zámek Horní Domaslavice

zbytek po opěrném pilíři zámku

© Jan P. Štěpánek 03/2005

Popis zámku a dvora

Pro výstavbu hornodomaslavické tvrze (zámku) byl zvolen plochý spočinek na vysokém svahu na pravé straně nad údolím řeky Lučiny. Empírový zámek Grohmannů měl podobu jednopatrové obdélné budovy s mansardovou střechou pokrytou břidlicí. Delší průčelí bylo šestiosé, kratší tříosé. Nároží zámku zpevňovaly masivní opěrné pilíře, nejmohutnější byl pilíř zpevňující hmotu zdiva objektu směrem západním nad řekou Lučinou. Vstupní jihovýchodní průčelí obrácené do dvora bylo doplněno nízkou dřevěnou prosklenou verandou, která kryla starší kamenný portál do vlastního zámečku. Jediným zdobnějším prvkem fasády zámku byla kordonová římsa, která oddělovala přízemí od patra. Směrem k jihovýchodu se otvíral rozměrný zámecký dvůr tvořený hospodářskými a provoznímu budovami. Ve východní části dvora stávala menší kaple zasvěcená sv. Anně, kterou zde nechal vystavět po skončení třicetileté války tehdejší majitel statku svobodný pán Filip Ludvík de Saint Genois. Ta se také jako jediný objekt…  číst dále

Lokalizace zaniklého zámku a dvora

Jan P. Štěpánek, 17.12. 2009

Historie samostatné vsi a statku v Horních Domaslavicích se začíná psát ve 2. pol. 15. století, kdy se oddělily od sousedních Domaslavic, které získaly pojmenování Dolní. Statek spolu se vsí byl lénem těšínského knížete, který jej uděloval svým věrným šlechticů. V r. 1485 je zde jmenován jistý Smil z Domaslavic a v roce 1494 Jiří Marklovský ze Žebráče. Patrně až za Tluků z Tošanovic a na Domaslavicích zde koncem 16. století vznikla drobná renesanční tvrz. V další etapě se majitelé panství rychle střídali. Z významnějších majitelů je možno jmenovat původně francouzský rod de Saint Genois, který vlastnil hornodomaslavické panství v letech 1654 až 1718. Patrně v době držení tohoto rodu byla stará tvrz upravena ve zděný zámeček. Po rodu ze Saint Genois se na Horních Domaslavicích opět zmiňuje jako majitelel Gottfried Rudolf z rodu Tluků z Tošanovic (do r. 1724) a následně Jiří František Harrasovský z Harrasova…  číst dále

Mořské oko.

Podle místní pověsti, při stavbě zámku v Horních Domaslavicích dělníci nalezli na staveništi kvalitní vápenec. Při jeho odkopávání se prý prolomila skála a vytryskla z ní slaná voda. Zatopila jámu a ta dostala název Mořské oko. Údajně jednou pohltilo vůz i s koňmi a prý je podle jiné pověsti bezedné.

Půdorys místa

, zámek s dvorem na mapě stabilního katastru z 1. pol. 19. století-označen šipkou
© Zaniklé hrady, zámky a tvrze na Moravě a ve Slezsku ( F. Musil, M. Plaček)

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

61-62 Ostravsko

Cykloturistické mapy, Kartografie

69 Moravskoslezské Beskydy

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

159 Moravskoslezské Beskydy. Javorníky

160 Těšínsko. Slezské Beskydy

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

18 Ostravsko

30 Beskydy. Javorníky