
Slezská obec Baška, ležící na pravém břehu řeky Ostravice asi 5 km jižně od centra Frýdku, je poměrně chudá na výrazné historické architektonické památky. Jedinou výraznější památkou je poměrně mladý římskokatolický kostel sv. Václava vystavěný na počátku 30. let 20. století.
Stavba kostela se nachází v samém centru obce, nedaleko křižovatky silnic do Starého Města, do Pržna a Frýdlantu a k mostu přes řeku na Moravu.
Ačkoliv je Baška poměrně rozlehlou obcí, skládající se dnes ze tří kdysi samostatných obcí a kostel sv. Václava je v obci jediný, není Baška samostatnou farností, nýbrž spadá pod farnost v nedaleké Skalici.
Areál kostela není oplocen a je tak kdykoliv volně přístupný. Samotný kostel je přístupný jen v době mší.
století podle plánů pražského architekta Adolfa Brzotického. Ten vyhotovil plány kostela zcela zdarma. Stavbu s celkovým rozpočtem 400 000 Kč vedl stavitel František Luzar z Kout u Hlučína. Největší měrou se na vybudování kostela podíleli tehdejší členové Kostelní jednoty sv. Václava v Bašce. V jejím čele byl kněz, profesor, senátor Jan Rýpar z Opavy. Největším finančním příspěvkem na výstavbu kostela přispěl sám vratislavský kardinál Adolf Bertram. Velká slavnost k uskutečnění svěcení základního kamene se v Bašce konala 5. června. 1932. Svěcení základního kamene provedl děkan P. Brabec z Dobré za asistence skalického faráře Josefa Nikla. Stavba kostela byla dokončena v srpnu 1933 a 22. října téhož roku se konalo jeho slavnostní vysvěcení ke cti a chvále sv. Václava. Slavnostní vysvěcení vykonal P. J. Weismann, prelát a delegát arcibiskupa vratislavského.