Polanská niva

Polanka nad Odrou, Jistebník
Národní přírodní rezervace Polanská niva mezi obcí Polanka a řekou Odrou je unikátní místo tvořené lužními lesy, mokřady, lukami a tokem Odry i s jejími slepými rameny. Výskyt a domovina vzácné fauny i flóry. NPR vyhlášeno na 122,3 ha v r. 1985.
Hlavní obrázek místa
rybník Vaček
© Jan P. Štěpánek 07/2009
Národní přírodní rezervace Polanská niva je unikátní místo tvořené lužními lesy, mokřady, tůněmi, lukami a dravým tokem meandrující řeky Odry i s jejími slepými rameny jihozápadně od centra moravskoslezské metropole Ostravy, mezi Polankou nad Odrou a Jistebníkem. Tato přírodní rezervace bohatá na vzácnou faunu i floru je součástí většího celku – Chráněné krajinné oblasti Poodří. Dlouholetou součástí krajiny je také rybniční soustava tvořená několika většími i menšími rybníky na levém břehu řeky Odry, z nichž některé zasahují přímo do rezervace.Je třeba jmenovat rybník Velký Vaček, Velký budní, Nová louka, Pastevní či Nádražní. Národní přírodní rezervací byla tato lokalita vyhlášena v roce 1985 a zaujímá plochu 122,30 ha. Celou NPR je vedena síť turistických i naučných tras a stezek, které návštěvníky díky několika informačních tabulí seznamují s historií i významem tohoto místa.
Jan P. Štěpánek, web, turističtí průvodci regionem, 27.2. 2007
popis

Fauna a flóra lokality

V NPR Polanská niva se hojně vyskytuje karpatská květena zastoupená hvězdnatcem čemeřicovým, kyčelnicí žláznatou, zápalicí žluťuchovitou či všem známou sněženkou předjarní. V průběhu léta dominují v zástinu luhu vysoké byliny s čistcem lesním, bršlicí kozí nohou či kopřivou dvoudomou. V pobřežních liniích meandrující řeky Odry i jejích slepých ramenech rostou dřeviny tzv. měkkého luhu (např. vrba bílá, křehká, olše lepkavá, topol černý, vrba trojmužná či brslen evropský).Zajímavými jsou zástupci lián chmel obecný a lilek potměchuť, kteří zpomalují odtok a chrání břehy toků před erozí. Fauna je v této oblasti také hojně zastoupena. V okrajových částech lužních lesů sídlí žluva hajní či slavík obecný. Rozšířen je také čáp bílý a volavka popelavá. V poslední době se také, bohužel k velké nelibosti rybářů, rozmnožil kormorán.

Jan P. Štěpánek, web, turističtí průvodci regionem, 27.2. 2007

historie

NPR Polanská niva byla vyhlášena jako chráněný přírodní výtvor usnesením rady Národního výboru města Ostravy č. 995/69. Do kategorie národních přírodních rezervací (NPR) byla převedena Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb.

L.P., 4.3. 2007

Moravskoslezský kraj,  Ostrava-město  (OV),

Místa v okolí

 Stará Bělá
 Polanka nad Odrou
 kostel sv. Anny
 Stará Bělá
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Kateřiny
 Klimkovice
 Petřvald
 kostel Krista Krále
 Zábřeh
 Husův sbor
 Jubilejní kolonie
 Poruba
 socha Boha Otce
 kostel sv. Valentina
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Kateřiny
 Brušperk
 Bravantice
 dvůr Antonínov
 Zbyslavice
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Vavřince
 Trnávka
 radnice
 Studénka
 Třebovice
 kostel sv. Pavla
 Paskov
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Panský pivovar
 Vratimov
 Vítkovice
 Zbyslavice
 Vratimov
 Řepiště
 Velké Albrechtice
 Hošťálkovice
 důl Alexandr
 Kunčičky
 kaple sv. Floriána
 důl Šalamoun
 Bítov
 Městská jatka
 Nová Horka
 Okrouhlá
 Kateřinice
 Okrouhlá
 Palác Elektra
 Dům umění
 Německý dům
 Areál MINIUNI
 hotel Imperial
 Polský dům
 kostel Všech svatých
 Rovninské balvany
 stará radnice
 Slezskoostravský hrad
 socha sv. Floriána
 vila dr. Julia Eisnera
 sloup Panny Marie
 kostel sv. Jakuba
 vila Felixe Neumanna
 Důl Jindřich
 kostel sv. Václava
 městské hradby
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Josefa
 Sýkorův most
 důl Trojice
 radnice
 nová radnice
 kaple na Zámostí
 úřednický dům
 Petrovice
 důl Josef
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 Bílovec
 kaple sv. Barbory
 důl Neumann
 Lískovec u Frýdku
 Radvanický pivovar
 důl Prokop
 důl Ema a Lucie
 Radvanice
 Bartovice
 vodárna na Hladnově
 Frýdberk
 Důl Petr Bezruč
 Kanihůra
 Kyjovice
 Milotička
 kaple sv. Kříže
 kaple sv. Víta
 Rychaltice
 halda Ema
 Bartošovický mlýn
 důl Michálka
 fara
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Kříže
 Sedlnice
 štola Štolní
 kaple sv. Barbory
 štola Nový
 štola Tereza
 fojtství
 Příbor
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 Sedlnické sněženky
 Štandl
 štola Vilemína
 Dobroslavice
 městské hradby
 Josefínin platan
 fara
 Bartošovice
 Landek
 Panorama u Chlebovic
 jáma Josef
 fara
 školní budova
 Bezručova kaple
 ZOO Ostrava
 socha sv. Floriána
 Frýdecká synagoga
 Koloredovský most
 kostel Všech svatých
 větrný mlýn
 kaple sv. Anny
 Šenov
 Frýdek
 vodní dílo Olešná
 Hájovský dvůr
 městské hradby
 štola Hubert
 Skácelův kříž
 stará radnice
 Wolfínský palác
 Zoopark
 Pustějov
 Podkostelní mlýn
 židovský hřbitov
 radnice Frýdek
 kostel Panny Marie
 Měšťanský pivovar
 radnice Místek
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 důl Michal
 kostel sv. Jošta
 Munkovice
 Důl Heřmanice
 kostel sv. Mikuláše
 Hlučín
 kostel Všech svatých
 židovský hřbitov
 Jamnice
 Slatina
 Rechle
 Málkovice
 Výškovice
 Hukvaldy
 Frýdecká šibenice
 kostel sv. Maxmiliána
 větrní důl Vrbice
 Neumannova vila
 Eltzerova přádelna
 Neumannova přádelna
 kaple sv. Otýlie
 Bruzovice
 židovský hřbitov
 lesní zámeček
 větrný mlýn
 kaple sv. Mauritia
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 Pustá Polom
 kostel sv. Josefa
 Hrabyně
 Smolkov
 boží muka
 kaple na Horním Konci
 Hukovice
 kaple Za humny
 roubená zvonička
 Rychvald
 kaple Na Skotni
 boží muka
 Bartošovice
 kaple Panny Marie
 Hodoňovice
 kostel sv. Anny
 kaple Panny Marie
 Husův dům
 kostel sv. Václava
 kaple Při šefru
 Kaple skalická
 Přerovec
 Kunín
 Fürstenberská hrobka
 kaple Panny Marie
 Baška
Kontaktní informace
Správa CHKO Poodří
ul. 2. května 1
742 13 Studénka
Tel: +420 556 455 055
http://www.poodri.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1096
poodri@schkocr.cz
Základní informace místa
ID místa: 5049
Typ místa: příroda
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.2.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama