Pohled na plochu, na níž byl areál zámku (dnes je jedinou připomínkou na zámek pouze jeden pilíř u bývalého vjezdu do areálu)
© Miroslav BITTER 02/2007
Zaniklý zámek a zámecký dvůr v bývalé samostatné vsi Dolní Suchá, dnes součást města Havířova. Z původní staré tvrze a později renesančního zámku, který byl barokně upraven, stejně jako ze zámeckého dvora, jehož byl zámek součástí, se do dnešních dob nezachovalo zhola nic. Ani kousek zdi. Místo, kde se celý areál nacházel, je dnes po demolici koncem 20. století zrekultivováno a nikdo by neřekl, že se na této zelené louce nacházel zámek s celým dvorem.
Místo zámku se nachází asi 220 m severovýchodně od křižovatky silnice z Havířova na Horní Suchou a do Orlové. Areál je vymezen starší cestou na západě a severozápadě, která dodnes nese příznačný název U Dvora, a potrubím na východě.
Zámek byl tvořen menší obdélnou patrovou budovou ukončující západní frontu obdélného panského dvora. Kolem západní a severní fronty dvora procházela stará silnice ze Suché do Orlové. ...Z této silnice vedla do jižního a severního nároží cesta. Dvůr tak byl průchozí. V 18. století byl zámek barokně upraven a pokryla jej nová mansardová střecha. V polovině 19. století za Mattencloitů byl zámek modernizován. Barokní členitá fasáda byla zjednodušena. Zámek měl klasicky číslo popisné 1.
Obec Suchá je prvně zmiňována v listině desátků vratislavskému biskupství z roku 1305. Dolní Suchá je samostatně zmiňována až v roce 1573. Samostatný statek tvořila Dolní Suchá od poloviny 15. století. ...Prvním lenním vlastníkem byl od roku 1471 Petr Kusý ze Suché. Právě Petr Kusý je považován za stavitele drobné tvrze na místě pozdějšího zámku. Do r. 1490 je zde zmiňován Toman ze Slupka, od tohoto roku pak Jiří Hynal z Kornic. V 16. století se na Dolní Suché vystřídali Borkové z Roztropic, Lubovští z Lubovic a Vlčkové z Dobré Zemice. Patrně za Vlčků byla starší tvrz přestavěna na renesanční drobný zámek (ten je prvně zmiňován r. 1620). Podobný trend střídání držitelů trval i počas 17. a 18. století. Vystřídaly se zde rody Rouseckých z Ejvaně, Pelhřimovští z Třenkovic, Skočovských, Janušovských z Vyšehradu či Dziembowkých. Od roku 1780 je statek v držení těšínských měšťanů. V roce 1833 se statek i se zámkem dostává do rukou Mattencloitů. Ti Dolní Suchou vlastnili až do roku 1903, kdy ji prodávají bratřím Guttmannům. Roku 1933 majetek přechází pod Českou obchodní společnost. Poté se zde střídali drobní soukromníci. Po 2. světové válce se zámek nakrátko vrátil do soukromých rukou, avšak nedlouho poté v r. 1948 přešel do státních rukou. V 70. letech 20. století zde sídlilo detašované pracoviště OKR-Rekultivace Havířov, středisko zemědělské dopravy. Zámek po polovině 20. století velmi zchátral, jelikož do jeho obnovy nebylo nijak investováno. Vlivem silné důlní činnosti (nedaleko se nachází důl Dukla) se časem na budově zámku začaly projevovat statické poruchy. Nakonec bylo přistoupeno k demolici zámku, která proběhla mezi lety 1979 a 1980. Kanceláře střediska se poté přemístily do zbylých budov dvora. Ve dvoře se také nacházela Zpracovna krmiv. Po r. 1991 se v areálu bývalého dvora vystřídalo několik drobných soukromých firem. Po r. 1998 byl celý areál bývalého zámeckého dvora asanován a jeho plocha rekultivována. Ještě v letech 2002–2003 bylo možno na leteckém snímku vidět hromady sutě v prostorách bývalých budov a jednu stojící budovu. Dnes v místě plochy bývalého zámku a dvora najdeme jen krásně zelenou louku. Neexistuje zde naprosto žádná památka, která by na existenci zámku a jiných budov upomínala. Je to až neuvěřitelné. V severní části areálu, při staré silnici ze Suché do Orlové se nachází silně zchátralý ozdobný pilíř bývalé brány do zámeckého dvora od severu.
|
Přihlášení |
