
Nemnoho historických staveb nalezne návštěvník na území města Havířova. Jednou z historických stavebních památek je i farní kostel zasvěcený sv. Anně. Nachází se v západní části tzv. starého Havířova, části, která byla v 50. létech vystavěna jako první a zabrala velkou část někdejšího městečka Šumbark. Naproti, přes hlavní havířovskou třídu se nalézá šumbarský zámek.
Současný kostel má svého předchůdce ve starém dřevěném kostelíku nacházejícím se dle historických map severozápadně od mostu přes potok Sušanku. Ten však vyhořel a byl kolem roku 1837 zbořen.
Nový kostel byl vystavěn severně od zámku v letech 1841 – 45 v klasicistním slohu podle projektu J. Hermanna z Grodziszce. Kostel je z pevného materiálu se třemi bočními apsidami a osmibohou průčelní věží ukončenou helmicí. V letech 1970 - 73 byl kostel rekonstruován spolu s přístavbou většího presbytáře podle projektu Z. Kosteleckého. Při této příležitosti dostal nevhodnou břízolitovou fasádu.
Kolem kostela se nachází havířovský hřbitov a jeho areál je volně přístupný.
Za něho byl postaven dnešní zděný filiální kostel sv. Anny v Šumbarku. Odešel do Zářiči, kde se stal děkanem. 1847 -1873 P.Josef Burda
Pocházel z Násila u Glubčic v Polsku. Pohřben u kostela v Bludovicích. 1873 -1900 P.Jiří Kolek
Narodil se r. 1840 v Domaslavicích a r. 1900 se stal generálním vikářem v Těšíně. 1900 -1931 P. Josef Czyž
Rodák z Dobratic pod Prašivou. Pohřben u kostela v Bludovicích. 1931 -1932 P. František Šnek , administrátor
1932 -1950 P. Emil Peter, farář
1951 -1959 P. Antonín Rabel, provisor. Odešel do Vídně. V tomto období vzniklo na území farnosti nové město Havířov. 1959 -1960 P. Miloslav Petr, administrátor
1960 -1971 P. Bohuslav Vlček, administrátor
Zajeho působení byl dosavadní filiální kostel sv. Anny v Havířově rozšířen. Rodák z Nošovic, pohřben ve Frýdku. 1971 -1972 P. Jan Szlachta, administrátor
1972 -1984 P. Viktor Archangelus Wild, O. Cap. Odešel do Fryštáku. Za něho byly pořízeny nové varhany pro kostel v Havířově. 1984 -1990 P. Rudolf Aegidius Friedl, O.Cap. - administrátor
Za něho byla dokončena stavba nových varhan pro kostel v Havířově. Odešel do kláštera ve Fulneku. Ze sbírek pořídil nový obětní stůl v Bludovicích a lavice pro kostel v Havířově. 1900 - P. Václav Gandera
Rodák z Třince. Za něho byly v r. 1991 ze sbírek a darů pořízeny nové zvony pro kostel sv. Anny a farní kostel sv. Markéty. V r. 1992 byl farní kostel sv. Markéty vyma lován k jubileu 200 let posvěcení, zde také restaurován svatostánek a původní oltář. Dále byla provedena nová elektroinstalace ve věži, v r. 1993 byl pořízen nový oltář do kostela sv. Anny, v r. 1994 provedena generální oprava střechy, nové okapy a svody, nátěr střechy a věže, nová zdvojená okna v chrámové lodi, nová brána, rekonstrukce elektroinstalace, příprava na nové rozvaděče a vytápění kostela, zpovědnice, generální úklid věže a půdy kostela...
Originál byl psán česky na pergamenovém papíře a měl přitisknutou pečeť "My, Adam Václav z Boží milosti v Slezi kníže Těšínská a Velkého HJohova, známo činíme tímto listem ..."
Původně byl na Šumbarku kostel dřevěný, stál v zámeckém sadu na kopečku, poblíže samého nynějšího zámku na straně severní. Dle tradice byl zámek s kostelem spojen chodbou, takže rodina zámecká mohla do kostela přejít ze zámku přímo chodbou. Kostelík se dostal za evangelické reformace do rukou protestantů, ale dne 25.3.1654 byl navrácen katolíkům. Posvěcení filiálního chrámu se slavilo vždy první neděli po sv. Hedvice, jak praví zpráva z r. 1676. V noci 30.10.1823 vypukl požár v zámecké prádelně a ten mimo jiné zámecké budovy zachvátil i dřevěný kostel, který do základu vyhořel. Dva zvony spadly a zaryly se hluboko do země. Před požárem se zachoval jen starý stříbrný kalich, jedno žluté hedvábné mešní roucho, kteréžto věci byly v zámku, a ony zvony. Skoro 22 let neměl Šumbark svého kostela. Vystavění z tvrdého zdiva vyžadovalo velkých obětí. Materiál byl svážen rok od roku, než se ke stavbě přikročilo. Základní kámen byl položen 28.4.1841 za přítomnosti duchovenstva a četného obyvatelstva. Stavbu řídil zednický mistr Jan Herman z Hradiště, tesařskou práci provedl Antonín Kelle. Oba stavbu dokončili r. 1845. Nový kostel byl vysvěcen 27.7.1845 gen. vikářem Matějem Opolským z Bílska. Po vysvěcení měl tehdejší farář farního kostela P. Teod. Josef Schmidt kázání a slavné služby Boží konal karvinský arcikněz a farář z Těrlicka Jos. Rudl. Protože rodiče zakladatele, Ludvík a Anna Neisserová, uskutečnili stavbu svými penězi, byly jejich pozůstatky, které po 30 let v Novém Jičíně odpočívaly, do Šumbarku převezeny a v tomto novém kostele pod hlavním oltářem pochovány. Starý dřevěný kostelík byl zasvěcen památce sv. Kateřiny a sv. Petra a Pavla, nový na žádost zakladatele byl zasvěcen sv. Anně. Svěcení kostela se odbylo také v den sv. Anny, patronky dnešního kostela. Vojenskou správou byly ve válce z kostela zabrány 4 zvony. První zvon vážil 171 liber (funtů) a měl cenu 171 zl. Pod nápisem byl obraz sv. Kateřiny, kteréžto patronce byl zasvěcen dřevěný kostel. Zvon menší vážil 26 liber (funtů) a měl cenu 30 zl. Zvon byl bez letopočtu s latinským nápisem Ave Maria, Gratia plena, Dominus tecum. Třetí zvon pocházel z r. 1792 a vážil 3 libry (funty), byl darován baronem Mattencloitem z Žebridovic. Veliký zvon, který váží 450 kg, byl z r.1905 a zakoupil ho bývalý šumbarský starosta Jiří Kania se svou manželkou Antonií. Po válce dal ulít farář Cyž železný zvon, byl ulitý ve Vítkovicích. Mramorový pomník, který dnes stojí před kostelem, býval na sta¬rém hřbitově na kopečku nedaleko nynějšího železničního nádraží, byl to pomník bývalého majitele panství šumbarského, jenž nese nápis v německém jazyku: "Hrobka jeho blahorodí p. říšského hraběte Fridricha z Area, pána ze Šumbarku, nar. 11.11.1797, zemřel 21.9.1835. Libé odpočinutí jeho popelu." Vedle stál ještě železný pomník, sešlý, zrezavělý, který se nedochoval, rovněž s německým nápisem: "Hrobka jejího blahorodí, paní říšské hraběnky Jindřišky z Area, roz. svob. paní zDurant. Zemřela 31.8.1849. Lidé odpočinutí jejímu popelu.".