Klikatící se Hodoňovicko-sviadnovský technický náhon v Hodoňovicích před mlýnem
© Jan P. Štěpánek 09/2006
Zachovalý a udržovaný vodní náhon zvaný Hodoňovický. Oficiální název technického vodního díla zní Hodoňovicko-sviadnovský technický náhon, neboť začíná na katastru obce Hodoňovice a končí na katastru Sviadnova u Místku.
Vznikl patrně již na konci středověku či na samém počátku novověku z podnětu vrchnosti, která chtěla jeho vznikem podnítit výstavbu vodních mlýnů a pil, z nichž jí plynul nemalý příjem.
V roce 1871 byl náhon modernizován do dnešní podoby i délky. V době své největší slávy poháněl vodní silou na 13 vodních mlýnů, pil, valch, stoup a textilních továren.
Dnes plní spíše funkci převaděče vody a hezkou součást krajiny.
Hodoňovicko-sviadnovský technický náhon začíná na 31,5 říčním kilometru řeky Ostravice, na jejím levém, moravském břehu. Jeho původním úkolem bylo pohánět vodní silou mlýny, pily a valchy. ...Oproti jiným náhonům na řece Ostravici převádí Hodoňovický náhon vodu z řeky Ostravice do řeky Olešné, kam za Místkem ústí. Plocha povodí umělého náhonu činí 5,08 km2. Jeho délka dnes dosahuje 8 km. V minulosti náhon poháněl více než 13 objektů na vodní pohon: např. Šolínův mlýn a Svobodovu pilu v Hodoňovicích (oba objekty s částečnou technologií turbín, náhonu a příslušenství zachovány), Schindlerův mlýn (přestavěn na domov dúchodců, technologie s turbínou částečně zachována) a Bajerův mlýn (funkční) v Kunčičkách u Bašky, Ševčíkův mlýn v Místku-Bahně (zachován vodní náhon a funkční turbína), tři soukenické valchy (zaniklé) v samotném Místku a valchu na katastru původně samostatného Koloredova (dnes Místek, zcela zaniklá). Později některé valchy nahradily mladší textilní továrny a stoupy. Dnešním úkolem náhonu je převážně převádět vodu z Ostravice do řeky Olešné. Dodnes svou vodní silou pohání několik moderních vodních turbín (Francis) v objektech bývalých mlýnů a pil, a také jeden funkční moderní vodní mlýn pana Bajera v Kunčičkách u Bašky..
Historie existence a výstavby starého vodního náhonu sahá minimálně do 16. století, kdy jsou v obcích kolem současného náhonu zmiňovány první vodní mlýny. Např. ...mlýn v Hodoňovicích či Kunčičkách je zmiňován v Lohovského urbáři z roku 1580 a náhon je označován jako "panská příkopa". Z toho lze odvodit, že za jejím vznikem stála zdejší vrchnost. Současnou podobu a délku dostal náhon v roce 1871, kdy byla dokončena jeho oficiální výstavba, která však dle všeho pouze navázala na starší systém náhonu (náhonů?). Po svém vzniku poháněl celkem 13 vodních mlýnů, pil, stoup a textilních továren. K dalším úpravám došlo v roce 1882. Po 2. světové válce ztratil vodní náhon na významu. Vodní pohon továren nahradil pohon parní, mlýny byly kolektivizací zrušeny a nebo zastaveny. Koryto vodního náhonu je dodnes udržováno a tvoří příjemnou součást krajiny..
