Příbor

Hückeswagenovský hrádek
Zaniklý městský hrad na místě současného farního kostela. Zložen patrně koncem 13. stol. jako sídlo Franka z Příbora a Hückeswagenu. Zanikl snad roku 1307 nebo za husitských válek. Pozůstatkem hradu je část věže a snad i zeď kolem areálu.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled na farní kostel s pozůstatky hrádku
nejvýraznějším pozůstatkem městského hrádku je vlastní oválný areál ohraničený kamennou zdí a část vysoké obranné věže
© Jan P. Štěpánek 02/2014
Existence opevněného sídla, dvorce či hradu v městě Příboře je jednoznačně očekávána díky historicky známé skutečnosti, kterou jsou páni z Příbora. Před polovinou 13. století zde, na severovýchod Moravy, přivedl král Přemysl Otakar I. německá hrabata z Hückeswagenu. S jejich jmény je spojeno založení hradu Hukvaldy či Starého Jičína, avšak jak to i dnes bývá, Hückeswagenové neobstáli v tvrzdé moravské konkurenci a pomalu chudli a upadali v zapomění. Po ztracení svých významných hradů se přesunuli na poslední své zbylé državy, kde si museli založit nové sídlo. Tímto novým sídlem byl patrně právě Příbor, kde si Hückeswagenové, patrně již Arnoldův syn Frank nebo až jeho vnuk Jindřich, vybudovali z patrně již existujícího dvorce své nové rodové sídlo. Toto opevněné sídlo dalo jméno i samotnému městu. Již sám název města Příbor, německy Vriburch, Fryburk, napovídá o existenci nějakého hradu, volně přeloženo jako svobodného hradu nebo hradu, k němuž je svobodný přístup. Další indicií je základ městského znaku Příbora, který je shodný se starým rodovým erbem Hückeswagenů. Hrádek stál zřejmě někde na opyši nad řekou Lubinou v místech dnešního farního kostela, jehož stavební organismus však vykazuje starší konstrukce, než ze 14. století. Při jeho stavbě byl asi starší původní kostel jako příliš malý zbořen. Zdá se, že při nejstarším kostele, v jeho blízkém sousedství mohl stát dřevěný dvorec, příležitostné, asi přechodné sídlo hrabat z Hückeswagenu - Příbora. Do současné doby se z hrádku dochovalo velmi málo. Na jeho rozlohu snad nepřímo ukazuje i stará, bezpochyby gotická kamenná hradba s mohutnými opěráky okolo nynějšího kostela s doposud zachovanou střílnou na jižní straně. V Příboře se nejednalo o čistě šlechtický hrad. Spojili zde opevněný kostel s hrádkem na nejvyšším a nejlépe chráněném místě ve městě. Na západní straně hrádek s kostelem…  číst dále
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003), 25.4. 2006
turistické

Dnes z (pravděpodobného) hrádku v Příboře se zachovala jen kamenná věž která je dnes využívána jako kostelní vez hlavního kostela v Příboře u náměstí (nelze přehlednout má asi 30m) která je asi ze 2/3 původní věží hrádku zbytek byl dostaven později už jako kostelní věž. Také je pravděpodobné že zeď obíhající cely kostelní areál je buď původní hradba hrádku nebo je aspoň na místech teto hradby, také z geofyzikalního měření v prostorách kostela bylo zaměřeno pravděpodobné zdivo obdélného objektu na místě pod hlavní lodí kostela navazující na věž - snad palác hradu.

Priborak, 7.4. 2006

historie

Historie příborského hradu - opevněného dvorce

Opevněný hrádek a kostel patrně existovaly umístěny vedle sebe. Zdá se však, že kostel, založený s největší pravděpodobností hrabětem Frankem z Hückeswagenu, je starší než hrádek a sloužil jako jakási hradní kaple. Hrad vznikl asi až v poslední čtvrtině 13. století, po založení města. Hypotézu přítomnosti hrádku snad může podpořit i zachovaný pískovcový znak tří krokví hrabat z Hückeswagenu, zasazený ve vnější zdi přístavby vpravo od kostelní věže. Založením hukvaldského hradu pozbyl příborský hrádek původní důležitosti, až za Arnoldova syna Franka, který své panství prodal olomouckému biskupovi Brunovi s výhradou, že mu západní část bude dána v léno, stal se hrádek jistě sídlem nových hrabat příborských (Hückeswagenů). Frank své velké příborské panství prodává po několika letech kancléři krále Přemysla Otakara II., olomouckému biskupu Brunovi ze Schauenburka a obdrží západní část državy (Příborsko) v léno. Se svou manželkou…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003), 25.4. 2006

otvíračka

vstup možný během bohoslužeb, po dohodě s knězem snad i na věž

Priborak, 7.4. 2006

Půdorys místa

Hypotetická rekonstrukce půdorysu zaniklého příborského hrádku dle Ing. J. Kšíra
© Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek a kol., 2003)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • koncem 13. století

    Vznik hradu po založení města.

  • 1307 - 1327

    Někdy mezi těmito léty přechází Příbor od Hückeswagenů do vlastnictví olomouckých biskupů.

  • 1327

    Zástavní držitel hukvaldského panství Jindřich z Kytlic uděluje toto příborské fojtství spolu se čtyřmi lány a mlýnem jistému Peškovi ze Skačic.

  • ve druhé polovině 15. století

    Za fojta Petra Nohavky z Příbora, přestává být zdejší fojtství dědičným lénem, přestává plnit svou původní funkci a zaniká.

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Příbor

Místa v okolí

 městské hradby
 kostel sv. Kříže
 sousoší Panny Marie
 radnice
 Petrovice
 Hájovský dvůr
 Zemanova kaple
 Skácelův kříž
 Maxmiliánův dvůr
 Kateřinice
 vila Machů
 Sedlnice
 Závišice
 Lašské muzeum
 Sedlnické sněženky
 Ringhofferova vila
 fara
 Zemanství
 větrný mlýn
 Rychaltice
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 kostel sv. Mikuláše
 fojtství
 rozhledna Bílá hora
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 Váňův kámen
 muzeum Fojtství
 Trnávka
 větrný mlýn
 Bezručova vyhlídka
 Kamenárka
 Štramberk – MPZ
 Štramberk
 kašna
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Muzeum Šipka
 Husova lípa
 Hukvaldy
 Šipka
 Šostýn
 kostel sv. Kateřiny
 Raškův kámen
 Národní sad
 Jurův kámen
 Hukvaldská obora
 Hukvaldy
 Rybí
 Panská vyhlídka
 zvonička Měrkovice
 fara
 Petřvald
 Josefínin platan
 Bartošovice
 Myslík
 Nová Horka
 Bartošovice
 Kozlovice
 Kubartova kaple
 Šmiřákův mlýn
 dvůr Antonínov
 socha Boha Otce
 mlýn Strážka
 kostel sv. Jiří
 švédská mohyla
 Hukovice
 Panorama u Chlebovic
 Brušperk
 Bartošovický mlýn
 zvonice
 fojtství
 fojtství
 kaple Za humny
 Vašendův kříž
 žilinský vodní jez
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 městské hradby
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Stará pošta
 Laudonův dům
 radnice
 kostel sv. Martina
 Nový Jičín
 kaple na Horním Konci
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 Czeicznerova vila
 radnice
 Kunín
 Studénka
 kostel sv. Martina
 Fürstenberská hrobka
 kostel Všech svatých
 vodní dílo Olešná
 kaple sv. Mauritia
 roubený dům č.p. 5
 Pustějov
 Bannerova studánka
 Frýdberk
 Štandl
 Čertův mlýn
 Polanská niva
 Hodslavice
 kostel sv. Valentina
 Stará Bělá
 Velké Albrechtice
 Bravantice
 boží muka - sv. Anna
 kostel Všech svatých
 horský hotel Solárka
 Kanihůra
 kostel sv. Ondřeje
 staré fojtství
 Starý Jičín
 svobodný dvůr
 kostel Všech svatých
 Paskov
 kostel sv. Vavřince
 Arenda
 socha sv. Floriána
 radnice Místek
 Podkostelní mlýn
 Bezručova kaple
 kaple sv. Anny
 Panský pivovar
 kamenný pranýř
 Měšťanský pivovar
 Starý Jičín
 Požaha
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Václava
 Hodslavice
 roubená zvonička
 Koloredovský most
 Eltzerova přádelna
 Stará Bělá
 boží muka
 Frýdecká synagoga
 Zoopark
 Frýdek
 stará radnice
 Kujavy
 Lískovec u Frýdku
 Wolfínský palác
 městské hradby
 Munkovice
 radnice Frýdek
 Frýdlant
 Jamnice
 úřednický dům
 Bílovec
 kostel sv. Jošta
 Řepiště
 Prameny Zrzávky
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 radnice
 Pohořílky
 kaple sv. Barbory
 kostel sv. Mikuláše
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Floriána
 kaple sv. Kříže
 Vratimov
 Vratimov
 kostel sv. Kateřiny
 Leopoldova chata
 Perná
 kostel sv. Jakuba
 Čeladná
 Příluky
Základní informace místa
ID místa: 4201
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 25.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama