
Vratimovská tvrz zvaná lidově Landek se nachází v místech západního cípu ukončení táhlého pole, rozprostírajícího se od bývalé výdušné jámy dolu Paskov mezi Řepištěm a Vratimovem směrem k Vratimovu. Na západě a severu je pole ohraničeno srázem říční terasy řeky Ostravice a na východě údolím bezejmenného potoka.
Lokalita, ze které se do dnešních dnů dochoval výrazný homolovitý pahorek vybíhající z hrany vysoké říční terasy Ostravice k západu, je během celého roku volně přístupná a stojí za návštěvu.
Tento hřeben následně přechází do centrální protáhlé trojúhelné plochy jádra, která je nad strmými svahy k řece půlkruhově zakončena. Jádro má délku cca 13 m a šířku od 1 m ve vyústění hřebene do 5 m v centrální části. V nejostrožnějším místě jádra, na západě nad řekou, je zahloubené místo kruhového či čtvercového tvaru, snad pozůstatek základu centrální stavby tvrze. Centrální plato je výškově lehce převýšeno nad plochu předhradí a říční terasy. Kromě přístupové strany, odkud je tvrz chráněná úzkým přístupovým krčkem a příkopem, tvoří její přirozenou ochranu velmi strmé svahy spadající k řece Ostravici. Tvrz byla snad součástí většího hospodářsko-sídelního areálu, o kterém se literatura občas zmiňuje, a který se rozkládal patrně v prostoru dnešního pole. Vlivem zemědělské činnosti se proto do dneška zachovala jen výše zmíněna plocha vystupující z hrany říční terasy. Ani ta však na svém povrchu nenese žádné terénní stopy objektu. Plocha tvrze, jak již bylo popsáno byla přístupná po velmi úzkém hřebínku. Samotné centrální plato bylo velmi malé a patrně neslo pouze jednu lehkou centrální stavbu s maximálními rozměry cca 5x5 m.
Členy České archeologické společnosti bylo na lokalitě nalezeno několik zajímavých nálezů: olověné kulky a atypické ostruhy. Celá lokalita obsahuje jen velmi malou kulturní vrstvu. Celá je smyta takřka na samotné hlinitopísčité podloží. Přítomnost možného druhého DSO v nedaleké poloze Zaryje přesné určení původní středověké tvrze ve Vratičově poněkud ztěžuje.