celkový pohled na budovu od hlavní silnice
© Jan P. Štěpánek 09/2005
Zájezdní hostinec U Křivého psa nalezne návštěvník města Frýdku v dolní části města, v místech, kde se třída T.G.Masaryka kříží s ulicí Staroměstskou.
Kolem hospody doslova kráčely dějiny. V roce 1800 zde přenocoval ruský generál, kníže A. V. Suvorov a následně v roce 1805 před svým debaklem u Slavkova maršál M. I. Kutuzov. Na pobyt obou válečníků upomíná kamenná deska s podobiznami obou generálů na stěně uvnitř hostince.
Památkově chráněná budova barokní zájezdní hospody z 18. století je tvořena obdélnou patrovou budovou s obdélným přízemním přístavkem do zadní části. Budova je kryta mansardovou střechou s novodobě vytvořenými vikýři. Přístup do patra je v současnosti umožněn po dřevěném schodišti ze zadní strany, které vede na otevřenou pavlač z níž se do patra vstupuje. Přízemí budovy bývalo klenuté. Dlouhodobým chátráním a neúdržbou byly spadlé a poničené klenby nahrazeny bedněnými maketami, které však budí dojem reálné klenby.
Po celá desetiletí budova na okraji města stála neudržovaná a znatelně chátrala. Nová historie objektu se začala psát koncem 90. let 20. století, kdy přešla do soukromých rukou a byla celkově opravena tak, aby nebyl narušen její historický barokní ráz. Budova opět získala svůj původní účel, v přízemí funguje velmi pěkná stylová restaurace a patro slouží jako příjemný pension.
Bývalý zájezdní hostinec byl postaven ve 2. polovině 18. století. ...Zpočátku se jmenoval U Černého orla, později U Mýta (právě zde se vybíralo mýto za vjezd do města) a naposledy Na Veselé. Toto pojmenování přetrvává přes nové pojmenování současného vlastníka takřka dodnes. Posledně jmenovaný název dal vzniknout i pojmenování této části města-Veselá, Na Veselé. Zájezdní hostinec nechala vybudovat frýdecká vrchnost a pronajímala ji. V současnosti budova hostince leží takřka ve středu města Frýdku, v době svého založení, v 18. století, se však nacházela na samém okraji původního města, v místech kudy do města vedla hlavní výpadová cesta na Těšín. Kolem hostince se rozkládaly pouze pole a louky, a teprve směrem do centra města začaly přibývat malé domkářské usedlosti a řemeslnické domy. Celý areál hospody se dvorem zabíral značnou plochu. Hospodářské budovy stály i v místech dnešního supermarketu v blízkosti hostince. Rozměrnou formanku doplňoval čeledník, který teprve v 50. letech ustoupil rozšiřované cestě. V roce 1773 došlo k rozsáhlým opravám stávajících hlavních silnic ve Slezsku. K tomu bylo využito všech příjmů ze soukromých mýt. Mýtné se tehdy platilo ve výši půl až čtyři krejcary. Hospoda stoupla v ceně, když byla v roce 1788 dostavěna hlavní poštovní a obchodní cesta z Frýdku do Těšína a byl tak spojen Těšín přes Frýdek až s Místkem, Příborem, Hranicemi a až do Olomouce. Na tomto místě poté byla zřízena stanice na erární silnici se zpevněným povrchem. Sem také přijížděli formani s těžkými povozy k odpočinku. V roce 1748 tudy táhlo ruské vojsko v síle 40 tisíc mužů na pomoc císařským. V roce 1779 se po silnici kolem hostince navracel z Fryštátu po těšínském míru budoucí císař Josef II. a je dokonce možné, že se v hostinci zastavil. Právě odtud putoval v kočáře přes Místek na Moravu. Generalissimus ruských vojsk Alexander Vasilijevič Suvorov, kníže italský, hrabě hymnický a říšský hrabě německý, přijel do Frýdku 8. 2 11800 na cestě z tažení italsko-švýcarského. Těžce nemocný a pozvolna umírající vojevůdce se v hostinci ubytoval a pobyl zde i následující den. Do Těšína pokračoval až 10. 2. Zemřel zakrátko, 15. května 1800. Při tažení do Rakouska zde přenocoval 29. září 1805 ruský maršál M. I. Kutuzov. Jeho tažení proti Napoleonovi dopadlo jak je známo u Slavkova velmi neslavně. Na oba ruské vojevůdce upomíná pamětní deska, autorky Taťány Konstantinové, dnes umístěná uvnitř hostince.
|
Přihlášení |
