
Jednou z nejkrásnějších přírodních památek ve frýdlanstské části Moravskoslezských Beskyd je PP Vodopády Satiny. Nachází se v horní části potoka Satiny, v místech kde začíná tzv. Malenovický kotel a představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat. Říčka Satina v těchto místech vytváří asi 1 km dlouhou skalní soutěsku až 15 m hlubokou s mnoha romantickými i pozoruhodnými zákoutími. Najdeme zde několik peřejí, přihrádků a dokonce vodopádů. Ne však takových jaké známe z jiných hor. Ty by jste v Beskydech hledali marně. Ty beskydské mají maximálně metr, dva. Neztrácejí tím však na své kráse. Ten hlavní, po němž je celá památka pojmenována je asi 2 m vysoký a nachází se na konci několik desítek metrů dlouhé a hluboké skalní soutěsky. Do blízkosti vodopádů se je poměrně těžké dostat. Ačkoliv po obou stranách údolíčka Satiny vedou silnice, samotné údolí se soutěskou a vodopády je díky prudkým svahům nepřístupné. Jen několik málo místních ví, kudy je nejméně nebezpečné se k místu samému dostat.
Horní tok Satiny představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat. Zájmový úsek toku je navíc vynikající ukázkou charakteru flyšových hornin.V úseku horního vodního toku Satiny o délce cca 1 km se nachází neobvyklá koncentrace geologických a geomorfologických jevů, které jsou jinde sledovatelné na mnohem větších územích. Velmi zajímavým prvkem je taktéž souznění spadlých kmenů s korytem, což je jev, který se normálně nachází u zcela přirozených úseků koryt s úplnou absencí lidských zásahů. Tyto ležící kmeny vytvářejí až 1,5 m vysoké „vodopády. Vlastní soutěska má délku asi 100 m a je tvořena rozvolněnými bloky hrubě lavicovitých pískovců zčásti pokrytých sutěmi, v místě s vodopádem je asi 7 m vysoká a 4 m široká. Čelo vodopádu je tvořeno skalním prahem s výškou skoku vody do 2 m. O něco výše se nachází asi 10 m vysoká kaskáda s přítokem zleva. Během zvýšeného průtoku při povodních v červenci 1997 došlo k odkrytí celého profilu říčky Satiny nad i pod soutěskou. Pod hlavním vodopádem se nachází několik desítek metrů dlouhé koryto tvořené kolmým, několik metrů vysokým skalnatým korytem z levé strany, zakončené menším vodopádem. Dle tohoto jde nádherně vidět „zařezávání“ vodního toku do jednoho z břehů..
Obě přírodní památky prozatím nejsou zpřístupněny veřejnosti a jen místní lidé vědí, kudy se k oběma památkám snadno a bez úrazu dostat. Správa CHKO Beskydy do budoucna počítá s možností částečného zpřístupnění území chodníkem a lávkami, případně napojením na Naučnou stezku Lysá hora, která prochází v těsném sousedství přírodní památky podél levého břehu Satiny. Satinské vodopády jsou známé již z přelomu 19. a 20. století, kdy začal být populární rozmach turistiky v regionu. Z této doby pocházejí i první fotografie vodopádu.