Přírodní památka Ondrášovy díry představuje soubor povrchových a podzemních pseudokrasových jevů na rozeklaném temeni Lukšince. Byla vyhlášena v roce 1990 a představuje chráněnou plochu o rozloze 4,50 ha. Sídliště kolonií netopýrů.
Když se řekne Lysá hora, každému se vybaví nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd se svými 1323 metry. Lysá hora však není pouze vrchol s majestátným vysílačem a příjemnou horskou hospůdkou. Na rozeklaném temeni hřebene zvaného Lukšinec, 2 km severozápadně od vrcholu Lysé hory, se rozkládá Přírodní památka Ondrášovy díry, která představuje unikátní jeskynní systém v této části Beskyd. Byla vyhlášena v roce 1990 a představuje chráněnou plochu o rozloze 4,50 ha. Celková plocha, kterou však tento pseudokrasový prostor se svými povrchovými a podzemními pseudokrasovými jevy zabírá, je úctyhodných 14 ha. Ondrášovy díry jsou také ojedinělou zoologickou lokalitou s koloniemi ohrožených druhů netopýrů. Samotné jeskyně se skládají z mnoha pseudokrasových puklinových a rozsedlinových jeskyní, které jsou tvořeny godulskými vrstvami, ve kterých se střídají mocné glaukonitické vrstvy pískovců s vrstvami jílovců a slepenců. Běžný návštěvník a turista z celého jeskynního systému vidí pouze nápadné terénní deprese, závrty a rozseté skalní bloky po svazích a mříží zabezpečený velmi úzký vstup tvořený skalní rozsochou. Vstup do jeskyní se nachází jen 10 m jižně od žluté turistické značky vedoucí na vrchol Lysé hory. Ta vede z Malenovic od parkoviště u hotelu Rajská bouda, přes v kraji známou a příjemnou historickou útulnu a hospůdku U Veličků, která tady na úpatí Lysé hory funguje a zpříjemňuje výšlapy turistům již bezmála sto let. A Jak se v kraji říká: „nebyl na Lysé ten, kdo se nezastavil U Veličků“. Kompletní a velmi podrobné informace naleznete v přiložených odkazech.
Jan P. Štěpánek, 20.2. 2006
