Frýdlant nad Ostravicí

Arcibiskupská rezidence - Zámeček
Výrazně přestavěný bývalý klasicistní zámeček ze 40. let 19. stol. sloužil majiteli frýdlantských železáren - olomouckému arcibiskupovi - k pobytu při jeho návštěvách. Po r. 1919 předán společnosti Ferrum, po r. 1945 znárodněn. Dnes výrazně účelově přestavěná budova slouží k soukromému podnikání.
Hlavní obrázek místa
jižní průčelí bývalého arcibiskupského zámečku
pohled od jihovýchodu
© Jan P. Štěpánek 08/2014
Bývalý arcibiskupský zámeček v rámci historické části rozlehlého továrního areálu někdejších slavných železáren ve Frýdlantu nad Ostravicí v jižní části města. Zámeček sloužil v době návštěv vlastníka železáren - olomouckého arcibiskupa - ve 2. polovině 19. a ještě na samém počátku 20. století jako jeho rezidence. S počátkem 20. století začal význam železáren klesat a po změně vlastníka se bývalý zámeček stal součástí správních a kancelářských objektů železáren. S koncem provozu železáren se dostal v rámci privatizace na počátku 90. let 20. století objekt do soukromých rukou a dnes zde sídlí společnost zabývající se opravou automobilů. Bývalý zámeček již ničím nepřipomíná někdejší honosnou arcibiskupskou rezidenci - ztratil veškeré zdobné prvky fasády i vybavení interiérů, uchoval si pouze základní hmotu a dispozici.
Jan P. Štěpánek, 5.2. 2016
popis

Současný zámeček ničím nepřípomíná někdejší honosnou rezidenci olomouckého arcibiskupa. Tvoří jej prostá obdélná šestiosá budova o jednom patře, krytá jednoduchou sedlovou střechou. Omítka je provedena z břízolitu, okna jsou obdélná, nedělená. Objekt je součástí severní fronty někdejší hlavní železárenské třídy, po jejíž severní straně se rozkládaly správní budovy železáren (byty vedení železáren, tovární pivovar, správní budova, kaple a zámeček) a podél jižní fronty vlastní provozní a výrobní objekty a haly. Původní klasicistní vzhled zámku však byl mnohem honosnější. Přízemí od patra oddělovala profilovaná kordonová římsa. Přízemí bylo členěno dle dochovaných historických fotografií horizontální bosáží s okny umístěnými v mělce ustoupených segmentem ukončených nikách s výraznými podokenními římsami. Patro bylo členitější, s podokenní římsou, s okny ve štukové šambráně a trojúhelným nadokenním tympanonem. Štíty byly lemovány…  číst dále

Jan P. Štěpánek dle F. Musil: Neznámé zámky Moravy a Slezska, 2015, 7.2. 2016

historie

Existence a vznik zámečku ve Frýdlantu na Ostravicí je spjata se vznikem a rozvojem zdejších slavných železáren, které od svého prvopočátku patřily zdejší vrchnosti - olomouckému biskupství, později arcibiskupství. Založení železáren na horním toku řeky Ostravice, v jižní části někdejší vsi Frýdlantu, spadá do počátku 17. století a již od svého založení byly důležitým zdrojem financí hukvaldského panství, které vlastnili olomoučtí biskupové. Ve 30. letech 19. století, za přímé správy olomouckých arcibiskupů, došlo k výraznému rozvoji a modernizaci podniku. K roku 1841 se zmiňuje výstavba závodní kaple sv. Barbory ve spojení se správní budovou. Snad v této době byla vystavěna i arcibiskupská rezidence - zámeček - která sloužila v případě návštěvy vlastníků železáren k jejich ubytování. Prvním, kdo zdejší zámek využíval, byl patrně arcibiskup Maxmilián Josef Somerau Beckh. Jistotou je, že k roku 1867 tato rezidence již stála…  číst dále

Jan P. Štěpánek dle F. Musil: Neznámé zámky Moravy a Slezska, 2015, 7.2. 2016

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Frýdlant nad Ostravicí

Místa v okolí

 Alsternova vila
 Harcovský most
 Nová Ves
 Frýdlant
 radnice
 hamr č. VII
 kaple na Kamenci
 Lubno
 Hamerská kaple
 vodopády Satiny
 U Veličků
 kostel sv. Josefa
 Janovice
 kaple Panny Marie
 Ondrášovy díry
 kaple Panny Marie
 Vašendův kříž
 Baška
 Hodoňovice
 kaple Při šefru
 kostel sv. Václava
 koryto potoka Mazák
 kaple Za humny
 Gabrielina chata
 kaple sv. Mauritia
 Husův dům
 Kaple skalická
 kaple sv. Kříže
 Lysá hora
 fojtství
 švédská mohyla
 roubená zvonička
 Čeladná
 roubený dům č.p. 5
 Skalický lom
 Šmiřákův mlýn
 boží muka
 boží muka
 vodní mlýn
 Mohelnický vodopád
 Kozlovice
 kaple Panny Marie
 Skalice
 Myslík
 kostel sv. Martina
 Travné, Travný
 zvonička
 Adámkova vila
 Leopoldova chata
 Šance
 vodní dílo Olešná
 Hubertova chata
 Raškovice
 kaple Na Skotni
 Eltzerova přádelna
 Pražmo
 kostel sv. Josefa
 šance Řečice
 zvonička Měrkovice
 Panorama u Chlebovic
 zvonice
 fojtství
 Dobrá
 klauz Kyčerov
 Hukvaldy
 Neumannova přádelna
 Hukvaldská obora
 radnice Místek
 kaple sv. Otýlie
 Podkostelní mlýn
 Měšťanský pivovar
 židovský hřbitov
 Neumannova vila
 Málkovice
 kostel sv. Jiří
 Štandl
 Rechle
 Greiffka
 Munkovice
 Jamnice
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 kaple sv. Anny
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 Zoopark
 kostel sv. Jošta
 Čertův stůl
 radnice Frýdek
 Frýdberk
 stará radnice
 Frýdek
 Bezručova kaple
 Wolfínský palác
 Koloredovský most
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Martina
 městské hradby
 klauz Vlaské
 Frýdecká synagoga
 větrný mlýnek
 lesní zámeček
 Travertinová kaskáda
 větrný mlýn
 šance na Obidové
 kostel sv. Mikuláše
 Mořské oko
 kříž na Hutích
 kostel Všech svatých
 Frýdecká šibenice
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 Zvonička Pustevny
 mlýn Strážka
 Rychaltice
 Morávka
 zvonička u Polků
 Cyrilka
 Dobratice
 kostel sv. Jindřicha
 kaple Panny Marie
 socha Radegasta
 kříž na Samčance
 Blato klaus – Mohyla
 Skácelův kříž
 Prochaskova vila
 Lískovec u Frýdku
 klaus Panský
 hrable Červík
 Bruzovice
 Hájovský dvůr
 Kubartova kaple
 kaple sv. Kříže
 Raškův kámen
 evangelický kostel
 Bezručova vyhlídka
 Šostýn
 Husova lípa
 Kocurovice
 kostel Všech svatých
 Horní Domaslavice
 Kateřinice
 kostel sv. Stanislava
 Maxmiliánův dvůr
 Hartisov
 Lom - Mořské oko
 dvůr Antonínov
 kříž na Vidíkově
 Dolní Tošanovice
 Bílý Kříž
 Dolní Domaslavice
 Horní Tošanovice
 zvonička
 kostel sv. Jiří
 Brušperk
 socha Boha Otce
 Horní Soběšovice
 Šorštýn
 Trnávka
 Baranská skála
 Hnojník
 Třanovice
 Jurkovičova rozhledna
Základní informace místa
ID místa: 12687
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 7.2.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama