Baška

Na severovýchodě zahrada a částečně i jádro lokality přecházejí do plochy pole, které mírně stoupá k východu a zřejmě tuto část lokality podstatně deformovalo. Na východ od jádra terén mírně klesá a přechází do snížené plošiny. Tato plocha je trojúhelného půdorysu a ze 2 stran je obklopena vyvýšeným terénem. Jednak plochou jádra na západě a jednak plochou pole na severu a severovýchodě. Na jihovýchodě i jihu se na lokalitu váže další pole, které je však níže než první pole na severovýchodě. Od jihovýchodu se táhne podél jižní a západní strany, pod tvrzištěm, obecní asfaltová komunikace pokračující dále na sever do obce. Bezejmenný potok se táhne podél johozápadní strany tvrziště. Celek tvrziště nejlépe vyniká při pohledu od SZ, Z, JZ a J, kde vyniká jeho převýšení od okolního terénu a výstup hmoty jádra z říční terasy..

Teprve v roce 2004 se členům České archeologické společnosti – pobočky pro severní Moravu a Slezsko podařilo při jarní prospekci v okolí řeky Ostravice objevit lokalitu silně připomínající středověké tvrziště. Povrchovým sběrem se podařilo na svazích lokality nalézt několik zlomků středověké keramiky spadající do 14. – 16. století. Převážná část keramických zlomků pochází z výdutí nádob a jejich povrch nenese žádný dekor. Jeden zlomek pochází z ouška nádoby a jeden z náběhu na dno. Bližší informace o této lokalitě by mohl přinést archeologický průzkum, který by jednal potvrdil existenci tvrze, tak její přesnější datování. Pokud by se bezpečně prokázalo toto drobné středověké opevnění, mohlo by mít souvislost se stráženou hranicí mezi markrabstvím moravským a opolským vévodstvím později těšínským knížectvím. Daná lokalita by tak mohla zapadat do soustavy pohraničních hrádků a tvrzí vystavěných podél řeky Ostravice na slezské straně. Tvrz v Bašce by mohla dohlížet i na předpokládaný blízký brod přes řeku Ostravici a chránit prostor mezi hrádkem v Janovicích a tehdy frýdeckým hradem na slezské straně. Vyřčenou teorii je nutno brát jako jednu z možných, dokud se na místě tvrziště neuskuteční zjišťovací archeologický výzkum. Nám známé písemné zmínky se váží jen ke vsi a pocházejí až z 15. století, ovšem v regionální literatuře badatelé kladou její založení do průběhu 14. století, jako lánovou kolonizační ves, spadající do knížecích držav. První písemná dochovaná zpráva byla napsána 24. srpna 1434, kdy ves byla zastavena těšínskými knížaty Václavem, Přemkem a Vladislavem, syny Bolka I., za 500 kop stříbrných grošů Arnoštu z Tvorkova, pánu na Polské Ostravě (Slezskoostravském hradu) spolu s frýdeckým hradem a vesnicemi Bruzovicemi, Starým Městem, Lhotou a Místkem k němu náležejícími. Zajímavostí na této první zprávě je uvedení názvu vesnice v množném čísle (plurálové formě) „Bašky“, což by nepřímo napovídalo tomu, že vesnice byla dříve rozdělena na dvě části s tím, že jedna z nich patřila během nepokojných let snad v období husitských válek, mohlo dojít při jejich obnově k sloučení v jeden celek a nebo byl obnoven jen díl spadající pod Frýdek. Tuto možnost nepřímo podporuje druhá zpráva z 27. září 1450, kdy ves nadále spadala pod správu frýdeckého hradu, ale zmíněna je již v jednotném čísle „Baška“. Tehdy těšínský kníže Bolek vykoupil zástavu Frýdku včetně příslušenství od Mikuláše z Dubovce a po souhlasu svých bratrů majetek postoupil své manželce Anně. Baška nadále náležela k frýdeckému panství a sdílela jeho osudy až do konce feudalismu. Zdá se tedy, že původně rozdělenou Bašku, resp. její alodní díl drželi drobní vladykové sídlící na zdejší tvrzi snad až do roku 1450, kdy byly obě „Bašky“ sloučeny v jeden celek. Druhá část vsi příslušela pak vždy k frýdeckému panství. Dle listiny z roku 1573 těšínský kníže Václav (1545 – 1579) prodal panství, mimo jiné také obec Bašku, za 36 000 slezských zlatých bratřím Matyášovi a Jiřímu z Lohova. Baška pak i nadále sdílela historické osudy, které byly shodné s ostatními obcemi frýdeckého panství. Dle zlomků nalezené keramiky můžeme odhadovat dobu trvání tvrze od počátku 14. století do poloviny 15. století. Starostka obce p. Sýkorová však s touto teorii o středověkém sídle nesouhlasí. V nedávné době prý tento prostor sloužil pro pořádání vesnických slavností a proto byl povrch návrší srovnán. Tím mohlo dojít k likvidaci případných stavebních i archeologických stop. Pokud jde o příkop, ten byl prý vyhlouben pro těžbu hlíny, za účelem výroby cihel. Část materiálu se používala pro srovnání polí a za tímto účelem byl taktéž vyhlouben rybník. Bohužel svá tvrzení nemá doložené. Pro podporu teorie, že místo je opravdu lokalitou středověké tvrze nahrává fakt, že pozemek vždy v minulosti patřil fojtovské rodině Pavelků z čp. 1. Drobná sídla tohoto charakteru povětšinou úzce souvisela s fojtstvím či přilehlým hospodářským dvorem. Existenci centrálního plata tvrziště potvrzuje před polovinou 19. století však již i mapa stabilního katastru z roku 1836, která zobrazuje centrální část obklopenou lesem, což podporuje existenci tvrziště. Katastrální mapy vycházely z určité historické skutečnosti. Na definitivní rozřešení si tedy budeme muset ještě počkat.