
Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého umístěná druhotně před vstupem do sídla frýdecké římskokatolické farnosti, bývalém exercičním domě, ve Frýdku-Místku na Mariánském námětí.
Jde o jednu ze souboru tří barokních kamenných skulptur nacházejících se původně na bývalém dolním, Lískoveckém předměstí historického jádra města Frýdku. Zástavba tzv. dolního předměstí se zformovala v pozdním středověku až raném novověku kolem cesty pokračující od městské dolní (Lískovecké, Leskovecké) brány až ke křižovatce cest na západ do Místku a na sever do Lískovce. Tato cesta, vytvářející nástupní koridor k městské bráně, v sobě zahrnovala jistou funkci menší návsi. Teprve později se od ní směrem k severu k poutnímu baroknímu chrámu Panny Marie na Vápenkách začala formovat další drobná zástavba a velký vrchnostenský dvůr. V oblasti této návsi byly neznámo kým umístěny hned tři barokní kamenné sochy. Jednalo se o sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa. Celek doplňoval vysoký dřevěný kříž s malbou na plechu zpodobňující Ježíše Krista a Pannu Marii. Autorství soch je často připisováno místnímu sochaři Matyáši F. Weissmannovi či někomu z okruhu jeho sochařské dílny. Není znám ani zadavetel pořízení soch. Zda-li šlo o vrchnost, místní farnost či některého z měšťanů. Sochy stály rozmístěny podél uličních čar poměrně blízko u sebe. Jejich smyslem bylo vítat a loučit se s poutníky přicházejícími do města a z něj, ukazovat jim cestu, přimět k náboženským myšlenkám. Snad navázaly a doplnily zažitou tradici údajně zázračné sochy Panny Marie Frýdecké, která stávala v dřevěné kapli na návrší zvaném Vápenky již od 2. poloviny 17. století. Teprve v polovině 18. století byla kaple nahrazena monumentálním barokním poutním chrámem Panny Marie. Všechny tři zmíněné sochy byly v cca 60. - 80. letech 20. století v rámci celkové asanace jádra Frýdku přemístěny na jiná místa v rámci města. Dřevěný kříž zanikl zcela.
Dnes bychom původní místo, kde stávala socha sv. Jana Nepomuckého našli uprostřed rušné světelné křižovatky nedaleko dalšího frýdeckého monstra v podobě betonového obchodního domu Kaufland.
Předpokládá se vznik ve 30. - 40. letech 18. století opět v dílně rodu Weissmannů. Původně stávala na křížení ulice Hluboké (dolní část zcela zanikla), U tří prutků (Drei Pruttek Strasse, dnes Revoluční avšak pouze krátký úsek sleduje původní trasu) a Mariánské (ta zanikla zcela), která obloukem stoupala k návrší s kostelem a dále směřovala k Lískovci. Uvádí se neurčitě, že "stávala u mostu před Lískoveckou branou". Tento popisek je spíše romatizující, avšak vychází částečně ze skutečnosti. Socha opravdu stávala v oblasti před branou a i menší mostek, spíše ale dřevěný, zde stávat mohl. Z oblasti Růžového pahorku a od Bruzovské ulice sem ze svahů stékaly prameny, které se pod městskými hradbami slévaly v jeden drobný potok, který napájel malé rybníčky pod hradbami. Tento potok právě někde v dolním úseku Hluboké ulice křížil cestu a Štěpnickým údolím stékal dolů do řeky Ostravice. Pravděpodobně bylo v rámci výstavby nových zděných domů a jejich modernizace, se sochou v době 19. a počátku 20. století manipulováno, každopádně od počátku 20. století socha stávala při nároží tzv. Heskova domu č. 38, parcela č. 38, později č. 198, který byl zbořen kolem roků 1976-78. Ještě před samotnou demolicí domu byla socha "přesunuta" na údajnou "mezideponii kamenných prvků kulturní hodnoty" v oblasti Štěpnického údolí pod zámkem. Na samém počátku 90. let jí zde nalezl zarostlou vegetací a poškozenou akademický malíř a sochař Vilém Kocych. Ten se zasloužil spolu s frýdeckou farností o zrestaurování sochy a její nové umístění před faru na Mariánském náměstí. Socha měla a díky sochaři Kocychovi opět má podobu tříčtvrteční postavy světce sv. Jana z Nepomuku s jeho typickými znaky a atributy, se kterými vývá zobrazován. Světec je zpodobněn v typickém chórovém oděvu jako kanovník. V obou rukou drží kříž, v pravé navíc v minulosti držel plechovou palmovou ratolest. Původně měl světec kolem hlavy kovovou obruč s pěti hvězdami. I o tuto svatozář přišel. Před asanací oblasti stávala socha na nevysokém podstavci hranolovitého tvaru, přistavěném těsně na fasádu domu při jeho nároží. Zda-li byl podstavec zděný z cihel nebo kamene, či z jednoho kamenného bloku dnes již nezjistíme. V čele podstavce byla vytvořena kartuše s ozdobným křížem uvnitř. Podstavec byl zbořen spolu s objektem před rokem 1978..