
Schematicky je biskupský dvůr ve Sviadnově (samostatná osada Koloredov vznikla až po roce 1789) zachycen poprvé přesněji jako trojkřídlý větší areál na levém břehu řeky Ostravice na mapě 1. vojenského mapování z 60. let 18. století. Tehdy kolem něj vedla stezka k brodu přes řeku do města Frýdku na protějším břehu Ostravice. Koloredovský most ještě nestával, a tak bylo nutné řeku překonávat plytkým brodem přibližně v místech pozdějšího mostu. Nedaleko dvora stávaly mlýny (Jiříkův) a valchy na starém mlýnském náhonu a směrem k jihu se utvářela pomalu osada zaměstnanců a robotníků dvora. Na mapě 2. vojenského mapování z 30. - 40. let 19. století už je situace dvora zřetelnější. V té době již byla ustanovena samostatná obec Koloredov, jejíž páteří se stala nová císařská silnice (ul. Císařská, Dr. Edvarda Beneše, Říšská, dnes Pionýrů), která spojovala městečko Místek se slezským městem Frýdkem na druhé straně řeky Ostravice. Cesta již tehdy… číst dále
Biskupský hospodářský dvůr na jihovýchodním okraji katastru obce Sviadnov byl od středověku správním a hospodářským střediskem této okrajové části biskupského léna Hukvaldského panství. Je překvapivé, že toto středisko nevzniklo v rámci žádného většího sídelního celku (nedaleké městečko Místek), ale spíše na samotě, uprostřed luk a polí. Možná v založení dvora v tomto místě hrála roli těsná blízkost středověké trasy a brodu přes řeku Ostravici, z moravského Místku (Hukvaldské panství) do slezského Frýdku (Těšínské panství). Kolem dvora se brzy začali usazovat zaměstnanci dvora a svými skromnými staveními utvářeli základ pozdější osadě Koloredov. V roce 1789 byl z podnětu prvního olomouckého arcibiskupa hraběte Antonína Theodora z Colloredo - Waldsee (ve funkci 1777 až 1811) sviadnovský dvůr rozparcelován a na jeho pozemcích vznikla oficiálně osada Koloredov (Kolloredov) o 126 usedlostech, pojmenovaná podle svého… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.