Travné, Travný

Opevněná usedlost pod Travným se vymyká z kontextu opevněných a šlechtických sídel. Na severovýchodní Moravě a v českém Slezsku vůbec by se dalo mluvit o raritě. Severoseverozápadně od vrcholu Travného, na úpatí jeho masivu, se nachází jeden z méně známých vedlejších vrcholů Travného (kóta 1203), kopec s názvem Obora (kóta 709). Asi 900 m severozápadně od této kóty se nachází vrchol bezejmenného hřebene, jehož svahy prudce spadají k říčce Mohelnici, která tento vrcholek na západě kopíruje. Právě zde, na západním svahu tohoto bezejmenného vrcholku, se nacházejí zbytky rozvalin jedinečného opevnění či usedlosti, které nelze jednoznačně zařadit mezi ostatní opevněné objekty. Celý rozlehlý areál je obehnán mohutnou částečně dochovanou kamennou zdí. Celý areál, obehnaný zdí, má půdorys přibližně lichoběžný s delší osou směru východo-západního až JV - SZ (ve směru spadajícího svahu k západu ) se zužujícím se prostorem na straně východní, k vrcholu kopce, kde se však zeď nedochovala. Nelze tudíž přesně určit, jak dlouhé vlastně opevnění bylo a jak k bylo zakončeno na východní straně. Spojnice nejvzdálenějších míst ohrady na SZ a JV dosahuje délky kolem 330 m, jinak průměrně má areál délku kolem 290 m, při současné neznalosti celkové situace na východě. Největší šířky dosahuje areál kolem 170 m, průměrně však kolem 110-120 m. Parametry jsou však měřeny pouze přibližně a celkově rozměry zkresluje i skutečnost, že lokalita se nachází v poměrně příkrém svahu. Centrem tohoto pozoruhodného opevnění byla usedlost, již detekoval M. Boris. Zbytky základů této usedlosti se nacházejí přibližně v dolní třetině areálu, kde svah přechází v asi 20 m širokou plošinu. Tady M. Boris nalezl pozůstatky základů tří staveb, patrně srubových, a za nimi mokřinu, jež pokládal za dnes zaniklou studnu. Osobně se mi podařilo lokovat pouze základy dvou staveb, z nichž jedna byla členitější…  číst dále