Zájezdní hostinec v čele bývalého dvora při bývalé císařské silnici z Frýdku do Těšína
© Jan P. Štěpánek 06/2007
Panský hospodářský dvůr
Dobrá
Areál dvora skládající se z barokního zájezdního hostince s mansardovou střechou a z mohutné kamenné věžovité sýpky, přeměněné na stylovou restauraci. Dvůr nahradil na přelomu 16. a 17. stol. zaniklou dobrozemickou tvrz.
Hospodářský dvůr hrabat Vlčků z Dobré Zemice (Wilcsku von Guttenland) může návštěvník dodnes najít na západní straně centra obce, přímo při hlavní silnici. Z tohoto kdysi velkého areálu dvora-folwarku-se zachovaly do současnosti pouze dvě stavby. Budova na severním konci areálu, bývalý arciknížecí zájezdní hostinec a dnes hostinec U Oráče a zvláštní mohutná dvoupatrová věž, bývalá panská sýpka s bočním schodišťovým přístavkem do patra. V této sýpce zřídi po rekonstrukci stylovou restauraci známý likérník p. Milan Kwaczek. Právě budova sýpky zamotala některým předním badatelům hlavy. Známá byla skutečnost, že z této obce vzešel slavný rod Vlčků z Dobré Zemice (I když na Ostravsku nechvalně proslulý.Tento rod později velmi zbohatl a v jeho majetku bylo mnoho dolů a továren na ostravsku. Nechvalně proslul tím, že nechal zchátrat zámek ve Slezské Ostravě), avšak nebylo lokováno jejich rodové sídlo. Pánové Spurný a Samek právě do budovy sýpky umístili sídlo Vlčků a označili jí za obytnou budovu tvrze, přestavěnou ve druhé polovině 18. století, s odůvodněním na její zdi až 2 m silné, prý prozrazující účel stavby. Omyl prokázal badatel Josef Volný, který podrobným studiem pozemkových knih (gruntovnic) zjistil, že v místech Oráče a sýpky stály málo prosperující grunty, a že vrchnost nerozdělila původně zemanskou půdu počátkem 18. století na grunty, ale zcela naopak, těchto pět málo výnosných gruntů sedlákům zabavila a na místě dvou z nich postavila panský dvůr, dnes budovu Oráče s dvorem a sýpkou. Regionální vlastivědný pracovník a neprofesionální archeolog Milan Boris z Dobré však roku 1981 prokázal dřívější umístění tvrze na malém uměle navršeném pahorku poblíže řeky Morávky, což vyřešilo zcela spor o dobrozemskou tvrz.
jps7, Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku (J. Tichánek a kol.), 29.7. 2004
historie
Na přelomu 16. a 17. stol převzal úlohu tehdy již pravděpodobně zaniklé tvrze panský dvůr, jež nabyl současnou podobu v roce 1782. Dvůr byl obdélného půdorysu obestavěný provozními a hospodářskými budovami, v severním čele dvoru dominovala zmíněná patrová budova správy dvora a od roku 1804 hostince, jižní straně dominovala věžovitá budova sýpky. V roce 1878 zničil zástavbu dvora velký požár. V témže roce nechal arcikníže Albrecht Habsburský na místě dvou vyhořelých staveb postavit budovy nové což připomínala pamětní tabule. Po roce 1918 byl dvůr jako habsburský majetek zestátně. Funkci si však udržel, pouze hostinec byl přejmenován z Arciknížecího na U Oráče.
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku (M. Makowski, 2005), 7.1. 2006
