
Kotulova dřevěnka byla postavena v roce 1781 a patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám, které dokládají původní zástavbu na území dnešního města Havířova. Jednotlivé místnosti Kotulovy dřevěnky jsou zařízeny dobovým nábytkem, který dokládá způsob života na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska.
Návštěvník se zde seznámí s množstvím dobových předmětů jako je např. nářadí na zpracování mléka, obilí apod. Návštěvník zde i shlédne sbírku keramických výrobků, pocházející dnes z již zaniklých a tím často opomíjených hrnčířských dílen z místních Bludovic. Tato keramika se proslavila zejména svou kvalitou a mnohdy nádherným květinovým dekorem, pro tuto keramiku byla také charakteristická tzv. bílá poleva. V areálu dřevěnky je také větrný mlýnek tzv. „viatrak“. Tyto drobné mlýny se stavěli v usedlostech Slezska kolem 19. století a sloužili nejčastěji ke šrotování obilí. Návštěvníci mohou tento mlýn vidět i v provozu.
Určitě všem lidem, kteří se rádi dívají na hezké věci doporučuji navštívit tuto jednu z posledních připomínek starých času ve městě Havířov.
Takovéto a podobné stavby, byly pro Těšínsko typické v období od konce 18. až do konce 19. století. Doškové střechy se ve větší míře objevovaly až v okolí Bohumína a dnes již téměř nejsou k nalezení. Budova presentuje bytový standard rodiny středně zámožného chalupníka, přičemž poslední generace majitelů se věnovaly zemědělství již jen částečně a hlavní zdroj výdělku nalézali v okolních průmyslových podnicích nebo v dolech. Uváděné datum výstavby této chalupy, rok 1781, je nutno brát s určitou rezervou. První majitelem a snad také stavitelem budovy byl jistý Folwarczny, jehož jméno najdeme vyryté v trámu u dveří. Koupí se dům stal majetkem rodiny Kotulů, jejichž potomci zde bydleli až do roku 1975. Tato chalupa obdélně čtvercového půdorysu stojí na omítnuté podezdívce z lomeného kamene a cihel. Některé části vnitřních stěn, komín a pec jsou zděné a omítnuté, ostatní části jsou roubené ze středně silných jen málo opracovaných kmenů. Spáry jsou těsněné suchým mechem. Sedlová střecha je pokrytá slaměnými došky. Plochy štítů jsou hladké bez ozdob. Podle půdorysní dispozice se jedná o trojdílný, komorový dům. To znamená, že střední chodba, ve které najdeme pec na pečení chleba a schodiště na půdu, rozděluje budovu na dvě části, z nichž každá má jednu větší a jednu menší místnost. Po náročných adaptačních pracích byl objekt zpřístupněn veřejnosti jako expozice lidové bytové kultury na přelomu 19. a 20. století. Stálá výstava, která je činná od roku 1979, je expoziturou Muzea Těšínska..