Hrad Štramberk, Štramberk

Hrad z konce 13. stol. Po 30leté válce zbyla jen mohutná válcová věž. V roce 1899 získal hradní zříceninu KČT a z hradní věže se stává rozhledna. Ve 20. letech 20. stol. byla na základech hradního paláce postavena turistická útulna.

pohled k hradu od náměstí

© Jan P. Štěpánek 08/2005

Hrad ve Štramberku, stojící na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce, tvoří výraznou dominantu nejen malebného lašského městečka Štramberk, nad jehož severozápadním okrajem historického centra se tyčí, ale převážně celého kraje. Z kdysi mohutného středověkého hradu se do dnešních dob zachovalo několik mohutných hradebních zdí hlavně vnitřního hradu a především rekonstruovaná strážní hradní věž – bergfrit, přestavěná na počátku 20. století na turistickou rozhlednu. Trůba – jak je věž ve zdejším kraji lidově nazývána, se stala jakýmsi symbolem kdysi mohutného hradu, krásného města i zdejšího malebného regionu. Mnohé turistické publikace a průvodci neznalí regionu často chybně dle lidového pojmenování věže nazývají celý hrad – hrad Štramberská trúba, což je naprosto nesprávné. Na hrad vedou dvě možné cesty. První, možná i pro cyklisty, je krkolomná ...

Jan P. Štěpánek, 16.9. 2005

historie

Hrad vznikl koncem 13. století patrně jako středisko zbylé zeměpanské državy na severu Moravy. První doložená zmínka o hradě pochází až z privilegia ze 4. 12. 1359, kde bratr císaře Karla IV. Jan Jindřich (1322–1375) nařizuje, aby pod hradem “…se zpustošené město znovu vystavělo a dle hradu Strallenberga se nazývalo.“ V rukou Lucemburků zůstal hrad s městem až do roku 1380, kdy jej markrabě Jošt udělil v

Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek a kol.: Šlechtická sídla na Novojičínsku, 28.5. 2002

pověsti

O tatarských uších na Kotouči

Ve východním cípu Moravy na východ od Nového Jičína leží město Štramberk. Nad ním se zvedá kopec Kotouč se zříceninou hradu. Z toho bývalého sídla pánů z Kravař nejzachovalejší je kulatá věž, " Trúba" zvaná, zdaleka viditelná. O vrchu Kotouči zachovaly se některé pověsti. Jedna z nich vztahuje se ke vpádu Tatarů na Moravu v 13. století: Tataři, národ asijský, žlutého plemene, podnikli roku 1237 velikou

Adolf Wenig:Moravsko - Slezské pověsti, nakladatelství Levné knihy KMa, Praha 2000, 28.5. 2002

Legenda o vrchu Kotouč

Štramberčané byli vždy nejzbožnějšími lidmi v širokém kraji. Lucifera to velice mrzelo, a proto se jednou rozhodl, že Štramberk učiní nejhříšnějším městem. Poslal nejchytřejšího čerta do Štramberka, aby lidem nasliboval spoustu peněz, zlata a slávy. Nikdo mu však nevěřil, a tak se čert vrátil do pekla s nepořízenou. Mocný Lucifer se dopálil. Poslal nejsilnějšího čerta pro velikánskou skálu, aby se s ní

Toulavý domek, http://www.domek.cz, 17.7. 2002

O štramberských uších

Dle staré pověsti ve 13. století vtrhli na Moravu Tataři. Lid hledal záchranu na kopci Kotouč, ale i tam Tataři zaútočili. Lidé již pomalu propadali panice i začali se modlit k Bohu o pomoc (bylo to právě v den Nanebevzetí Panny Marie). Bůh jejich modlitby vyslyšel a seslal nad tatarské ležení bouři tak prudkou a větrnou, že ji většina Tatarů nepřežila. Aby byla zkáza dokonalá, napadlo někoho z obránců prokopat

27.3. 2003

popis

popis hradu Štramberk

Hradní jádro bylo tvořeno dominantní válcovou strážní věží (bergfritem) 40 m vysokou, kterou obklopovala široká kamenná ohradní hradba, uzavírající malý dvůr půdorysu nepravidelného pětiúhelníka. Dvůr byl na třech stranách velice úzký, avšak na straně proti vchodu byl širší. Zde, naproti věži, se nacházel menší dvouprostorový hradní palác, patrně dvoupatrový, z něhož ve výšce 10 m vedl ke vchodu

Jan P. Štěpánek, 16.9. 2005

Půdorys místa

Situační nákres hradní zříceniny, Mřížkovaně je vyznačeno původní jádro, šrafovaně rozšíření markrabětem Janem Jindřichem, tečkovaně novodobé zdivo.
© M. Plaček (Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001)