Jeskyně Šipka je krasovým útvarem štramberského krasu. V r. 1880 zde byl nalezen zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte. Jeskyně poskytovala útočiště lidem již před více než 32 000 lety.
Hlavní obrázek místa
Pohled na tzv. Jezevčí díru (vlevo) a na tzv. Krápníkovou jeskyni ( vpravo ) z prostoru vnitřní pravé části vstupu
© Miroslav BITTER 10/2005
Jeskyně Šipka je nejznámějším krasovým útvarem štramberského krasu. Portál jeskyně o šířce 8 m a výšce 3,8 m je orientován k severu. Za krátkou vstupní chodbou následuje dno Propástky, ze které vybíhají dvě chodby-Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. Propástka 12 m hluboká vznikla zřícením stropu dómu vzniklého na křížení puklin vápencového masívu. Krápníková chodba je 38 m dlouhá, 3-4 m široká a až 5 m vysoká. V její přední části jsou na stropě patrné trosky původní bohaté krápníkové výzdoby zničené lidmi po jejím objevení. Jezevčí díra je 19 m dlouhá, 1-2 m široká a 1,5 m vysoká.V letech 1879 - 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. Ve čtvrtek 26. srpna 1880 nalezl u výklenku chodby Jezevčí díra v popelu ohniště asi 1,4 m hluboko zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte později nazvanou „Šipecká čelist“. Čelist náležela dítěti ve věku 8 až 10 let a vykazuje přechodové znaky mezi člověkem neandrtálským a člověkem dnešního typu. Na památku této významné události byla na stěně jeskyně umístěna v r. 1922 pamětní deska K. J. Mašky od akad. sochaře Františka Juráně. Jeskyně poskytovala útočiště lidem již před více než 32 000 lety. Za tuto dobu se zde vystřídalo mno lidských kultur, které zde zanechali památku ve formě různě opracovaných kostí, parohů a kamenných nástrojů. Celkem byly v jeskyni také nalezeny pozůstatky 130 druhů živočichů. Jeskyně Šipka se svou romantickou atmosférou a četnými nálezy kostí zvířat (jeskynní medvědi a lvi, mamuti, srstnatí nosorožci aj.) inspirovala chlapce Zdeňka Buriana k představám pravěkého světa, které v pozdějších letech ztvárnil v uměleckých rekonstrukcích. Jeskyně se nachází několik desítek metrů ve svahu nad vstupem do štramberských Národních sadů. Prostor jeskyně je celoročně volně přístupný.
Jan P. Štěpánek, 21.5. 2005
pověsti

Šipka sídlem černokněžníků

Světoznámá jeskyně Šipka na severovýchodním výběžku Kotouče bývala prý sídlem v šedé dávnověkosti nejen trpaslíků, ale i černokněžníků. Ti byli duchové, kteří často zjevovali se v lidské podobě. Své útlé tílko balili v dlouhou černou řízu, hlavu s dlouhými vlasy mívali nepokrytou, tvář drsných vrásčitých tahů, oči škarohleda a bradu s dlouhými ježatými vousy. Už svým vzezřením a nadto i škodolibým dováděním naháněli hrůzu každému, kdo náhodou se s nimi setkal. Bydleli hlavně v Šipce, ale i v jiných četných děrách Kotouče, odkudž za temných nocí podnikali své výlety k velké škodě celého okolí. Zvláště byli bez odporu největšími škůdci Štramberáků pro jejich zbožnou mysl a nenávist k zplozencům pekla. Zanevřevše na staroslavný Kotouč, na němž po příchodu křesťanství do naší rodné země postaven kříž, dali se od ženklavských sedláků odvézti na Smolnou horu a od toho času měli Štramberští i okolní lid od…  číst dále

(MB) SOkA Nový Jičín, 28.11. 2005

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Štramberk

Místa v okolí

 Národní sad
 Jurův kámen
 Kamenárka
 Expozice figurín
 Muzeum Šipka
 kašna
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 Panská vyhlídka
 Štramberk
 Váňův kámen
 rozhledna Bílá hora
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Zemanství
 kostel sv. Kateřiny
 Lašské muzeum
 Ringhofferova vila
 Husova lípa
 vila Machů
 Šostýn
 Bezručova vyhlídka
 Závišice
 Zemanova kaple
 Raškův kámen
 Maxmiliánův dvůr
 Rybí
 Kubartova kaple
 kostel sv. Jakuba
 fojtství
 kaplička
 mlýn Strážka
 větrný mlýn
 Příbor
 městské hradby
 radnice
 sousoší Panny Marie
 kostel sv. Kříže
 Hájovský dvůr
 Skácelův kříž
 žilinský vodní jez
 Petrovice
 městské hradby
 zvonice
 zvonička Měrkovice
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 Laudonův dům
 Stará pošta
 kostel sv. Martina
 radnice
 Nový Jičín
 Czeicznerova vila
 radnice
 Bartošovice
 fara
 Hodslavice
 větrný mlýn
 Hukvaldy
 Hukvaldská obora
 Hukvaldy
 Čertův mlýn
 kostel sv. Ondřeje
 staré fojtství
 Kateřinice
 Rychaltice
 kostel sv. Mikuláše
 Kozlovice
 Hodslavice
 Myslík
 fojtství
 Šmiřákův mlýn
 Hukovice
 kostel sv. Martina
 švédská mohyla
 fara
 Prameny Zrzávky
 Josefínin platan
 Bartošovice
 Požaha
 roubený dům č.p. 5
 Bannerova studánka
 Kunín
 Arenda
 Starý Jičín
 Fürstenberská hrobka
 kamenný pranýř
 Trnávka
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 Vašendův kříž
 Nová Horka
 svobodný dvůr
 Bartošovický mlýn
 kaple Za humny
 Panorama u Chlebovic
 Petřvald
 kaple sv. Anny
 Hradišťko
 kaple na Horním Konci
 fojtství
 Jurkovičova rozhledna
 Perná
 dvůr Antonínov
 socha Boha Otce
 kostel Všech svatých
 Fassmannova vila
 horský hotel Solárka
 kostel sv. Jiří
 Brušperk
 Rožnov
 Příluky
 socha Radegasta
 Zvonička Pustevny
 Mořské oko
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 Pustějov
 Cyrilka
 kaple sv. Mauritia
 kostel Všech svatých
 Beessova kaple
 Lešná
 vodní dílo Olešná
 Leopoldova chata
 Krásno nad Bečvou
 radnice
 dům U apoštolů
 Greiffka
 evangelický kostel
 Čertův stůl
 Frýdberk
 Štandl
 Kujavy
 Arnoltovice
Základní informace místa
ID místa: 3158
Typ místa: příroda
Podkategorie: jeskyně
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.5.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama