Lysá hora

Lysa, Lissa huera, Lyssahora, Lissa hora, Gigula
Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1324 m). Dominanta kraje se vzácnou faunou i flórou. Obě tur. chaty v 70. l. 20. stol. vyhořely a nebyly obnoveny. Dnes cíl turistiky. Na vrcholu vysílač, meteo. stanice, občerstvení a daleké výhledy do kraje.
Hlavní obrázek místa
Lysá hora
© Tomáš Marek, 10/2012
Beskydská perla, královna Beskyd či beskydská krasavice – i tak bývá mnohými označována nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora. Se svou výškou 1324 metrů a typickým tvarem s homolovitým vrcholem lidově zvaným Gigula dominuje celému kraji. Lysá hora dennodenně přitahuje desítky nadšených turistů nováčků i skalních příznivců zvaných Lysaři, aby se mohli z vrcholu pokochat neopakovatelným rozhledem na všechny světové strany. Za dobrého počasí máme celé Beskydy jako na dlani, stejně tak Ostravsko na severu. Když se poštěstí, vidíme vrcholky Jeseníků, Vysokých a Západních Tater, Malé a Velké Fatry či Javorníků. Ačkoliv již takřka 30 let neexistuje na Lysé hoře žádná turistická chata, je možno se občerstvit v bufetu zvaném Šantán a Plesnivka (nad vstupem nápis chata Lysá hora). Kromě toho se na vrcholu nachází i meteorologická stanice, stanice horské služby ubytovna Kameňák, ale především novodobá dominanta vrcholu – majestátný televizní vysílač se svou nepřehlédnutelnou siluetou. Lysá hora je zkrátka nádherná. Nejen svou vzácnou faunou a flórou, ale převážně svým duchem a atmosférou, která je upozorňuji velmi nakažlivá.
Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007
turistické

Přístup (výšlap) na Lysou horu

Na vrchol Lysé hory vede několik těžších i lehčích turistických značených tras. Z obce Malenovice, které leží na severozápadním úpatí hory, vedou dvě trasy. Na žlutou je nejlepší se napojit u hotelu rajská bouda. Trasa vede údolím Satiny, kolem hostince U Veličků, a po hřebeni Lukšince k místu, kde se napojuje na červenou značku z Ostravice. Modrá značka vede z frýdlantského nádraží, přes Malenovice, kopec Hradovou až k památníku Ivančena. Dále pokračuje přes hřeben Malchor od severu k vrcholu Lysé hory. Z místní části Frýdlantu vede zelená trasa. Začíná zde na nádraží a jde kolem toku Bílého potoka, úpatím Ostré hory až k rozcestí na Lukšinci, kde se napojuje na červenou značku z Ostravice. Z obce Ostravice vedou čtyři trasy. Modrá z vlakové zastávky Ostravice-zastávka a jde kolem Ostré hory. Napojuje se na zelenou značku z Nové Dědiny. Červená značka vede z nádraží v Ostravici…  číst dále

Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007

Další texty turistické
popis

Popis Lysé hory a její fauny a flóry

Lysá hora tvoří v rámci Moravskoslezských Beskyd samostatný masív oddělený od ostatních částí hor hlubokými zářezy údolí řeky Ostravice (na západě), Mohelnice (na východě) a Řečice (na jihu). Z vrcholu zvaného lidově Gigula (tento starý název obnovil básník Petr Bezruč), který má 1324 m, vybíhají 4 rozsochy (hřebeny) nazývané "Lukšinec” (na západ), "Malchor” (na sever), "Zimní Polana” (na východ) a "Velký Kobylík” ( k jihu). Existuje však zde další velké množství malých a menších hřebenů a hřebínků. Celý masiv hory je tvořen flyšovými souvrstvími vlastních godulských vrstev slezského příkrovu, které zde dosahují až kilometrových mocností. Godulské vrstvy jsou tvořeny převážně pevnými, jemnozrnnými pískovci s charakteristickou nazelenalou barvou. Typické jsou prudké svahy (15° 41´ je třetí největší v ČR) a zaoblené hřbety. Lysohorská flóra je tvořena čtyřmi vegetačními stupni - jedlobukový, smrkobukový, bukosmrkobukový a smrkový.…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

Další texty popis
historie

Historie turistiky a chat na Lysé hoře

První zmínka o Lysé hoře pochází z roku 1261, kde je ve staré listině jmenována jako Lissa huera. Její vrchol a pojmenování se ještě několikrát objevilo na starších mapách (např. mapa Hukvaldského panství z doby kolem r. 1700). Lysá hora patřila vždy pod území Slezska. Nejinak tomu je i dnes. Význam Lysé hory a její spojení s lidským faktorem začal vzrůstat až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo až s poslední třetinou 19. století. Tehdy byli majiteli Frýdecka Habsburkové. Za arcivévody Albrechta Habsburského byla vybudována kolem roku 1870 těsně pod vrcholkem Lysé dřevěnou loveckou boudu, kde panstvo z Těšína či Frýdku přijíždělo hlavně v době honů. Lysá hora se bohužel stala koncem 19. století symbolem germanismu v Pobeskydí a aby to bylo ještě více zdůrazněno, byla kolem roku 1880 za hmotné podpory Těšínské komory a ostravských průmyslníků postavena první útulna na památku výstupu arciknížete Albrechta…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a regionálních informací o Lysé hoře, 14.3. 2007

Další texty historie
okruhy, vstupné

Lysá bývala každoročním cílem slezského barda, básníka Petra Bezruče. Ten zde ještě ve svých 85 letech naposledy udělal výšlap. K uctění jeho památky pořádají turisté "oblasti Beskydy” a "oblasti Slezsko” vždy v měsíci září tradiční akci "Výplaz na Lysou”.

12.3. 2007

Půdorys místa

Zastavovací schéma vrcholu Lysé hory
© info na vrcholu hory
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Krásná

Místa v okolí

 kaple sv. Kříže
 Gabrielina chata
 Ondrášovy díry
 koryto potoka Mazák
 U Veličků
 vodopády Satiny
 Mohelnický vodopád
 Šance
 šance na Obidové
 šance Řečice
 Hamerská kaple
 Travné, Travný
 klauz Vlaské
 Pražmo
 Nová Ves
 klauz Kyčerov
 kříž na Hutích
 Harcovský most
 Alsternova vila
 Morávka
 kostel sv. Jindřicha
 Lubno
 zvonička u Polků
 radnice
 kaple na Kamenci
 hamr č. VII
 Hartisov
 Raškovice
 Hubertova chata
 Bílý Kříž
 Frýdlant
 Adámkova vila
 kříž na Samčance
 zvonička
 kostel sv. Josefa
 Čeladná
 hrable Červík
 Janovice
 zvonička
 horský hotel Solárka
 boží muka - sv. Anna
 klaus Panský
 Šorštýn
 Baranská skála
 Leopoldova chata
 Skalický lom
 kostel Všech svatých
 vodní mlýn
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Bedřicha
 Baška
 kaple na dolním konci
 Skalice
 kostel sv. Martina
 Bílá
 kaple Při šefru
 kaple Panny Marie
 Greiffka
 Kaple skalická
 kaple na Horním konci
 kostel sv. Václava
 Husův dům
 Čertův stůl
 větrný mlýnek
 Prochaskova vila
 Hodoňovice
 Blato klaus – Mohyla
 Čurabský klauz
 Dobratice
 Lučovecký klauz
 evangelický kostel
 Vašendův kříž
 roubený dům č.p. 5
 kaple Panny Marie
 Dobrá
 roubená zvonička
 boží muka
 kaple sv. Mauritia
 kaple na Horním Konci
 boží muka
 kostel sv. Jiří
 Mořské oko
 kaple Za humny
 Zvonička Pustevny
 kaple Na Skotni
 kostel sv. Josefa
 fojtství
 kříž na Hluchance
 Cyrilka
 Bedřichův klaus
 švédská mohyla
 Eltzerova přádelna
 židovský hřbitov
 Šmiřákův mlýn
 socha Radegasta
 Neumannova přádelna
 kaple sv. Otýlie
 kostel Všech svatých
 Neumannova vila
 vodní dílo Olešná
 Kozlovice
 radnice Místek
 Myslík
 Rechle
 Málkovice
 Podkostelní mlýn
 Měšťanský pivovar
 Jamnice
 Munkovice
 Zoopark
 kaple sv. Anny
 kostel Božího Těla
 Štandl
 fojtství
 Panorama u Chlebovic
 Frýdberk
 Okrouhlá
 Okrouhlá
Základní informace místa
ID místa: 5007
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.3.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama