
Jen několik minut od hlavní brány do hukvaldské obory, při cestě vedoucí doleva před touto vstupní branou, se nachází v domku č.p. 79 v Podoboří památník věnovaný slavnému hukvaldskému rodákovi, světoznámému hudebnímu skladateli Leoši Janáčkovi.
Samotný rodný dům, kde se Janáček narodil dnes již neexistuje. Na jeho místě stojí nová patrová budova bývalé školy, která v roce 1877 nahradila budovu staré školy v níž se Leoš Janáček 3. července 1854 narodil. Na tuto událost upomíná pamětní deska s bronzovou bustou skladatele od sochaře Augustina Handzela. Janáček se narodil do rodiny zdejšího kantora jako deváté ze třinácti dětí. Již od dětství se setkával s hudbou. Jeho dědeček i otec hudbu vyučovali a jeho matka hrála na kytaru a varhany. V 11 letech odešel do klášterní hudební školy na Starém Brně. Tam vystudoval a stal se učitelem. Ve studiu hudby však stále pokračoval. Byl jmenován ředitelem varhanické školy v Brně, kde také organizoval hudební život. Dlouho však nemohl prorazit . Jeho hudba byla natolik originální, že vzbuzovala odpor konzervativců. Například jeho nejslavnější opera Její pastorkyňa čekala na provedení v Praze 12 let! Až ke sklonku života bylo jeho dílo objeveno a přejímáno dokonce i d o světa jako výraz ryzí české hudebnosti. Na rodné Hukvaldy se skladatel vrátil až po 23 letech (1888), a pak je navštěvoval již pravidelně. V roce 1921 si skladatel koupil od své švagrové domek v tzv. Podoboří, kde trávil každoročně mnoho chvil. Trávil zde i poslední dny svého života. Leoš Janáček zemřel 12. 8. 1928 v Ostravě. K rodnému kraji měl skladatel hluboký a vřelý vztah, hledal zde inspiraci, poslouchal a sbíral lidové písně, ale hlavně zde nacházel tolik potřebný klid a odpočinek.
Současný památník věnovaný Leoši Janáčkovi byl vytvořen v domě, který si skladatel v rodných Hukvaldech zakoupil v posledních letech života. Na tomto domku je rovněž umístěna pamětní deska Augustina Handzela. Uvnitř se nachází expozice o skladatelově díle i dochovaný interiér místností jež skladatel obýval.