
Samotné jádro hrádku je silně zasaženo těžbou kamene, kdy vznikla v masivu hradu obrovská proluka (tak tak, že nebyl překopán napříč celý masiv kopce), a v této "díře" vznikl amfiteátr, kde se konaly známé Ondrášovy slavnosti. Maximální dnešní rouměry jádra jsou činí 15 x 8 m. Příkop, široký v průměru 2 - 4 m, jej obklopuje především na straně východní a jižní, následný val je pak dobře pozorovatelný kolem vlastního jádra, vyjma odebrané strany severní. Nejmohutnější je val na straně východní, kde dosahuje šířky až 12 m. Zde je opevnění umocněno ještě příkopem a dalším valem, neboť potenciální přístup byl možný, za dnešního stavu poznání pouze po hřebenovité šíji z této východní strany. Toto je popis dle materiálů Muzea beskyd. V reálu je však možno dobře rozpoznat pouze val obklopujícíjádro od JZ po SZ, kde je porušen právě lomem. Popisované jádro je z poloviny zcela odtěženo. Před jádrem se na východ zvedá určitá hřebenová plošina, která však… číst dále
Hradisko-dnes přírodní amfiteátr s kapacitou cca. 700 míst je umístěný v lesnatém svahu části obce Hůrsko, který vznikl vylámáním kamene. O dřívějším využití lokality uveďme alespoň několik informací z různých literárních pramenů. Obecní kronika (I. díl) uvádí, že na svahu Hůra s nadm. výškou 351 m n. m. stál dřevěný hrádek postavený Janem z Perštejna, II. díl uvádí přítomnost opevněné stanice pro vojsko, které hlídalo "Solnou cestu" z polské Wieliczky. Z průzkumu lokality v 80. letech minulého století lze usuzovat na pozůstatky středověkého hrádku, poškozeného těžbou kamene, nacházejí se příkopy a valy. Při podrobnějším hledání byly nalezeny keramické zlomky, slitky železné rudy, kované hřebíky. Některé zlomky okrajů keramických nádob byly datovány do 14.-15. století. Dosavadní literatura o "Hradisku" většinou mlčí, případně je pokládá za hradiště, ale bez zdůvodnění. Existují i pověsti o dřevěném hrádečku, který se prý… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.