Zaniklý hrádek vystavěn možná za účelem ochrany brodu přes Ostravici či šlo o zeměpanské hraniční opevnění. Existence panského sídla určena do období 13.–15. stol., s bližším vymezením do let 1281-1450. Archeologické nálezy středověké keramiky atp.
Hlavní obrázek místa
čelo hrádku
© Jan P. Štěpánek 04/2005
Vesnice Lubno, na jejímž katastru se hrádek nachází, se rozkládá na úpatí Beskyd, 10 km jižním směrem od Frýdku a jen 2 km severovýchodně od Frýdlantu nad Ostravicí, na pravém – slezském břehu řeky Ostravice. Na jejím jihovýchodním okraji katastru, nad pravým břehem řeky Ostravice, jen co by kamenem dohodil do Frýdlantu se nalézá trať s názvem „Zámčiska“. Právě zde, na nevysoké zalesněné terase pravého břehu řeky Ostravice (vzdálen 50–70 metrů), v nadmořské výšce cca 340 m se lokalita bývalého hrádku nalézá. Od paty hradního vrchu dnes vede lávka pro pěší do Frýdlantu, odkud je taky na lokalitu nejlepší přístup. Přejde se přes tzv. „houpací lavku“, zahne doleva a po deseti metrech doprava na cestu, která hradní vršek obtáčí a vede dále směrem k letišti. Samotné místo hrádku je tvořeno kopcovitým výběžkem z vysokého a členitého břehu říční terasy řeky Ostravice. S říční zvýšenou terasou je DSO spojena úzkou šíjí, která od zvýšeného čela hrádku mírně stoupá a napojuje se na ni. Jádro DSO je ze tří stran (západní, severní a jižní) obtékáno potokem, místními pojmenovaném Hrotek, někdy též nazývaným Lubenec. K tomuto potoku spadají prudce svahy hrádku. Ze strany západní a jihozápadní byla lokalita chráněna prudkými svahy k řece Ostravici. Bohužel právě tato strana je také nejvíce poškozena mohutnou erozí. Je možné říci, že takřka 1/3 až ½ plochy jádra je sesutá touto erozí a podobně je až z ½ erozí upadlé předhradí. Kopec hrádku ze tří stran obíhá lesní komunikace z Frýdlantu k letišti. Ta jde od vyústění lávky pro pěší kolem západní, severní a východní strany kopce, směřuje a stoupá po západní straně jádra i předhradí směrem k jihu, kde se zařezává do říční terasy, vystoupá na její hranu a pokračuje k letišti. Jádro hrádku zaujalo nejvyšší místo kopce. Opevnění má stávající maximální rozměry 28 x 19 metrů s tím, že celá severozápadní…  číst dále
J. Tichánek a kol.: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Centa, Brno 2006, 29.6. 2006
historie

Archeologický výzkum a nálezy na lokalitě

Na povrchu neporušené části opevnění Boris sesbíral několik úlomků středověké keramiky. Spolu s R. Žáčkem, historikem OVM (muzea) ve Frýdku-Místku provedli následný zjišťovací archeologický průzkum této lokality. Zjišťovací sonda o rozměrech 60 x 20 x 20 cm obsahovala v hloubce 10–15 cm vrstvu šedohnědé zeminy, promísené úlomky pískovce načervenalé barvy, drobné uhlíky, zbytky mazanice, keramické úlomky a zlomky železného předmětu. Všechny tyto nálezy byly následně předány ke zpracování opavské expozituře AÚ ČSAV Brno, která je datovala do počátku 16. století a doporučila naleziště chránit a zařadit do seznamu památkových objektů. Bohužel zůstalo u pouhého návrhu. Kulturní vrstva je zde poměrně plytká a dosahuje mocnosti 5–15 cm. Byla zjištěna několika malými sondami na celé ploše opevnění, přičemž nikde se nepodařilo zachytit pozůstatky objektů nebo nějaké větší centrální stavby. Tato kulturní vrstva nasedá na sterilní žlutavou spraš…  číst dále

J. Tichánek a kol.: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Centa, Brno 2006, 29.6. 2006

Další texty historie

Půdorys místa

, amatérský nákres půdorysu hrádku z první návštěvy místa v roce 1997-severka je o 90°otočená na východ :(
© Jan P. Štěpánek 03/2004
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Lubno

Místa v okolí

 kaple na Kamenci
 hamr č. VII
 radnice
 Harcovský most
 Alsternova vila
 Nová Ves
 Frýdlant
 kostel sv. Josefa
 Janovice
 kaple Panny Marie
 kaple Panny Marie
 vodopády Satiny
 Baška
 Hamerská kaple
 U Veličků
 kaple Při šefru
 Hodoňovice
 kostel sv. Václava
 Husův dům
 Kaple skalická
 kaple sv. Mauritia
 Vašendův kříž
 roubená zvonička
 kaple Za humny
 Skalický lom
 Ondrášovy díry
 boží muka
 boží muka
 vodní mlýn
 kaple Panny Marie
 Skalice
 kostel sv. Martina
 Gabrielina chata
 zvonička
 kaple Na Skotni
 Adámkova vila
 koryto potoka Mazák
 kostel sv. Josefa
 vodní dílo Olešná
 Eltzerova přádelna
 Lysá hora
 fojtství
 švédská mohyla
 Raškovice
 kaple sv. Kříže
 Šmiřákův mlýn
 Travné, Travný
 Dobrá
 kaple sv. Otýlie
 Myslík
 Neumannova přádelna
 Pražmo
 Kozlovice
 radnice Místek
 židovský hřbitov
 Podkostelní mlýn
 Měšťanský pivovar
 Panorama u Chlebovic
 Neumannova vila
 fojtství
 kostel sv. Jiří
 Rechle
 PR Bučací potok
 Málkovice
 roubený dům č.p. 5
 Munkovice
 Jamnice
 Štandl
 kaple sv. Anny
 Zoopark
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Jošta
 Čeladná
 stará radnice
 radnice Frýdek
 Wolfínský palác
 Frýdek
 Bezručova kaple
 Koloredovský most
 Frýdberk
 městské hradby
 Frýdecká synagoga
 větrný mlýnek
 lesní zámeček
 zvonička Měrkovice
 Šance
 Hukvaldy
 Hukvaldská obora
 Frýdecká šibenice
 Leopoldova chata
 šance Řečice
 zvonice
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 Hubertova chata
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 Dobratice
 klauz Kyčerov
 jedle v Řečici
 kostel sv. Mikuláše
 větrný mlýn
 kaple Panny Marie
 zvonička u Polků
 Rychaltice
 Lískovec u Frýdku
 Greiffka
 šance na Obidové
 Bruzovice
 Prochaskova vila
 Travertinová kaskáda
 kostel sv. Martina
 Morávka
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 radnice
 kaple sv. Kříže
 Čertův stůl
 kostel Všech svatých
 Kocurovice
 evangelický kostel
 kostel Všech svatých
 mlýn Strážka
 kříž na Hutích
 Horní Domaslavice
 Skácelův kříž
 kostel sv. Stanislava
 Mořské oko
 Lom - Mořské oko
 Zvonička Pustevny
 Hájovský dvůr
 kříž na Vidíkově
 Dolní Domaslavice
 Dolní Tošanovice
 Horní Tošanovice
 Cyrilka
 kostel sv. Jindřicha
 dvůr Antonínov
 kříž na Samčance
 Kateřinice
 Raškův kámen
 socha Radegasta
 Kubartova kaple
 Horní Soběšovice
 Bezručova vyhlídka
 hrable Červík
 Blato klaus – Mohyla
 kostel sv. Jiří
 Brušperk
 kaple sv. Floriána
 socha Boha Otce
 Panský pivovar
 Dolní Soběšovice
 Paskov
 kostel sv. Vavřince
 Hnojník
 socha sv. Floriána
 Žermanický lom
 Hartisov
 Bílý Kříž
 Trnávka
 zvonička
 Třanovice
 kostel sv. Michala
 Vělopolí
 Horní Žukov
Základní informace místa
ID místa: 2235
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 19.2.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama