příkopem jsou skaliska přizpůsobena podobné nástupní plošině jako před příkopem. Od tohoto nástupu pokračuje pomyslný hřeben až k samotnému nejvyššímu bodu Hradiska, který je tvořen skupinou vystupujících skalisek. Od tohoto hřebene, kromě přístupové strany, prudce spadá terén ke zmíněným vodotečím. Jižní kvadrant jádra je i s částí hmoty centrálních skalisek odtěžen do pravého úhlu asi 2-3 m pod úroveň nejvyššího bodu. Patrně v těchto místech byly s použitím stěn skalisek založeny základy centrální stavby. Její rozměry se mohly pohybovat mezi 5-6 m x 6-8 m. Jelikož se podle všech podkladů jednalo o velmi malý strážní hrádek, pak by touto stavbou mohl být věžový strážní objekt na snad kamenném základě. Pro svou extrémně malou plochu, maximálně 18-20 m x 10-12 m, zde mohla existovat nanejvýš ještě budova brány. Konstrukce DSO byla pro svou extrémní a dobře chráněnou polohu snad jen lehčího charakteru, dřevěná, avšak velké množství snadno dostupného kamene v celé lokalitě nevylučuje ani výstavbu z pevného materiálu.
Jelikož celý kopec a hlavně vrchol původně nebyl kvůli strážní funkci zalesněn, bylo snadné pro posádku hrádku nejen kontrolovat ruch na cestě z Hukvald do Kozlovic v údolí, ale i činnost na hradě Hukvaldy či předpokládaného DSO Kozlovice blízko Hradiska na protější levé straně Ondřejnice.
Starší popis místaOd úzkého hřbetu je pak fortifikace oddělena příkopem vysekaným ve skále, cca 10 m širokým a 3 m hlubokým. Snad pozůstatkem po zahloubené místnosti obytného (věžovitého) stavení je do pravého úhlu a do hloubky 2 m vytesaná prohlubeň. Místnost mohla mít rozměry přibližně 5 x 6 m a vnější rozměry 6,5 x 7,5 m. Archeologický materiál byl získán na JV straně při vrcholu suťového kužele. Na mikroplošce 50x50x30 cm bylo objeveno kolem stovky nálezů, převážně keramických zlomků. Dále byly nalezeny 3 kusy kostí a jeden hřeb s příčnou T hlavicí. Celý soubor lze datovat do 14., snad i 15.století. "Hradisko" je lokalita literaturou doposud opomíjená. Snad jedinou výjimkou je D. Menclová, která se zmiňuje o existenci tohoto místního názvu a vyslovuje domněnku o možné existenci předchůdce hradu Hukvaldy. Možná je i souvislost se vsí Kozlovice nebo Myslík. Možné vstahy k hukvaldskému hradu lze dedukovat výlučně z umístění lokality v terénu, neboť písemné prameny mlčí. Existence lokality na přístupové cestě k hradu však naznačuje možnost jeho využití jako jakéhosi strážního předsunutého stanoviště, jak by tomu ostatně napovídala jeho výrazně ostrožná nepřístupná poloha, připomínající hrádek na Čeladné..
|
Přihlášení |
