Lokalita bývalé tvrze s funkcí vladyckého sídla rodu Vlčků z 15.-16.st. se nachází na parcele rodinného domu čp. 25. Větší část je dnes zastavěna. Plošina je asi 20 m široká a 3-4 m nad horizontem původního terénu.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na pahorek tvrze od západu
© Jan P. Štěpánek 2005
Lokalita „dobrozemocké tvrze“ ležící na území obce Dobrá, vzdálené jen 5 km východním směrem od Frýdku, byla v zájmu historiků a badatelů již delší dobu. Její dosavadní lokace (Spurný, Samek a kol.) byla mylná. Doposud byla umísťována do míst kamenné hranolové věže poblíže staré hospody „U Oráče“ (č.p. 20), kterou považovali za obytnou budovu tvrze, přestavěnou ve druhé polovině 18. století, s odůvodněním na její zdi až 2 m silné, prý prozrazující účel stavby. Omyl prokázal badatel Josef Volný, který podrobným studiem pozemkových knih (gruntovnic) zjistil, že v místech Oráče a sýpky stály málo prosperující grunty, a že vrchnost nerozdělila původně zemanskou půdu počátkem 18. století na grunty, ale zcela naopak, těchto pět málo výnosných gruntů sedlákům zabavila a na místě dvou z nich postavila panský dvůr, dnes budovu Oráče s dvorem a sýpkou. Regionální vlastivědný pracovník a neprofesionální archeolog Milan Boris z Dobré však roku 1981 prokázal dřívější umístění skutečné tvrze až na malém uměle navršeném pahorku poblíže řeky Morávky, což vyřešilo zcela spor o dobrozemskou tvrz. Toto místo nalezl na pravém břehu řeky Morávky v jihozápadním katastru Dobré. Jde o parcelu rodinného domu čp. 25, kterou občané obce znají pod místním názvem „Na kučuli“. Ta je tvořena nápadným uměle navršeným oválným pahorkem. 20 metrů široká plošina, na níž je situován rodinný domek, je totiž nejméně 2 metry vyvýšena nad horizont původního terénu a v půdorysu je celá vyvýšenina asi 30 metrů vysunuta před svah pobřežní terasy. Mezi terasou a vyvýšeninou byl vyhlouben hluboký příkop, který zůstával do padesátých let z velké části zachován, přestože již tehdy sloužil jako skládka odpadků. Úplným zasypáním příkopu v pozdějších letech došlo ke značnému znehodnocení lokality, neboť existence tohoto obranného příkopu zvýrazňovala oválný tvar vyvýšeniny a umožňovala mnohem průkaznější…  číst dále
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek, J. P. Štěpánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006
historie

Historie tvrze a rodu Vlčků z Dobré Zemice

Vesnice Dobrá vznikla pravděpodobně v první polovině 13. století, pokud k jejímu založení nedošlo již v průběhu 12. století. Nejstarší dochovaný písemný údaj o vsi „Dobroczemicza“ je v dokumentu „Liber fundationis episcopatus Wratislawiensis“, přibližně z roku 1305. Dobrá Zemice podle tohoto seznamu desátků vratislavské diecéze platila po čtyřech skotech z lánu, tj. přibližně 2/3 ortu peněz. Přesný počet lánů v této vesnici není v dokumentu uveden, ze záznamu také nevyplývá, jestli v té době v Dobré stál nějaký kostel nebo alespoň kaple. Po emfyteutizaci představovala Dobrá Zemice poměrně rozlehlou obec s rozsahem půdy u zákupních hospodářství o rozloze přibližně 25 franckých lánů, což se rovnalo více než 600 hektarů. Název vesnice se postupně proměňoval: 1305 – Dobroczemicza, později Dobrozemica, 1641 – Dobrá Zemice, 1688 – pago Dobra, 1894 – Dobrau. Poprvé se Dobrá připomíná v soupisu desátků vratislavského…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek, J. P. Štěpánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006

Další texty historie

Půdorys místa

, zakreslení půdorysu tvrziště po návštěvě lokality
© Jan P. Štěpánek 04/2005
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 kostel sv. Jiří
 Skalice
 kostel sv. Martina
 kaple Na Skotni
 kaple Panny Marie
 židovský hřbitov
 vodní mlýn
 kostel sv. Josefa
 Skalický lom
 lesní zámeček
 Kaple skalická
 Neumannova vila
 Husův dům
 Neumannova přádelna
 boží muka
 kaple sv. Otýlie
 kostel sv. Václava
 Málkovice
 Frýdecká šibenice
 kaple Při šefru
 Baška
 Rechle
 boží muka
 Jamnice
 socha sv. Floriána
 Eltzerova přádelna
 socha sv. Barbory
 Munkovice
 roubená zvonička
 kostel sv. Jošta
 radnice Frýdek
 kaple Panny Marie
 stará radnice
 Bruzovice
 Wolfínský palác
 Měšťanský pivovar
 Zoopark
 městské hradby
 Podkostelní mlýn
 Hodoňovice
 radnice Místek
 Frýdek
 zvonička
 Janovice
 Frýdecká synagoga
 větrný mlýnek
 kaple sv. Anny
 Koloredovský most
 Kocurovice
 Bezručova kaple
 kostel sv. Josefa
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Stanislava
 Horní Domaslavice
 kaple Panny Marie
 Lom - Mořské oko
 Dobratice
 Dolní Domaslavice
 kříž na Vidíkově
 kaple sv. Kříže
 Štandl
 Lískovec u Frýdku
 vodní dílo Olešná
 Adámkova vila
 Horní Soběšovice
 kaple sv. Mauritia
 Dolní Tošanovice
 Frýdberk
 Dolní Soběšovice
 Raškovice
 Horní Tošanovice
 Žermanický lom
 Lubno
 Pitrov
 Prochaskova vila
 kaple na Kamenci
 evangelický kostel
 hamr č. VII
 radnice
 Horní Bludovice
 kaple sv. Floriána
 fojtství
 Okrouhlá
 Pražmo
 Okrouhlá
 Harcovský most
 Nová Ves
 Alsternova vila
 Hnojník
 Panorama u Chlebovic
 kaple Za humny
 Travné, Travný
 Frýdlant
 Třanovice
 Panský pivovar
 Řepiště
 kostel sv. Markéty
 Paskov
 Dolní Bludovice
 kostel sv. Vavřince
 socha sv. Floriána
 evangelický kostel
 vodopády Satiny
 Těrlicko
 Jaškovská krčma
 Vratimov
 kostel sv. Trojice
 horský hotel Solárka
 Kotulova dřevěnka
 Hradiště
 U Veličků
 Vašendův kříž
 Vratimov
 Vělopolí
 kostel sv. Michala
 Střítež
 ostravický hamr č. I
 Životice
 Kostelec
 Šenov
 zvonička u Polků
 fara
 školní budova
 Hamerská kaple
 Ondrášovy díry
 Myslík
 dvůr Antonínov
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Vavřince
 Šmiřákův mlýn
 Šumbark
 Horní Žukov
 socha sv. Floriána
 švédská mohyla
 Brušperk
 Kozlovice
 kostel sv. Jiří
 socha Boha Otce
 Bartovice
 Morávka
 Gabrielina chata
 Lysá hora
 fojtství
 kaple sv. Kříže
 Hukvaldy
 kostel sv. Mikuláše
 kostel Božího Těla
 Hukvaldská obora
 Hukvaldy
 Rychaltice
 kostel sv. Maxmiliána
 Stanislavice
 větrný mlýn
 kostel sv. Kateřiny
 Prostřední Suchá
 koryto potoka Mazák
 zvonička Měrkovice
 Dolní Suchá
 Horní Suchá
 Ropice
 Chotěbuz
 Stará Bělá
 Stará Bělá
 roubený dům č.p. 5
 evangelický kostel
 zvonice
 Jubilejní kolonie
 Stonava
 Rybí dům
 kostel sv. Ducha
 Podobora
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Martina
 Zábřeh
Základní informace místa
ID místa: 2601
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 22.9.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama