Zaniklý hrad. Postaven na přel. 13. a 14. stol. Vznikl jako jedna z mnoha pohraničních pevnůstek na ochranu brodů řeky Ostravice mezi moravským územím olomouckého arcibiskupa a slezským Těšínským knížectvím. Byl zřejmě již na poč. 15. stol. opuštěn.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled
© Luděk Pitter 12/2007
Velmi dobře dochované terénní pozůstatky drobného středověkého sídla - hrádku - v poloze zvané Zimník, v místní částí Frýdlantu nad Ostravicí - Nové Dědině. Na hrádku se nedochoval žádny pozůstatek zdiva, protože důležitou roli hrálo dřevo. Samotný masiv jádra a okolní příkop s valem je však velmi dobře zachován. Samotné jádro tvoří velmi malý kruhový prostor cca 15m na 15m s klesajícím výběžkem k východu. Odtud vedl přes příkop most k předhradí. Dnes rozoranému poli a protlému asfaltkou. Hrad je od plochy polí na severu oddělen hlubokým příkopem. Z plochy pole na severu vybíhají kolem hrádku na východě a západě valy až k potoku, který protéká údolíčkem a hrádek přirozeně chrání od jihu. Existuje domněnka že v případě napadení šlo potok na západě pod hradem přehradit a vytvořit tak ve vyšších polohách udolíčka a v příkopu kolem hradu močály. V ploše jádra je zřetelná sonda po vykopávkách. Areál je porosten lesem a křovinami. Jeho situace uprostřed udolíčka je ale krásná.
Jan P. Štěpánek, 22.2. 2004
turistické

AKTUALITA: v červnu 2004 začalo v místě hrádku kácení stromů. Původně jsem myslel, že jde pouze o průklest a zviditelnění, ale brzo jsem se přesvědčil, že o tohle nejde. Město Frýdlant tady začalo bagrovat a pokládat plynové potrubí. Bylo naštěstí vedeno příkopem, ale bylo zničeno i čelo přístupového krčku k jádru a protější strana příkopu. Město Frýdlant i přes varování, že jde o historickou památku ohlasy ignoruje a nereaguje.

Jan P. Štěpánek, 25.3. 2007

historie

Historie novoveského hrádku na Zimníku

Novoveský hrádek vznikl jako jedna z mnoha pohraničních pevnůstek chránících brody přes řeku Ostravici mezi moravskými územími olomouckého arcibiskupa a slezským Těšínským knížectvím. Vznik hrádku se odhaduje do přelomu 13.a 14. století stejně jako blízký Lubenský hrádek v poloze Zámčiska. Hrádek ale patrně neměl dlouhé trvání a zřejmě již na počátku 15.století byl opuštěn. Objevila se dokonce doměnka, že byl sídlem jednoho z rádců těšínských knížat, ale toto tvrzení není ničím podložené.

Jan P. Štěpánek, 22.2. 2004

Aktualita

Po výkopových pracech bylo neohlášený zásah do památky zkontrolován památkáři z Opavy. Ti konstatovali naštěstí malé poškození. Dnes je terén uveden do přibližně původního stavu. Osobně jsem provedl geodetické zaměření areálu pro pozdější dokumentaci současného stavu.

jps7, 22.9. 2004

Půdorys místa

, vrstevnicový plán z připravované knihy Šlechtická sídla na Frýdeckomístecku
© Jan P. Štěpánek 08/2004
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Nová Ves

Místa v okolí

 Harcovský most
 Alsternova vila
 radnice
 hamr č. VII
 kaple na Kamenci
 Lubno
 Frýdlant
 Hamerská kaple
 vodopády Satiny
 U Veličků
 kostel sv. Josefa
 Janovice
 Ondrášovy díry
 kaple Panny Marie
 kaple Panny Marie
 Baška
 Gabrielina chata
 koryto potoka Mazák
 kaple Při šefru
 Hodoňovice
 kostel sv. Václava
 Vašendův kříž
 Husův dům
 kaple sv. Kříže
 Kaple skalická
 Lysá hora
 kaple sv. Mauritia
 kaple Za humny
 PR Bučací potok
 Skalický lom
 vodní mlýn
 roubená zvonička
 boží muka
 Travné, Travný
 Skalice
 Adámkova vila
 Čeladná
 boží muka
 zvonička
 fojtství
 kostel sv. Martina
 kaple Panny Marie
 švédská mohyla
 Raškovice
 roubený dům č.p. 5
 Šance
 Pražmo
 Šmiřákův mlýn
 kaple Na Skotni
 šance Řečice
 Kozlovice
 Myslík
 Hubertova chata
 Leopoldova chata
 kostel sv. Josefa
 vodní dílo Olešná
 Eltzerova přádelna
 Dobrá
 klauz Kyčerov
 Panorama u Chlebovic
 kaple sv. Otýlie
 Neumannova přádelna
 radnice Místek
 Podkostelní mlýn
 Měšťanský pivovar
 fojtství
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiří
 jedle v Řečici
 Neumannova vila
 zvonička Měrkovice
 Málkovice
 zvonice
 Rechle
 Munkovice
 Jamnice
 Štandl
 kaple sv. Anny
 větrný mlýnek
 Hukvaldská obora
 Hukvaldy
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 Zoopark
 Greiffka
 kostel sv. Jošta
 stará radnice
 radnice Frýdek
 Bezručova kaple
 šance na Obidové
 Wolfínský palác
 Frýdek
 Koloredovský most
 Frýdberk
 městské hradby
 Čertův stůl
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 Frýdecká synagoga
 lesní zámeček
 kříž na Hutích
 zvonička u Polků
 Morávka
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 Frýdecká šibenice
 radnice
 kostel sv. Martina
 Dobratice
 Mořské oko
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 Travertinová kaskáda
 kostel sv. Mikuláše
 větrný mlýn
 Zvonička Pustevny
 Prochaskova vila
 kostel Všech svatých
 Rychaltice
 kostel sv. Jindřicha
 mlýn Strážka
 kříž na Samčance
 kaple Panny Marie
 Cyrilka
 hrable Červík
 klaus Panský
 Blato klaus – Mohyla
 Bruzovice
 evangelický kostel
 Lískovec u Frýdku
 socha Radegasta
 kaple sv. Kříže
 Skácelův kříž
 Kocurovice
 Hájovský dvůr
 Horní Domaslavice
 kostel Všech svatých
 Hartisov
 Kubartova kaple
 Lom - Mořské oko
 kostel sv. Stanislava
 Dolní Tošanovice
 kříž na Vidíkově
 Bílý Kříž
 Dolní Domaslavice
 Horní Tošanovice
 zvonička
 Kateřinice
 dvůr Antonínov
 Horní Soběšovice
 Šorštýn
 kostel sv. Jiří
 Brušperk
 socha Boha Otce
 Baranská skála
 Hnojník
 Trnávka
 Třanovice
 kostel sv. Michala
 Střítež
 Vělopolí
 Horní Žukov
Základní informace místa
ID místa: 2234
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 9.3.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama