Areál dvora skládající se z barokního zájezdního hostince s mansardovou střechou a z mohutné kamenné věžovité sýpky, přeměněné na stylovou restauraci. Dvůr nahradil na přelomu 16. a 17. stol. zaniklou dobrozemickou tvrz.
Hlavní obrázek místa
Zájezdní hostinec v čele bývalého dvora při bývalé císařské silnici z Frýdku do Těšína
© Jan P. Štěpánek 06/2007
Hospodářský dvůr hrabat Vlčků z Dobré Zemice (Wilcsku von Guttenland) může návštěvník dodnes najít na západní straně centra obce, přímo při hlavní silnici. Z tohoto kdysi velkého areálu dvora-folwarku-se zachovaly do současnosti pouze dvě stavby. Budova na severním konci areálu, bývalý arciknížecí zájezdní hostinec a dnes hostinec U Oráče a zvláštní mohutná dvoupatrová věž, bývalá panská sýpka s bočním schodišťovým přístavkem do patra. V této sýpce zřídi po rekonstrukci stylovou restauraci známý likérník p. Milan Kwaczek. Právě budova sýpky zamotala některým předním badatelům hlavy. Známá byla skutečnost, že z této obce vzešel slavný rod Vlčků z Dobré Zemice (I když na Ostravsku nechvalně proslulý.Tento rod později velmi zbohatl a v jeho majetku bylo mnoho dolů a továren na ostravsku. Nechvalně proslul tím, že nechal zchátrat zámek ve Slezské Ostravě), avšak nebylo lokováno jejich rodové sídlo. Pánové Spurný a Samek právě do budovy sýpky umístili sídlo Vlčků a označili jí za obytnou budovu tvrze, přestavěnou ve druhé polovině 18. století, s odůvodněním na její zdi až 2 m silné, prý prozrazující účel stavby. Omyl prokázal badatel Josef Volný, který podrobným studiem pozemkových knih (gruntovnic) zjistil, že v místech Oráče a sýpky stály málo prosperující grunty, a že vrchnost nerozdělila původně zemanskou půdu počátkem 18. století na grunty, ale zcela naopak, těchto pět málo výnosných gruntů sedlákům zabavila a na místě dvou z nich postavila panský dvůr, dnes budovu Oráče s dvorem a sýpkou. Regionální vlastivědný pracovník a neprofesionální archeolog Milan Boris z Dobré však roku 1981 prokázal dřívější umístění tvrze na malém uměle navršeném pahorku poblíže řeky Morávky, což vyřešilo zcela spor o dobrozemskou tvrz.
jps7, Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku (J. Tichánek a kol.), 29.7. 2004
historie

Na přelomu 16. a 17. stol převzal úlohu tehdy již pravděpodobně zaniklé tvrze panský dvůr, jež nabyl současnou podobu v roce 1782. Dvůr byl obdélného půdorysu obestavěný provozními a hospodářskými budovami, v severním čele dvoru dominovala zmíněná patrová budova správy dvora a od roku 1804 hostince, jižní straně dominovala věžovitá budova sýpky. V roce 1878 zničil zástavbu dvora velký požár. V témže roce nechal arcikníže Albrecht Habsburský na místě dvou vyhořelých staveb postavit budovy nové což připomínala pamětní tabule. Po roce 1918 byl dvůr jako habsburský majetek zestátně. Funkci si však udržel, pouze hostinec byl přejmenován z Arciknížecího na U Oráče.

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku (M. Makowski, 2005), 7.1. 2006

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 kostel sv. Jiří
 Dobrá
 kostel sv. Martina
 Skalice
 lesní zámeček
 kaple Na Skotni
 židovský hřbitov
 kaple Panny Marie
 vodní mlýn
 kostel sv. Josefa
 Skalický lom
 Frýdecká šibenice
 Neumannova přádelna
 Neumannova vila
 kaple sv. Otýlie
 Kaple skalická
 Bruzovice
 Málkovice
 boží muka
 Husův dům
 Rechle
 kostel sv. Jošta
 Kocurovice
 Jamnice
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Václava
 Munkovice
 radnice Frýdek
 Eltzerova přádelna
 boží muka
 kaple Při šefru
 Baška
 stará radnice
 kostel sv. Stanislava
 městské hradby
 Wolfínský palác
 Zoopark
 roubená zvonička
 větrný mlýnek
 Měšťanský pivovar
 Frýdek
 Horní Domaslavice
 zvonička
 Podkostelní mlýn
 radnice Místek
 Frýdecká synagoga
 kaple sv. Anny
 Koloredovský most
 Lom - Mořské oko
 kaple Panny Marie
 Dolní Domaslavice
 Janovice
 Bezručova kaple
 Hodoňovice
 kříž na Vidíkově
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Josefa
 Dobratice
 kaple Panny Marie
 Horní Soběšovice
 kaple sv. Kříže
 Dolní Tošanovice
 Dolní Soběšovice
 Lískovec u Frýdku
 Štandl
 Horní Tošanovice
 Žermanický lom
 Adámkova vila
 vodní dílo Olešná
 Frýdberk
 kaple sv. Mauritia
 Raškovice
 Pitrov
 Prochaskova vila
 evangelický kostel
 Horní Bludovice
 Lubno
 kaple sv. Floriána
 kaple na Kamenci
 hamr č. VII
 Hnojník
 Třanovice
 Pražmo
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 radnice
 fojtství
 kostel sv. Markéty
 Dolní Bludovice
 evangelický kostel
 Řepiště
 Těrlicko
 Travné, Travný
 Panský pivovar
 Harcovský most
 Jaškovská krčma
 Nová Ves
 Alsternova vila
 Panorama u Chlebovic
 Paskov
 kostel sv. Trojice
 kaple Za humny
 Frýdlant
 kostel sv. Vavřince
 Kotulova dřevěnka
 Hradiště
 socha sv. Floriána
 Vratimov
 Vratimov
 vodopády Satiny
 Vělopolí
 Životice
 kostel sv. Michala
 Střítež
 Kostelec
 horský hotel Solárka
 U Veličků
 Šenov
 Vašendův kříž
 kostel sv. Vavřince
 Šumbark
 fara
 kostel sv. Anny
 školní budova
 Horní Žukov
 socha sv. Floriána
 zvonička u Polků
 Bartovice
 dvůr Antonínov
 ostravický hamr č. I
 Myslík
 Brušperk
 Ondrášovy díry
 Hamerská kaple
 Stanislavice
 kostel sv. Jiří
 kostel Božího Těla
 Šmiřákův mlýn
 Morávka
 švédská mohyla
 socha Boha Otce
 Kozlovice
 Gabrielina chata
 Lysá hora
 Prostřední Suchá
 kaple sv. Kříže
 fojtství
 kostel sv. Kateřiny
 Dolní Suchá
 kostel sv. Mikuláše
 Hukvaldy
 Horní Suchá
 Hukvaldská obora
 Ropice
 Rychaltice
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 větrný mlýn
 Chotěbuz
 zvonička Měrkovice
 Stará Bělá
 Stará Bělá
 evangelický kostel
 Stonava
 Brandýs
 Jubilejní kolonie
 důl Alexandr
 roubený dům č.p. 5
 zvonice
 Rybí dům
 Podobora
 kostel sv. Ducha
 Husův sbor
 Zábřeh
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Martina
Kontaktní informace
Milan Kwaczek
Dobrá 883
739 51, Dobrá
Tel: 558 641 179
http://www.kwaczek.cz
kwaczek@iol.cz
Základní informace místa
ID místa: 2268
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 19.8.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama