
V malé obci Hodoňovice, nacházející se při moravsko – slezské zemské hranici, řece Ostravici, je všeobecně předpokládána existence drobné středověké fortifikace, která by střežila z moravské strany tuto hranici. Naproti, na slezské straně tuto funkci vykonávala tvrz v Bašce či hrádek v Janovicích. Dlouhou dobu se však netušilo, kde se na území Hodoňovic toto středověké sídlo mohlo nacházet. Ani dnes není jistě existence tohoto sídla prokázána. Toto drobné středověké opevnění snad stálo v trati Hodoňovice – Hlíny. Právě zde byly v jednom úseku zaznamenány možné stopy po zaniklé středověké fortifikaci. Předpokládané místo tohoto DSO bylo lokalizováno na hraně říční terasy řeky Ostravice. Místo se nachází nad křižovatkou místní komunikace z Kunčiček u Bašky do Hodoňovic se silnicí k velkovýkrmně vepřů na horní hraně bývalé říční terasy řeky Ostravice.
Lokalitu patrně částečně deformovala zmíněná výkrmna vepřů, která jí ohraničuje na západní straně. Jižní a jihovýchodní hranici vytváří cesta svahemk vepřínu. Pouze na východní a severní straně je lokalita snad neporušena a ohraničují jí přirozené svahy.
Na existenci samotné tvrze upomíná, kromě několika málo nalezených kusů keramiky spadajících do 14. století, snad jen rovná plošina ohraničená na východě a severu zmíněnými svahy. Přibližně ve středu východní hrany je do lokality vytvořen krátký hlubší zářez, jenž je některými lidmi považován za možný pozůstatek příkopu. Severní hrana je deformována možnou kanalizací, jež tudy vede. Zde se nachází i kopcovitý, úzký výběžek nejasného původu, za nímž probíhá menší příkop, který však nemusí mít historický základ. ch do průběhu 14. století. Terén části lokality byl bohužel v minulých létech částečně využit jako skládka, což situaci pro další výzkum celkově komplikuje.
Na konci připomínám, že lokalita není doposud stoprocentně prokázána a její lokaci je brát s velkou rezervou.
Dále má ves Sviadnov (Swensir). Též má pustou ves Swerwemsdorf (na katastru dnešní obce Sviadnov). Dále má pustou ves Hodoňovice (Quittendorf). Dále má Frýdlant (Friedlant)…“ Listina z 16. února 1402, stvrzující prodej místeckého léna těšínským knížatům, uvádí mimo jiné osadu Quitenow. Osada pravděpodobně nedlouho po svém založení zpustla – buď dočasně zanikla za místních válek nebo utrpěla takové škody, že její hospodářství přestalo prosperovat a obyvatelé byli nuceni ji opustit. K obnově Hodoňovic došlo v průběhu 15. století, první zmínka o vesnici s tímto názvem pochází až z urbáře spojeného frýdecko-místeckého panství z roku 1580, kdy se na zdejším svobodném fojtství uvádí fojt Mikuláš..