Barokní kamenná socha sv. Jana Nepomuckého ze 30.- 40. let 18. stol. Patrně z dílny rodiny Weissmannů. Jedna ze souboru 3 soch na tzv. dolním předměstí. Před r. 1978 přesunuta na deponii v rámci asanace Frýdku. V 90. l. vyzvednuta a zrestaurována V. Kocychem. Dnes umístěna druhotně před farou.
Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého umístěná druhotně před vstupem do sídla frýdecké římskokatolické farnosti, bývalém exercičním domě, ve Frýdku-Místku na Mariánském námětí. Jde o jednu ze souboru tří barokních kamenných skulptur nacházejících se původně na bývalém dolním, Lískoveckém předměstí historického jádra města Frýdku. Zástavba tzv. dolního předměstí se zformovala v pozdním středověku až raném novověku kolem cesty pokračující od městské dolní (Lískovecké, Leskovecké) brány až ke křižovatce cest na západ do Místku a na sever do Lískovce. Tato cesta, vytvářející nástupní koridor k městské bráně, v sobě zahrnovala jistou funkci menší návsi. Teprve později se od ní směrem k severu k poutnímu baroknímu chrámu Panny Marie na Vápenkách začala formovat další drobná zástavba a velký vrchnostenský dvůr. V oblasti této návsi byly neznámo kým umístěny hned tři barokní kamenné sochy. Jednalo se o sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa. Celek doplňoval vysoký dřevěný kříž s malbou na plechu zpodobňující Ježíše Krista a Pannu Marii. Autorství soch je často připisováno místnímu sochaři Matyáši F. Weissmannovi či někomu z okruhu jeho sochařské dílny. Není znám ani zadavetel pořízení soch. Zda-li šlo o vrchnost, místní farnost či některého z měšťanů. Sochy stály rozmístěny podél uličních čar poměrně blízko u sebe. Jejich smyslem bylo vítat a loučit se s poutníky přicházejícími do města a z něj, ukazovat jim cestu, přimět k náboženským myšlenkám. Snad navázaly a doplnily zažitou tradici údajně zázračné sochy Panny Marie Frýdecké, která stávala v dřevěné kapli na návrší zvaném Vápenky již od 2. poloviny 17. století. Teprve v polovině 18. století byla kaple nahrazena monumentálním barokním poutním chrámem Panny Marie. Všechny tři zmíněné sochy byly v cca 60. - 80. letech 20. století v rámci celkové asanace jádra Frýdku přemístěny na jiná…
číst dáleJan P. Štěpánek, 1.7. 2020
Samotná socha sv. Jana Nepomuckého vznikla neznámo kdy. Předpokládá se vznik ve 30. - 40. letech 18. století opět v dílně rodu Weissmannů. Původně stávala na křížení ulice Hluboké (dolní část zcela zanikla), U tří prutků (Drei Pruttek Strasse, dnes Revoluční avšak pouze krátký úsek sleduje původní trasu) a Mariánské (ta zanikla zcela), která obloukem stoupala k návrší s kostelem a dále směřovala k Lískovci. Uvádí se neurčitě, že "stávala u mostu před Lískoveckou branou". Tento popisek je spíše romatizující, avšak vychází částečně ze skutečnosti. Socha opravdu stávala v oblasti před branou a i menší mostek, spíše ale dřevěný, zde stávat mohl. Z oblasti Růžového pahorku a od Bruzovské ulice sem ze svahů stékaly prameny, které se pod městskými hradbami slévaly v jeden drobný potok, který napájel malé rybníčky pod hradbami. Tento potok právě někde v dolním úseku Hluboké ulice křížil cestu a Štěpnickým údolím stékal…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 1.7. 2020
Vyznačení původního umístění sochy sv. Jana Nepomuckého na starší mapě Pozemkového katastru.
© Jan P. Štěpánek 07/2020
