Zachovalý židovský hřbitov z konce 19. století v dolní části města Frýdku. V současné době přístupný jen příležitostně.
Frýdecký židovský hřbitov patří k méně známým, avšak o to více vzácným památkám města Frýdku. Zájemci o tyto lokality a jejich historii či běžní návštěvníci naleznou tuto památku na dolním konci ulice Slezská, v nevzhledném prostředí na okraji města, sevřenou mnohapatrovými panelovými domy sídliště „Slezská“, rušnou hlavní silnicí a místním hypermarketem. Areál hřbitova je ohraničen vysokou ohradní zdí. Přední části předchází smuteční síň za níž následuje samotný hřbitov. Z plochy hřbitova je drátěným plotem vydělena zadní část, která dnes slouží jako menší parčík či spíše prostor pro venčení sídlištních psů. Hřbitov byl založen v roce 1882 a patří k nejrozsáhlejší židovským hřbitovům u nás. Fakt, že byl iniciován vznik hřbitova, a že narostl do takovýchto rozměrů s množstvím honosných náhrobků, byl způsoben velkým rozvojem místních textilních továren, jež vlastnily židovské rodiny podnikatelů Gebrüder-Neumannů, Landsbergerů, Lembergerů či Lövů. Řada cenných náhrobků, včetně několika velkolepě pojatých hrobek dodnes připomíná tato slavná jména. Samotný židovský hřbitov je dnes udržován jen sporadicky. Po většinu roku jsou náhrobky zarostlé vysokou travou a přerostlými thujemi.
Jan P. Štěpánek, 15.12. 2005
Nejstarší zmínka o Židech ve Frýdku je z roku 1636, kdy se jeden z nich stal nájemcem panského mýta. V roce 1708 povolil František Ludvík Vilém hrabě Pražma Mosesi (Mojžíši) Munkovi, příslušníku bohaté židovské rodiny z Lipníku nad Bečvou, jež musela v roce 1670 opustit Vídeň, koupit si dům ve městě a udělil mu koncesi na obchod. Vymínil si však, že kromě něj a jeho potomků se jiní Židé nesmí ve Frýdku usídlit ani obchodovat. Jelikož v té době měli Židé oficiálně zákaz pobytu ve Slezsku, odvolával se při svém povolení na císařské privilegium Josefa I. pro rodinu Munků. Teprve v roce 1713 vydal císař Karel VI. tzv. toleranční edikt, který umožňoval Židům pobývat ve Slezsku, ovšem pod podmínkou, že budou platit zvláštní daň. Počet židovských obyvatel v habsburské monarchii stanovil tzv. numerus c1ausus, kterým bylo určeno jaké množství rodin smí žít v jednotlivých oblastech. Pokud bylo v rodině více synů, právo založit si…
číst dále
Petr Juřák: Pamětihodnosti města Frýdku - Místku. Muzeum Beskyd Frýdek - Místek, 2002, 23.3. 2006
