
Hradní jádro bylo tvořeno dominantní válcovou strážní věží (bergfritem) 40 m vysokou, kterou obklopovala široká kamenná ohradní hradba, uzavírající malý dvůr půdorysu nepravidelného pětiúhelníka. Dvůr byl na třech stranách velice úzký, avšak na straně proti vchodu byl širší. Zde, naproti věži, se nacházel menší dvouprostorový hradní palác, patrně dvoupatrový, z něhož ve výšce 10 m vedl ke vchodu do věže (zachován gotický portál) krytý můstek. Věž, vyzděná z lomového kamene má vnější průměr 9,6 m, v dolní části je zdivo 3,5 m silné, vnitřní prostor je zde čtvercového půdorysu se zaobleným nárožím. Dle ústní tradice bývala v nejnižším a nejužším vnitřním prostoru věže hladomorna. Po dřevěných schůdcích či žebřících se vcházelo do jednotlivých poschodí. Ve výši cca 24 m je zdivo věže již jen 1,7 m silné a čtvercový vnitřní profil se mění na kruhový o průměru 6 m. Od vchodu až do této výše je věž prosvětlena malými štěrbinovými střílnami. Teprve od této… číst dále
Hrad vznikl koncem 13. století patrně jako středisko zbylé zeměpanské državy na severu Moravy. První doložená zmínka o hradě pochází až z privilegia ze 4. 12. 1359, kde bratr císaře Karla IV. Jan Jindřich (1322–1375) nařizuje, aby pod hradem “…se zpustošené město znovu vystavělo a dle hradu Strallenberga se nazývalo.“ V rukou Lucemburků zůstal hrad s městem až do roku 1380, kdy jej markrabě Jošt udělil v léno Vokovi III. z Kravař. Z dalších významných majitelů pánů z Kravař je třeba zmínit Lacka I., nejvyššího pražského purkrabího a moravského zemského hejtmana. Jeho syn, Jan z Kravař, byl velmi oblíben u lidu, současně patřil mezi nejbohatší a nejzámožnější feudály v zemi. V době husitských válek se na hradě mnohokrát před oderskou posádkou husitů skrývala okolní drobná šlechta. Janem z Kravař vymírá fulnecko-novojická větev pánů z Kravař. Celé štramberské panství přechází dle závěti z roku 1433… číst dále
Ve východním cípu Moravy na východ od Nového Jičína leží město Štramberk. Nad ním se zvedá kopec Kotouč se zříceninou hradu. Z toho bývalého sídla pánů z Kravař nejzachovalejší je kulatá věž, " Trúba" zvaná, zdaleka viditelná. O vrchu Kotouči zachovaly se některé pověsti. Jedna z nich vztahuje se ke vpádu Tatarů na Moravu v 13. století: Tataři, národ asijský, žlutého plemene, podnikli roku 1237 velikou válečnou výpravu do střední Evropy. V jižním Rusku se usadili a tam odtud podnikali veliké nájezdy na západ. Tak vnikli do Uher a do Polska. Poláci se jim postavili na odpor, byli však poraženi u Lehnice a Tataři vtrhli podél řeky Odry na Moravu. Předcházela je strašlivá pověst o veliké ukrutnosti, s jakou zacházeli s poraženým protivníkem. Tak prý také uřezávali křesťanům uši a po bitvě u Lehnice poslali prý chánu svému do Asie devět pytlů nasolených uší jako důkaz vítězství. Když přisly první zprávy… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.