Lokalita bývalé tvrze s funkcí vladyckého sídla rodu Vlčků z 15.-16.st. se nachází na parcele rodinného domu čp. 25. Větší část je dnes zastavěna. Plošina je asi 20 m široká a 3-4 m nad horizontem původního terénu.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na pahorek tvrze od západu
© Jan P. Štěpánek 2005
Lokalita „dobrozemocké tvrze“ ležící na území obce Dobrá, vzdálené jen 5 km východním směrem od Frýdku, byla v zájmu historiků a badatelů již delší dobu. Její dosavadní lokace (Spurný, Samek a kol.) byla mylná. Doposud byla umísťována do míst kamenné hranolové věže poblíže staré hospody „U Oráče“ (č.p. 20), kterou považovali za obytnou budovu tvrze, přestavěnou ve druhé polovině 18. století, s odůvodněním na její zdi až 2 m silné, prý prozrazující účel stavby. Omyl prokázal badatel Josef Volný, který podrobným studiem pozemkových knih (gruntovnic) zjistil, že v místech Oráče a sýpky stály málo prosperující grunty, a že vrchnost nerozdělila původně zemanskou půdu počátkem 18. století na grunty, ale zcela naopak, těchto pět málo výnosných gruntů sedlákům zabavila a na místě dvou z nich postavila panský dvůr, dnes budovu Oráče s dvorem a sýpkou. Regionální vlastivědný pracovník a neprofesionální archeolog Milan Boris z Dobré však roku 1981 prokázal dřívější umístění skutečné tvrze až na malém uměle navršeném pahorku poblíže řeky Morávky, což vyřešilo zcela spor o dobrozemskou tvrz. Toto místo nalezl na pravém břehu řeky Morávky v jihozápadním katastru Dobré. Jde o parcelu rodinného domu čp. 25, kterou občané obce znají pod místním názvem „Na kučuli“. Ta je tvořena nápadným uměle navršeným oválným pahorkem. 20 metrů široká plošina, na níž je situován rodinný domek, je totiž nejméně 2 metry vyvýšena nad horizont původního terénu a v půdorysu je celá vyvýšenina asi 30 metrů vysunuta před svah pobřežní terasy. Mezi terasou a vyvýšeninou byl vyhlouben hluboký příkop, který zůstával do padesátých let z velké části zachován, přestože již tehdy sloužil jako skládka odpadků. Úplným zasypáním příkopu v pozdějších letech došlo ke značnému znehodnocení lokality, neboť existence tohoto obranného příkopu zvýrazňovala oválný tvar vyvýšeniny a umožňovala mnohem průkaznější…  číst dále
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek, J. P. Štěpánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006
historie

Historie tvrze a rodu Vlčků z Dobré Zemice

Vesnice Dobrá vznikla pravděpodobně v první polovině 13. století, pokud k jejímu založení nedošlo již v průběhu 12. století. Nejstarší dochovaný písemný údaj o vsi „Dobroczemicza“ je v dokumentu „Liber fundationis episcopatus Wratislawiensis“, přibližně z roku 1305. Dobrá Zemice podle tohoto seznamu desátků vratislavské diecéze platila po čtyřech skotech z lánu, tj. přibližně 2/3 ortu peněz. Přesný počet lánů v této vesnici není v dokumentu uveden, ze záznamu také nevyplývá, jestli v té době v Dobré stál nějaký kostel nebo alespoň kaple. Po emfyteutizaci představovala Dobrá Zemice poměrně rozlehlou obec s rozsahem půdy u zákupních hospodářství o rozloze přibližně 25 franckých lánů, což se rovnalo více než 600 hektarů. Název vesnice se postupně proměňoval: 1305 – Dobroczemicza, později Dobrozemica, 1641 – Dobrá Zemice, 1688 – pago Dobra, 1894 – Dobrau. Poprvé se Dobrá připomíná v soupisu desátků vratislavského…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek, J. P. Štěpánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006

Další texty historie

Půdorys místa

, zakreslení půdorysu tvrziště po návštěvě lokality
© Jan P. Štěpánek 04/2005
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 kostel sv. Jiří
 Skalice
 kostel sv. Martina
 kaple Na Skotni
 kaple Panny Marie
 židovský hřbitov
 kostel sv. Josefa
 Skalický lom
 vodní mlýn
 lesní zámeček
 Kaple skalická
 Husův dům
 Neumannova vila
 Neumannova přádelna
 boží muka
 kaple sv. Otýlie
 kostel sv. Václava
 Frýdecká šibenice
 kaple Při šefru
 Málkovice
 Baška
 Rechle
 boží muka
 Jamnice
 socha sv. Floriána
 Eltzerova přádelna
 kostel sv. Jošta
 socha sv. Barbory
 Munkovice
 roubená zvonička
 radnice Frýdek
 kaple Panny Marie
 stará radnice
 Bruzovice
 Wolfínský palác
 městské hradby
 Měšťanský pivovar
 Zoopark
 Podkostelní mlýn
 Frýdek
 Hodoňovice
 radnice Místek
 Janovice
 zvonička
 Frýdecká synagoga
 větrný mlýnek
 kaple sv. Anny
 Koloredovský most
 Kocurovice
 Bezručova kaple
 kostel sv. Josefa
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Stanislava
 Horní Domaslavice
 kaple Panny Marie
 Lom - Mořské oko
 Dolní Domaslavice
 Dobratice
 kříž na Vidíkově
 kaple sv. Kříže
 Štandl
 Lískovec u Frýdku
 vodní dílo Olešná
 Adámkova vila
 Horní Soběšovice
 Dolní Tošanovice
 kaple sv. Mauritia
 Frýdberk
 Dolní Soběšovice
 Raškovice
 Horní Tošanovice
 Žermanický lom
 Lubno
 Pitrov
 Prochaskova vila
 kaple na Kamenci
 evangelický kostel
 hamr č. VII
 radnice
 Horní Bludovice
 kaple sv. Floriána
 fojtství
 Okrouhlá
 Pražmo
 Okrouhlá
 Nová Ves
 Harcovský most
 Alsternova vila
 Hnojník
 Frýdlant
 Panorama u Chlebovic
 kaple Za humny
 Travné, Travný
 Třanovice
 Řepiště
 Panský pivovar
 kostel sv. Markéty
 Paskov
 Dolní Bludovice
 kostel sv. Vavřince
 socha sv. Floriána
 evangelický kostel
 vodopády Satiny
 Těrlicko
 Jaškovská krčma
 Vratimov
 kostel sv. Trojice
 horský hotel Solárka
 Kotulova dřevěnka
 Hradiště
 U Veličků
 Vašendův kříž
 Vratimov
 Mohelnický vodopád
 Vělopolí
 kostel sv. Michala
 Střítež
 ostravický hamr č. I
 Životice
 Šenov
 Kostelec
 Ondrášovy díry
 zvonička u Polků
 fara
 školní budova
 Hamerská kaple
 Myslík
 Šumbark
 kostel sv. Anny
 dvůr Antonínov
 kostel sv. Vavřince
 Šmiřákův mlýn
 Horní Žukov
 socha sv. Floriána
 švédská mohyla
 Brušperk
 Kozlovice
 klauz Vlaské
 kostel sv. Jiří
 Bartovice
 socha Boha Otce
 Morávka
 Gabrielina chata
 Lysá hora
 fojtství
 Hukvaldy
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Mikuláše
 kostel Božího Těla
 Hukvaldská obora
 Hukvaldy
 Rychaltice
 kostel sv. Maxmiliána
 Stanislavice
 větrný mlýn
 kostel sv. Kateřiny
 Prostřední Suchá
 koryto potoka Mazák
 zvonička Měrkovice
 Dolní Suchá
 Ropice
 Horní Suchá
 Chotěbuz
 Stará Bělá
 Stará Bělá
 roubený dům č.p. 5
 evangelický kostel
 zvonice
 Jubilejní kolonie
 Stonava
 Rybí dům
 kostel sv. Ducha
 Podobora
 Neptunova kašna
 Zábřeh
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Martina
Základní informace místa
ID místa: 2601
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 22.9.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama