
Pozdně barokní socha sv. Floriána od regionálního autora z roku 1780 uprostřed náměstí v městě Paskov na severní Moravě nedaleko Ostravy. Socha představuje sv. Floriána v typické podobě jako římského vojáka s korouhví v jedné ruce a vědrem hasícím hořící dům v ruce druhé. Po stranách nohou sv. Floriána doplňují sousoší dva malí andělíčci. Sousoší je umístěno na ozdobném podstavci s bočními volutovými ornamenty a kamenným zábradlím okolo. Celek zdobí pozlacené dekorace na podstavci i soše samé.
května 1780. K případným opravám sochy se zavázala obecní rada města. V roce 1933 byla socha opravena nákladem zdejšího faráře P. M. Lubojackého. Výraznou rekonstrukci prodělala socha na přelomu 20. a 21. století..
Zobrazován bývá v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho sochy se vztyčovaly na ochranu proti požárům. Svatý Florián se podle legendy narodil v 2. pol. 3. stol. v Zieselmaueru nedaleko Vídně a stal se římským vojákem. Sloužil jako vedoucí kanceláře místodržícího v Lauriaku – dnešní Lorch v okolí dnešního Lince, které tehdy patřilo k římské provincii Noricum. Tamní místodržitel Aquilinus dal r. 304, když císař Dioklecián vydal jeden z několika protikřesťanských ediktů, zavřít a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florián dozvěděl, spěchal jim na pomoc. Byl však chycen a mučen, aby se zřekl své víry. Když tak neučinil, byl bez ohledu na své zásluhy v armádě a bezúhonný život odsouzen k smrti. Dne 4. 5. roku 304 mu byl na krk přivázán mlýnský kámen a byl hozen do řeky Enže. Svatý Florián je jedním ze skupiny Čtrnácti svatých pomocníků, uctívaných společně v římskokatolické církvi. Jejich přímluva má být zvlášť nápomocna především proti nemocem. Skupina vznikla ve 14. stol. jako důsledek epidemie moru.