Celkový pohled na pahorek tvrze od západu
© Jan P. Štěpánek 2005
Lokalita „dobrozemocké tvrze“ ležící na území obce Dobrá, vzdálené jen 5 km východním směrem od Frýdku, byla v zájmu historiků a badatelů již delší dobu. Její dosavadní lokace (Spurný, Samek a kol.) byla mylná. Doposud byla umísťována do míst kamenné hranolové věže poblíže staré hospody „U Oráče“ (č.p. 20), kterou považovali za obytnou budovu tvrze, přestavěnou ve druhé polovině 18. století, s odůvodněním na její zdi až 2 m silné, prý prozrazující účel stavby. Omyl prokázal badatel Josef Volný, který podrobným studiem pozemkových knih (gruntovnic) zjistil, že v místech Oráče a sýpky stály málo prosperující grunty, a že vrchnost nerozdělila původně zemanskou půdu počátkem 18. století na grunty, ale zcela naopak, těchto pět málo výnosných gruntů sedlákům zabavila a na místě dvou z nich postavila panský dvůr, dnes budovu Oráče s dvorem a sýpkou.
Regionální vlastivědný pracovník a neprofesionální archeolog Milan Boris z Dobré však roku 1981 prokázal dřívější umístění skutečné tvrze až na malém uměle navršeném pahorku poblíže řeky Morávky, což vyřešilo zcela spor o dobrozemskou tvrz.
Toto místo nalezl na pravém břehu řeky Morávky v jihozápadním katastru Dobré. Jde o parcelu rodinného domu čp. 25, kterou občané obce znají pod místním názvem „Na kučuli“. Ta je tvořena nápadným uměle navršeným oválným pahorkem. 20 metrů široká plošina, na níž je situován rodinný domek, je totiž nejméně 2 metry vyvýšena nad horizont původního terénu a v půdorysu je celá vyvýšenina asi 30 metrů vysunuta před svah pobřežní terasy. Mezi terasou a vyvýšeninou byl vyhlouben hluboký příkop, který zůstával do padesátých let z velké části zachován, přestože již tehdy sloužil jako skládka odpadků. Úplným zasypáním příkopu v pozdějších letech došlo ke značnému znehodnocení lokality, neboť existence tohoto obranného příkopu zvýrazňovala oválný tvar vyvýšeniny a umožňovala mnohem průkaznější srovnání celého komplexu s řadou jiných zaniklých středověkých tvrzí. V příkopu oddělujícím lokalitu od říční terasy na severozápadě je dnes druhotně vedená cesta. I tak je dnes kromě strany severní celá lokality velmi výrazná.
Tvrz vybudovali snad na přelomu 14. a 15. století Vlčkové z Dobré Zemice. Tento rod v Dobré nepobyl dlouho, ale i když se zněj v průběhu dalších let stal na Ostravsku velmi významný rod, který se do jeho dějin zapsal ať již kladně, nebo i záporně, vždy se psal „z Dobré Zemice“ či poněmčeně „von Gutenlad“. Potomci tohoto rodu žijí dodnes v Rakousku.
Historie tvrze a rodu Vlčků z Dobré ZemiceNejstarší dochovaný písemný údaj o vsi „Dobroczemicza“ je v dokumentu „Liber fundationis episcopatus Wratislawiensis“, přibližně z roku 1305. Dobrá Zemice podle tohoto seznamu desátků vratislavské diecéze platila po čtyřech skotech z lánu, tj. přibližně 2/3 ortu peněz. Přesný počet lánů v této vesnici není v dokumentu uveden, ze záznamu také nevyplývá, jestli v té době v Dobré stál nějaký kostel nebo alespoň kaple. Po emfyteutizaci představovala Dobrá Zemice poměrně rozlehlou obec s rozsahem půdy u zákupních hospodářství o rozloze přibližně 25 franckých lánů, což se rovnalo více než 600 hektarů. Název vesnice se postupně proměňoval: 1305 – Dobroczemicza, později Dobrozemica, 1641 – Dobrá Zemice, 1688 – pago Dobra, 1894 – Dobrau. Poprvé se Dobrá připomíná v soupisu desátků vratislavského biskupství z roku 1305 jako Dobrozemica (více viz Hosák-Šrámek: Pomístní jména na Moravě a ve Sl.). Vesnice tvořila po celé předhusitské období i po celou dobu husitských válek alodní panství. To náleželo rodu Vlčků, kteří se podle vesnice označovali. Poprvé je v dochovaných písemnostech zmíněn v roce 1414 Jan Vlček z Dobré Zemice. Rod Vlčků přišel do Dobré Zemice již před rokem 1400 z Ratibořska nebo z Kozelska. Patrně v 15. století tu měli Vlčkové z Dobré Zemice, předchůdci pozdějších hrabat Wilczků von Gutenland, nějakou tvrz (drobné středověké opevnění nebo opevněný dvorec). J V letech 1467 – 1473 se tu jmenuje Kristofor z Dobré Zemice (Listinář Těšínska 238), v letech 1488 – 1489 panoše Mikoláš Vlček z Dobré Zemice a na Bílšce (LT 313). V roce 1498 se uvádí Malchar a Maltazar Vlčkové z Dobré Zemice a Hlučína (LT 349). K roku 1526 je to Mikuláš Vlček z Dobré Zemice (LT 429), v roce 1544 rovněž Mikuláš Vlček z Dobré Zemice a Hlučína na Čechovicích (LT 501). Roku 1557 je uváděn Kašpar Vlček von Guten Land (LT 542). V roce 1573 náležela již Dobrozemice k frýdeckému panství (LT 630). V roce 1594 se jmenují Jan Starší a Mikuláš Vlčkové z Dobré Zemice, na Dolním Těrlicku a Dolní Suché (LT 687), podobně ještě samostatně v letech 1596, 1598 a v roce 1612 (LT 697, 698). Tvrz v Dobré obývali Vlčkové určitě ještě na konci 15. století a snad i ve století 16. Po povýšení v roce 1519 na pány z Hlučína a korouhevní pány římské říše však jakékoli vazby na Dobrou Zemici definitivně skončily a nesídlili zde, i když se všichni potomci ve svém přídomku psali „z Dobré Zemice“, později, když už byli hrabaty a poněmčeni „Wilczek von Gutenland und Hultschin“. Zdejší tvrz tak brzy ztratila svou funkci vladyckého sídla a zanikla. Kdy se tak stalo však bez archeologického průzkumu můžeme stěží stanovit..
Archeologický výzkum a nálezy na lokalitě tvrzeZ původně kruhového svahu vyvýšeniny se nejlépe dochoval jižní úsek, v jehož horní části zjišťovací sonda necelých 10 cm pod povrchem prokázala opět vrstvu šedočerné zeminy se zbytky přepálených kamenů a se zlomky neglazované keramiky. V hloubce 25 – 30 cm se předcházející vrstva měnila v jílovitopísčitou hlínu s množstvím říčních kamenů a pokračovala do hlouby 60 cm, v níž byla sonda ukončena. Z keramických zlomků nalezených v kulturní vrstvě stojí za zmínku dva zlomky profilovaných okrajů nádob, z nichž jeden má vnější profilaci zdobenu rytou vlnovkou a střed dna nádoby s otiskem zajímavé značky. Ve stejné vrstvě byly nalezeny také dva železné hřebíky a v hloubce 30 cm poměrně dobře zachovalý hrot šípu. Nalezený archeologický materiál je možno datovat do období 14. a 15. století a do stejného období spadá i budování obdobných tvrzí, typologicky srovnatelných s objevenou lokalitou..
|
Přihlášení |
