amfiteátr,lom-nalevo jádro, napravo obíhající val
© Jan P. Štěpánek 03/2005
Samotné jádro hrádku je silně zasaženo těžbou kamene, kdy vznikla v masivu hradu obrovská proluka (tak tak, že nebyl překopán napříč celý masiv kopce), a v této "díře" vznikl amfiteátr, kde se konaly známé Ondrášovy slavnosti. Maximální dnešní rouměry jádra jsou činí 15 x 8 m. Příkop, široký v průměru 2 - 4 m, jej obklopuje především na straně východní a jižní, následný val je pak dobře pozorovatelný kolem vlastního jádra, vyjma odebrané strany severní. Nejmohutnější je val na straně východní, kde dosahuje šířky až 12 m. Zde je opevnění umocněno ještě příkopem a dalším valem, neboť potenciální přístup byl možný, za dnešního stavu poznání pouze po hřebenovité šíji z této východní strany. Toto je popis dle materiálů Muzea beskyd. V reálu je však možno dobře rozpoznat pouze val obklopujícíjádro od JZ po SZ, kde je porušen právě lomem. Popisované jádro je z poloviny zcela odtěženo. Před jádrem se na východ zvedá určitá hřebenová plošina, která však… číst dále
Hradisko-dnes přírodní amfiteátr s kapacitou cca. 700 míst je umístěný v lesnatém svahu části obce Hůrsko, který vznikl vylámáním kamene. O dřívějším využití lokality uveďme alespoň několik informací z různých literárních pramenů. Obecní kronika (I. díl) uvádí, že na svahu Hůra s nadm. výškou 351 m n. m. stál dřevěný hrádek postavený Janem z Perštejna, II. díl uvádí přítomnost opevněné stanice pro vojsko, které hlídalo "Solnou cestu" z polské Wieliczky. Z průzkumu lokality v 80. letech minulého století lze usuzovat na pozůstatky středověkého hrádku, poškozeného těžbou kamene, nacházejí se příkopy a valy. Při podrobnějším hledání byly nalezeny keramické zlomky, slitky železné rudy, kované hřebíky. Některé zlomky okrajů keramických nádob byly datovány do 14.-15. století. Dosavadní literatura o "Hradisku" většinou mlčí, případně je pokládá za hradiště, ale bez zdůvodnění. Existují i pověsti o dřevěném hrádečku, který se prý… číst dále
|
Přihlášení |
