Lysá hora

Lysa, Lissa huera, Lyssahora, Lissa hora, Gigula
Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1324 m). Dominanta kraje se vzácnou faunou i flórou. Obě tur. chaty v 70. l. 20. stol. vyhořely a nebyly obnoveny. Dnes cíl turistiky. Na vrcholu vysílač, meteo. stanice, občerstvení a daleké výhledy do kraje.
Hlavní obrázek místa
Pohled na Lysou horu
© Miroslav BITTER 09/2008
Beskydská perla, královna Beskyd či beskydská krasavice – i tak bývá mnohými označována nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora. Se svou výškou 1324 metrů a typickým tvarem s homolovitým vrcholem lidově zvaným Gigula dominuje celému kraji. Lysá hora dennodenně přitahuje desítky nadšených turistů nováčků i skalních příznivců zvaných Lysaři, aby se mohli z vrcholu pokochat neopakovatelným rozhledem na všechny světové strany. Za dobrého počasí máme celé Beskydy jako na dlani, stejně tak Ostravsko na severu. Když se poštěstí, vidíme vrcholky Jeseníků, Vysokých a Západních Tater, Malé a Velké Fatry či Javorníků. Ačkoliv již takřka 30 let neexistuje na Lysé hoře žádná turistická chata, je možno se občerstvit v bufetu zvaném Šantán a Plesnivka (nad vstupem nápis chata Lysá hora). Kromě toho se na vrcholu nachází i meteorologická stanice, stanice horské služby ubytovna Kameňák, ale především novodobá dominanta vrcholu – majestátný televizní vysílač se svou nepřehlédnutelnou siluetou. Lysá hora je zkrátka nádherná. Nejen svou vzácnou faunou a flórou, ale převážně svým duchem a atmosférou, která je upozorňuji velmi nakažlivá.
Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007
turistické

Přístup (výšlap) na Lysou horu

Na vrchol Lysé hory vede několik těžších i lehčích turistických značených tras. Z obce Malenovice, které leží na severozápadním úpatí hory, vedou dvě trasy. Na žlutou je nejlepší se napojit u hotelu rajská bouda. Trasa vede údolím Satiny, kolem hostince U Veličků, a po hřebeni Lukšince k místu, kde se napojuje na červenou značku z Ostravice. Modrá značka vede z frýdlantského nádraží, přes Malenovice, kopec Hradovou až k památníku Ivančena. Dále pokračuje přes hřeben Malchor od severu k vrcholu Lysé hory. Z místní části Frýdlantu vede zelená trasa. Začíná zde na nádraží a jde kolem toku Bílého potoka, úpatím Ostré hory až k rozcestí na Lukšinci, kde se napojuje na červenou značku z Ostravice. Z obce Ostravice vedou čtyři trasy. Modrá z vlakové zastávky Ostravice-zastávka a jde kolem Ostré hory. Napojuje se na zelenou značku z Nové Dědiny. Červená značka vede z nádraží v Ostravici…  číst dále

Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007

Další texty turistické
popis

Popis Lysé hory a její fauny a flóry

Lysá hora tvoří v rámci Moravskoslezských Beskyd samostatný masív oddělený od ostatních částí hor hlubokými zářezy údolí řeky Ostravice (na západě), Mohelnice (na východě) a Řečice (na jihu). Z vrcholu zvaného lidově Gigula (tento starý název obnovil básník Petr Bezruč), který má 1324 m, vybíhají 4 rozsochy (hřebeny) nazývané "Lukšinec” (na západ), "Malchor” (na sever), "Zimní Polana” (na východ) a "Velký Kobylík” ( k jihu). Existuje však zde další velké množství malých a menších hřebenů a hřebínků. Celý masiv hory je tvořen flyšovými souvrstvími vlastních godulských vrstev slezského příkrovu, které zde dosahují až kilometrových mocností. Godulské vrstvy jsou tvořeny převážně pevnými, jemnozrnnými pískovci s charakteristickou nazelenalou barvou. Typické jsou prudké svahy (15° 41´ je třetí největší v ČR) a zaoblené hřbety. Lysohorská flóra je tvořena čtyřmi vegetačními stupni - jedlobukový, smrkobukový, bukosmrkobukový a smrkový.…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

Další texty popis
historie

Historie turistiky a chat na Lysé hoře

První zmínka o Lysé hoře pochází z roku 1261, kde je ve staré listině jmenována jako Lissa huera. Její vrchol a pojmenování se ještě několikrát objevilo na starších mapách (např. mapa Hukvaldského panství z doby kolem r. 1700). Lysá hora patřila vždy pod území Slezska. Nejinak tomu je i dnes. Význam Lysé hory a její spojení s lidským faktorem začal vzrůstat až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo až s poslední třetinou 19. století. Tehdy byli majiteli Frýdecka Habsburkové. Za arcivévody Albrechta Habsburského byla vybudována kolem roku 1870 těsně pod vrcholkem Lysé dřevěnou loveckou boudu, kde panstvo z Těšína či Frýdku přijíždělo hlavně v době honů. Lysá hora se bohužel stala koncem 19. století symbolem germanismu v Pobeskydí a aby to bylo ještě více zdůrazněno, byla kolem roku 1880 za hmotné podpory Těšínské komory a ostravských průmyslníků postavena první útulna na památku výstupu arciknížete Albrechta…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a regionálních informací o Lysé hoře, 14.3. 2007

Další texty historie
okruhy, vstupné

Lysá bývala každoročním cílem slezského barda, básníka Petra Bezruče. Ten zde ještě ve svých 85 letech naposledy udělal výšlap. K uctění jeho památky pořádají turisté "oblasti Beskydy” a "oblasti Slezsko” vždy v měsíci září tradiční akci "Výplaz na Lysou”.

12.3. 2007

Půdorys místa

Zastavovací schéma vrcholu Lysé hory
© info na vrcholu hory
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Krásná

Místa v okolí

 kaple sv. Kříže
 Gabrielina chata
 Ondrášovy díry
 koryto potoka Mazák
 U Veličků
 vodopády Satiny
 jedle v Řečici
 šance na Obidové
 Šance
 šance Řečice
 Hamerská kaple
 Travné, Travný
 PR Bučací potok
 Pražmo
 Nová Ves
 klauz Kyčerov
 kříž na Hutích
 Harcovský most
 Alsternova vila
 Morávka
 kostel sv. Jindřicha
 Lubno
 zvonička u Polků
 kaple na Kamenci
 hamr č. VII
 radnice
 Hartisov
 Raškovice
 Hubertova chata
 Bílý Kříž
 Frýdlant
 Adámkova vila
 kříž na Samčance
 zvonička
 kostel sv. Josefa
 Čeladná
 hrable Červík
 Janovice
 zvonička
 horský hotel Solárka
 klaus Panský
 boží muka - sv. Anna
 Šorštýn
 Baranská skála
 Leopoldova chata
 Skalický lom
 kostel Všech svatých
 vodní mlýn
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Bedřicha
 Baška
 kaple na dolním konci
 Skalice
 kostel sv. Martina
 Bílá
 Greiffka
 kaple Při šefru
 kaple Panny Marie
 kaple na Horním konci
 Kaple skalická
 kostel sv. Václava
 Husův dům
 Čertův stůl
 větrný mlýnek
 Hodoňovice
 Prochaskova vila
 Blato klaus – Mohyla
 klauz Čurábka
 Dobratice
 Lučovecký klauz
 evangelický kostel
 Vašendův kříž
 roubený dům č.p. 5
 Dobrá
 roubená zvonička
 boží muka
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Mauritia
 boží muka
 kaple na Horním Konci
 kostel sv. Jiří
 Mořské oko
 kaple Za humny
 Zvonička Pustevny
 kaple Na Skotni
 fojtství
 kostel sv. Josefa
 kříž na Hluchance
 Cyrilka
 Bedřichův klaus
 švédská mohyla
 Eltzerova přádelna
 židovský hřbitov
 Šmiřákův mlýn
 socha Radegasta
 Neumannova přádelna
 kaple sv. Otýlie
 kostel Všech svatých
 Neumannova vila
 vodní dílo Olešná
 Kozlovice
 radnice Místek
 Myslík
 Rechle
 Málkovice
 Podkostelní mlýn
 Měšťanský pivovar
 Jamnice
 Munkovice
 Zoopark
 kaple sv. Anny
 kostel Božího Těla
 Štandl
 fojtství
 Panorama u Chlebovic
 Frýdberk
 Okrouhlá
 Okrouhlá
Základní informace místa
ID místa: 5007
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.3.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama