Pohled na pahorek tvrze od jihozápadu
© Jan P. Štěpánek 09/2006
Poměrně vzdálená od centra dnes jedné z ostravských městských částí – Staré Bělé – se nacházejí terénní pozůstatky druhé ze starobělských tvrzí. Tvrziště je vzdáleno takřka 1,5 km vzdušnou čarou jihozápadně od středu obce s vodní tvrzí, v zalesněném údolíčku bezejmenného potoka, v sousedství lesa zvaného Palesek. V těsné blízkosti tvrze se nachází bývalá polní cesta ze Staré Bělé do Krmelína, která dnes slouží jako značená cyklostezka.
Popis starobělské tvrze u lesa PaleskaSamotné jádro tvrze je v současnosti z velké části (až 2/3) poškozeno těžbou písku. Pozůstatek centrálního plata se mírně svažuje jihovýchodním směrem. Nejvyšší místo lokality se doposud zachovalo v jihozápadní části jádra. Nejhůře byla postižena severozápadní část, která byla zcela odtěžena a s ní byla poškozena i celá severní část jádra. Lze odhadovat, že původní jádro mělo přibližně oválný či vejčitý tvar rozměrů cca 35 x 50 m. Současný zbytek jádra tvrze nenese na svém povrchu žádné terénní anomálie, které by napovídaly o vnitřním uspořádání budov tvrze. Vzhledem k rozloze jádra, lze předpokládat v nejvyšší jihozápadní části určitou věžovitou stavbu na kamenném základě s dřevěnými vyššími patry a možná nějaké další budovy lehčí konstrukce. Východní stranu lokality obíhal drobnější příkop (současné šířka cca 2 m a hloubka nedosahuje takřka ani 1 metru) a val, který se doposud zachoval částečně na východě a jihovýchodě areálu. Za tímto příkopem je předpokládáno rozměrné obloukovité předhradí nacházející se v reálu však až „za hradem“ ), bez terénních anomálií, chráněné ještě od východu dnes již nevýrazným příkopem, dochovaným v náznaku na severovýchodě. Předhradí bylo ve své době patrně opevněno pouze dřevěnou palisádou. Velkou roli v obraně tvrze sehrála voda, respektive obě vodoteče, které mohly sloužit jako zdroj vody pro rybniční soustavu, jež tvrz chránily obloukem od severu, přes východ až po jih. Pozůstatkem rybniční ochranné soustavy může být rybník na jihu, jež je však mladšího založení.
Historie starobělské tvrze u lesa PaleskaNebyla zde prokázána žádná stavba ani kulturní vrstva, s výjimkou několika uhlíků, což prokazuje na nepříliš dlouhé trvání tvrze, postavené zřejmě jen ze dřeva. Hlavní věžovitou stavbu můžeme předpokládat na nejchráněnějším místě, v jihozápadní části tvrziště. Písemné zmínky o tvrzi a jejich držitelích na rozdíl od tvrze ve vsi neexistují. Tvrz mohli vystavět v průběhu 14. století bratři Smil a Hynek z Frýdlantu anebo o několik let později Anežka z Bělé, jedna ze Smilových dcer, spolu se svým mužem Dykem z Kobeřic, kterým připadla menší část Staré Bělé. Roku 1412 pohání Dyk z Kobeřic svého souseda Hanuše z Bělé (na tvrzi ve vsi), který se tenkrát připomíná jako přísedící na soudě. Dyk z Kobeřic se svou manželkou byli nejspíše posledními majiteli tvrze. Když Anežka z Bělé obdržela po otci právo na ves Hilbrantice, koupil její díl v Bělé pan Hanuš. Tímto by Anežčina a Dykova společná tvrz pozbyla svůj smysl a po odchodu obou manželů zpustla a mohla zaniknout v nadcházející době husitských válek.
|
Přihlášení |
