
Městská radnice, dominanta hlavního náměstí města Frenštátu pod Radhoštěm. Rohová budova radnice s podloubím byla vybudována v roce 1891 ve slohu italizující novorenesance podle projektu A.Tebicha na místě staršího barokního radního domu z roku 1796. Ten byl v roce 1889 zbořen, aby uvolnil místo nové representativní budově. Fasádu zdobí reliéfní portréty J. A. Komenského, J. Jungmana, Fr. Palackého a B. Jablonského. Nad hlavním vstupem je umístěn pískovcový znak města zobrazující sv. Martina na trůně.
V budově radnice je kromě Městského úřadu umístěno i městské museum a turistické informační centrum.
Od 6. listopadu 1998 je ve vstupní hale radnice umístěna regionální vzácnost, původní socha pohanského boha Radegasta, kterou 4. července 1998 nahradila na hřebeni masívu Radhoště kopie.
1879 – 20. 5. 1965). Jeho socha Radegasta se stala po mnohá desetiletí neodmyslitelnou součástí radhošťského masivu i symbolem kraje. Za dlouhá desetiletí však umělý kámen přestal odolávat drsným povětrnostním vlivům, a proto bylo nutno sochu demontovat a restaurovat. Tohoto úkolu se již v roce 1980 ujal olomoucký sochař Karel Hořínek se synem, kteří trhliny vyspravili a vnitřek sochy vyztužili a vylili betonem. Na své původní místo byl vrácen 11. 7. 1982. Vlivem drsných horských podmínek však provedená oprava nemohla zachránit sochu natrvalo. Proto bylo rozhodnuto o vytvoření repliky sochy z původního materiálu, žuly. Tento úkol byl svěřen Kamenickému a restaurátorskému sdružení z Leskovce, panu Janu Sobkovi a Miroslavu Zubíčkovi pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly. Originál sochy Radegasta byl z Radhoště odvezen v květnu 1996. Uhradit vytvoření kopie se zavázal nošovický pivovar Radegast, který má sochu Radegasta ve svém logu. Vytvoření kopie stálo 1 milión korun. Během několika měsíců vytesali kameníci ze 16,5 t vážícího žulového kvádru kopii (3,28 m a 3,2 t), která od 4. 7. 1998 opět zdobí původní místo Radegasta na Radhošti. Původní socha Radegasta byla odhalena 5. 7. 1931. Slavnostní předání sochy Radegasta a sousoší sv. Cyrila a Metoděje se uskutečnilo v den svátků obou světců v rámci Slovanské pouti, kterou uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády. Vytvoření sochy uhradili čeští rodáci žijící v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti. Albín Polášek začal na svém díle pracovat již v roce 1924 v Americe, kde také vzniklo několik variant podoby Radegasta. V roce 1930 si Polášek v Praze pronajímá ateliér a vzniká konečná podoba Radegasta. Tělo mužské, tvář má podobu lví hlavy se zdobenou přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy. V pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru. Podle třetinového modelu byly za osobní účasti autora odlity ve slévárně firmy Maška z umělého kamene se železnou vložkou, sochy dvě. Její druhý odlitek, původně určený pro autorovu zahradu , po čase končí v pražské zoo, což její symboliku poněkud nevhodně snižuje. Současně bylo z bronzu odlito sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje, které je umístěno při kapli na vrcholu Radhoště.