hrad Štramberk

© Luděk Vláčil 04/2017

popis hradu Štramberk

Hradní jádro bylo tvořeno dominantní válcovou strážní věží (bergfritem) 40 m vysokou, kterou obklopovala široká kamenná ohradní hradba, uzavírající malý dvůr půdorysu nepravidelného pětiúhelníka. Dvůr byl na třech stranách velice úzký, avšak na straně proti vchodu byl širší. Zde, naproti věži, se nacházel menší dvouprostorový hradní palác, patrně dvoupatrový, z něhož ve výšce 10 m vedl ke vchodu do věže (zachován gotický portál) krytý můstek. Věž, vyzděná z lomového kamene má vnější průměr 9,6 m, v dolní části je zdivo 3,5 m silné, vnitřní prostor je zde čtvercového půdorysu se zaobleným nárožím. Dle ústní tradice bývala v nejnižším a nejužším vnitřním prostoru věže hladomorna. Po dřevěných schůdcích či žebřících se vcházelo do jednotlivých poschodí. Ve výši cca 24 m je zdivo věže již jen 1,7 m silné a čtvercový vnitřní profil se mění na kruhový o průměru 6 m. Od vchodu až do této výše je věž prosvětlena malými štěrbinovými střílnami. Teprve od této…  číst dále

Hrad vznikl koncem 13. století patrně jako středisko zbylé zeměpanské državy na severu Moravy. První doložená zmínka o hradě pochází až z privilegia ze 4. 12. 1359, kde bratr císaře Karla IV. Jan Jindřich (1322–1375) nařizuje, aby pod hradem “…se zpustošené město znovu vystavělo a dle hradu Strallenberga se nazývalo.“ V rukou Lucemburků zůstal hrad s městem až do roku 1380, kdy jej markrabě Jošt udělil v léno Vokovi III. z Kravař. Z dalších významných majitelů pánů z Kravař je třeba zmínit Lacka I., nejvyššího pražského purkrabího a moravského zemského hejtmana. Jeho syn, Jan z Kravař, byl velmi oblíben u lidu, současně patřil mezi nejbohatší a nejzámožnější feudály v zemi. V době husitských válek se na hradě mnohokrát před oderskou posádkou husitů skrývala okolní drobná šlechta. Janem z Kravař vymírá fulnecko-novojická větev pánů z Kravař. Celé štramberské panství přechází dle závěti z roku 1433…  číst dále

O tatarských uších na Kotouči

Ve východním cípu Moravy na východ od Nového Jičína leží město Štramberk. Nad ním se zvedá kopec Kotouč se zříceninou hradu. Z toho bývalého sídla pánů z Kravař nejzachovalejší je kulatá věž, " Trúba" zvaná, zdaleka viditelná. O vrchu Kotouči zachovaly se některé pověsti. Jedna z nich vztahuje se ke vpádu Tatarů na Moravu v 13. století: Tataři, národ asijský, žlutého plemene, podnikli roku 1237 velikou válečnou výpravu do střední Evropy. V jižním Rusku se usadili a tam odtud podnikali veliké nájezdy na západ. Tak vnikli do Uher a do Polska. Poláci se jim postavili na odpor, byli však poraženi u Lehnice a Tataři vtrhli podél řeky Odry na Moravu. Předcházela je strašlivá pověst o veliké ukrutnosti, s jakou zacházeli s poraženým protivníkem. Tak prý také uřezávali křesťanům uši a po bitvě u Lehnice poslali prý chánu svému do Asie devět pytlů nasolených uší jako důkaz vítězství. Když přisly první zprávy…  číst dále

Legenda o vrchu Kotouč

Toulavý domek, http://www.domek.cz, 17.7. 2002

O štramberských uších

27.3. 2003

Půdorys místa

Situační nákres hradní zříceniny, Mřížkovaně je vyznačeno původní jádro, šrafovaně rozšíření markrabětem Janem Jindřichem, tečkovaně novodobé zdivo.
© M. Plaček (Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001)

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

96 Moravskoslezské Beskydy

Cykloturistické mapy, Kartografie

68 Moravská brána, Oderské vrchy

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

145 Oderské vrchy. Moravská brána

159 Moravskoslezské Beskydy. Javorníky