
Kozlovice bývaly od 16. století sídlem tzv. valašských vojvodů, správců salaší a veškerého dobytka na hukvaldském panství. Tyto vojvody dodnes ve vsi připomíná budova tzv. Starého fojtství, na které sídlili až do roku 1844.
Objekt s číslem popisným 1 se nachází v těsném sousedství kostela. Jedná se o přízemní obdélnou budovu s nenápadným vstupním rizalitem, kterou kryje mansardová střecha. Areál fojtství doplňují dvě hospodářské budovy uzavírající spolu s hlavní budovou nevelký dvůr.
Toto historické stavení však nesloužilo jen jako sídlo vojvodů. V minulých letech sloužilo převážně hospodářským účelům, což se na budově velmi podepsalo.
V roce 2005 však areál koupil soukromý majitel, který ihned přistoupil k nákladné rekonstrukci, která vyvrcholila v roce 2006 slavnostním otevřením opraveného fojtství a v roce 2008 zprovozněním Valašského pivovaru a restaurace v obnovených hospodářských staveních bývalého fojtství.
Návštěvu celého areálu můžete spojit s prohlídkou tzv. Obecné školy – expozice věnované školství na vesnici na přelomu 19. a 20. století v přízemí fojtství a expozice Sakrální umění v podkroví budovy. Nejlepší zakončení prohlídky je pak v pivovaře, kde na vás čekají místní speciality a především pak výborné domácí kvasnicové pivo "kozlovický Fojt a Vojvoda".
Lokátorem vsi byl patrně jistý Pozman, odtud také pramení starší název vsi, Pozmansdorf. První lokace však skončila úspěšně jen částečně, a tak musel osazení Kozlovic dokončit nový dědičný rychtář Sidelman. Nová ves Kozlovice byla od počátku své existence součástí hukvaldsko-příborského lenního svazku. S tímto lénem také ve 14. století přešly mezi tzv. stolní statky olomouckých biskupů s centrem na Hukvaldech. Uvedena je v soupisu osad hukvaldského panství v roce 1437. Dne 8. září 1294 udělil (contulismus) feudál Jindřich hrabě z Hückeswagenu a Příbora rychtáři, fojtu Sidelmannovi svou ves (villam nostram) Pozmansdorff. Uděloval tedy ves již existující. Z této listiny však vyplývá, že zakládací proces tu ještě nebyl ukončen, neboť pro 24 lány obdržel fojt s osadníky lhůtu deset let. O vzniku samostatného feudálního statku na katastru Kozlovic se v písemných pramenech nečiní žádná zmínka. Přes tuto skutečnost se zdá, že i zde stávalo nejspíše v období konce 13. až počátku 15. století drobné středověké opevnění, nedaleko mocného souseda – hradu Hukvaldy a jiného obdobného sídla v Myslíku (viz Myslík). Známe však listinu z roku 1448, kterou hukvaldský pán a bývalý sirotčí hejtman Jan Čapek ze Sán zakládá v Kozlovicích svobodnickou usedlost pro svého věrného Mikoláše Rybnu, jinak řečeného Mikuláše z Rybího. Syn jmenovaného Jan „Ribno“ – Jan z Rybího zřejmě převzal po svém otci fojtovský úřad, neboť roku 1467 žádá olomouckého biskupa Tase Černohorského z Boskovic o potvrzení původní listiny vystavené ještě Jindřichem z Hückeswagenu. Dodejme, že stejnou listinu si roku 1581 nechává potvrdit a obnovit i pozdější kozlovický rychtář Jiří Krpec. O Kozlovicích v období 15. – 16. století není zpráv. Z dopisů biskupa Viléma Prusinovského se dovídáme, že roku 1566 byl v Kozlovicích fojt neznámého jména. O valašských vojvodech se v Kozlovicích hovoří až k roku 1565, kdy se uvádí Matyáš Krpec. Roku 1581 je to již výše vzpomenutý Jiří Krpec a 21. listopadu 1645 je tu vojvodou Matěj Krpec. Tento úřad byl dědičný, sídlil na fojtství čp. 1, vpravo od místního kostela. Jako sídlo vojvodů sloužila až do roku 1844. Posledním valašským vojvodou byl Cyril Žáček (+ 1854). Koncem 18. století bývala v budově fojtství i první kozlovická škola.