Lysá hora

Lysá hora

© Tomáš Marek, 10/2012

Přístup (výšlap) na Lysou horu

Na vrchol Lysé hory vede několik těžších i lehčích turistických značených tras. Z obce Malenovice, které leží na severozápadním úpatí hory, vedou dvě trasy. Na žlutou je nejlepší se napojit u hotelu rajská bouda. Trasa vede údolím Satiny, kolem hostince U Veličků, a po hřebeni Lukšince k místu, kde se napojuje na červenou značku z Ostravice. Modrá značka vede z frýdlantského nádraží, přes Malenovice, kopec Hradovou až k památníku Ivančena. Dále pokračuje přes hřeben Malchor od severu k vrcholu Lysé hory. Z místní části Frýdlantu vede zelená trasa. Začíná zde na nádraží a jde kolem toku Bílého potoka, úpatím Ostré hory až k rozcestí na Lukšinci, kde se napojuje na červenou značku z Ostravice. Z obce Ostravice vedou čtyři trasy. Modrá z vlakové zastávky Ostravice-zastávka a jde kolem Ostré hory. Napojuje se na zelenou značku z Nové Dědiny. Červená značka vede z nádraží v Ostravici…  číst dále

Pojem "Lysaři"

Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007

Meteorologické rekordy a kuriozity na Lysé hoře

Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

Popis Lysé hory a její fauny a flóry

Lysá hora tvoří v rámci Moravskoslezských Beskyd samostatný masív oddělený od ostatních částí hor hlubokými zářezy údolí řeky Ostravice (na západě), Mohelnice (na východě) a Řečice (na jihu). Z vrcholu zvaného lidově Gigula (tento starý název obnovil básník Petr Bezruč), který má 1324 m, vybíhají 4 rozsochy (hřebeny) nazývané "Lukšinec” (na západ), "Malchor” (na sever), "Zimní Polana” (na východ) a "Velký Kobylík” ( k jihu). Existuje však zde další velké množství malých a menších hřebenů a hřebínků. Celý masiv hory je tvořen flyšovými souvrstvími vlastních godulských vrstev slezského příkrovu, které zde dosahují až kilometrových mocností. Godulské vrstvy jsou tvořeny převážně pevnými, jemnozrnnými pískovci s charakteristickou nazelenalou barvou. Typické jsou prudké svahy (15° 41´ je třetí největší v ČR) a zaoblené hřbety. Lysohorská flóra je tvořena čtyřmi vegetačními stupni - jedlobukový, smrkobukový, bukosmrkobukový a smrkový.…  číst dále

Popis vysílače na Lysé hoře

Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

Historie turistiky a chat na Lysé hoře

První zmínka o Lysé hoře pochází z roku 1261, kde je ve staré listině jmenována jako Lissa huera. Její vrchol a pojmenování se ještě několikrát objevilo na starších mapách (např. mapa Hukvaldského panství z doby kolem r. 1700). Lysá hora patřila vždy pod území Slezska. Nejinak tomu je i dnes. Význam Lysé hory a její spojení s lidským faktorem začal vzrůstat až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo až s poslední třetinou 19. století. Tehdy byli majiteli Frýdecka Habsburkové. Za arcivévody Albrechta Habsburského byla vybudována kolem roku 1870 těsně pod vrcholkem Lysé dřevěnou loveckou boudu, kde panstvo z Těšína či Frýdku přijíždělo hlavně v době honů. Lysá hora se bohužel stala koncem 19. století symbolem germanismu v Pobeskydí a aby to bylo ještě více zdůrazněno, byla kolem roku 1880 za hmotné podpory Těšínské komory a ostravských průmyslníků postavena první útulna na památku výstupu arciknížete Albrechta…  číst dále

Historie televizního vysílače na Lysé hoře

Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

Historie a současnost meteorologie na Lysé hoře

Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

Lysá bývala každoročním cílem slezského barda, básníka Petra Bezruče. Ten zde ještě ve svých 85 letech naposledy udělal výšlap. K uctění jeho památky pořádají turisté "oblasti Beskydy” a "oblasti Slezsko” vždy v měsíci září tradiční akci "Výplaz na Lysou”.

Půdorys místa

Zastavovací schéma vrcholu Lysé hory
© info na vrcholu hory

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

96 Moravskoslezské Beskydy

Cykloturistické mapy, Kartografie

69 Moravskoslezské Beskydy

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

159 Moravskoslezské Beskydy. Javorníky

160 Těšínsko. Slezské Beskydy

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

30 Beskydy. Javorníky