
Svobodnický dvůr – Zemanství – byl tvořen obytnými, správními a hospodářskými budovami kolem čtvercového nádvoří nad východním břehem potoka Kopřivničky, asi 500 m severně od starého centra Kopřivnice s dřevěným kostelíkem. Severní frontu areálu tvořila dlouhá přízemní obytná budova panského domu s mělkým rizalitem s hlavním vstupem do objektu v ose nádvorní fasády. Interiér podsklepené budovy je klenutý. Tento objekt byl naposledy přestavěn v roce 1813, jak říká letopočet ve štítě. Kolem této budovy procházela od západu k východu přes dvůr jediná dopravní tepna (dnes jí kopíruje ulice B. Němcové). Do dvora vstupovala na západě (od Kopřivničky), i východě (k hradu Šostýnu) dvojitou branou s branou pro vozy a samostatně i pro pěší. Východní, jižní a západní frontu dvora tvořily hospodářské a provozní budovy jako stodoly, chlévy, čeledníky a podobně.
Historie bývalého panského dvora s panským sídlem v centru Kopřivnice spadá před rok 1587. Doba přesného založení není známa. Dvůr se vším příslušenstvím byl majetkem olomouckých biskupů, kterým se však málo prosperující hospodářství dvora zdálo zbytečnou zátěží. V roce 1587 kupuje bývalý panský dvůr za 400 zlatých od biskupa Stanislava Pavlovského Jan Tichavský, bývalý hajný, který se stává pánem dvora a jeho velkého majetku. Majitelé dvora jsou místním lidem nazýváni zemané, respektive jimi svým postavením byli, a jejich dvůr se sídlem Zemanství. Za soukromých majitelů se hospodářská situace výrazně zlepšila a Zemanství se stalo nejvíce prosperujícím statkem v okolí. Po Janu Tichavském byli majiteli a držiteli zemanství bezpochyby jeho dědicové. Patrně někdy na konci 17. století se majiteli Zemanství stává rodina Rašků. Jeho příslušníci přišli na Moravu někdy v 17. století z Uher. První držitel z rodu Rašků není jmenovitě znám.… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.