hlavní průčelí kaple
© Jan P. Štěpánek 01/2006
Nenápadná kaple s malou věžičkou leží na mírné vyvýšenině v části města Frýdlantu nad Ostravicí, které se odedávna říká Kamenec. Stavba sama o sobě by nebyla nijak zvlášť zajímavá, kdyby se k ní nevázalo tolik pověstí spojených s nejstarší minulostí města.
Původní Kamenec byl až do počátku 20. století pouhé označení prostoru mezi historickým jádrem města Frýdlantu nad Ostravicí a řekou Ostravicí. Jednalo se vlastně o místo starého řečiště řeky Ostravice, která se během mnoha let přibližuje stále více slezskému břehu a ukrajuje z něj. Osídlen byl pouze řídce několika málo dřevěnicemi a oddělen od samotného města mlýnským náhonem, tzv. hutním potokem .Až s počátkem se tato část města začala obydlovat a vyrůstat zde rodinné domky.
Kapli tvoří jednoduchá obdélná stavba s půlkruhovým zakončením a trojúhelným štítem v průčelí, omítnutá břízolitem. Kaple je kryta stanovou střechou s malou vížkou nad jejím hřebenem. V průčelí stavby se nachází vstupní otvor se stlačeným obloukem Ve štítě je plechový symbol „oka Božího“ a ze stejného plechu je i nápis 18 IHS 18, který datuje výstavbu kaple. Boční strany jsou prolomeny pouze nízko položenými elipsovými okny. Každým po jedné straně. Před kaplí se nachází kříž s postavou ukřižovaného Krista.
Starodávná frýdlantská tradice udává, že právě v místě současného Kamence a právě malého pahorku stávala původní vesnice Frýdlant (Friedland). Současná kaple prý stojí na pozemcích bývalého fojtsví a právě na tomto pahorku měl stát původní frýdlantský dřevěný kostel. Místo toto nemělo a nemohlo mít dlouhého trvání, protože řečiště Ostravice bývalo před regulací velmi nestálé a měnilo se velmi často. ...Řečiště měnilo svůj tok od úpatí Ondřejníku až po tzv. Zámčisko (pravý, slezský břeh řeky). V souvislosti s místem kaple, na malém, avšak v rovinatém prostoru patrném pahorku, se ještě do nedávné doby mluvilo jako o pravděpodobném místě frýdlantské tvrze, jež je písemně zmiňována v poslední čtvrtině 16. století jako“stará tvrz frýdlantská“, a umísťována na břeh řeky Ostravice. Dle neprofesionálních archeologů zde výstavba regulace řeky, mlýnských náhonů a četné povodně setřely původní tvářnost terénu a mohly setřít takřka všechny stopy po opevněném objektu. Tuto teorii podporovala i hypotéza uvedená R. Hurtem, že kaplička z roku 1818 stojí v místech starého kostela sv. Matouše, který byl podle něj snad v blízkosti panského sídla. Bohužel, neprofesionální archeologové se dopustili omylu. Tato tvrz umísťovaná na břeh řeky Ostravice, a označená J. Kadlčákem jako lokalita „pod zámčiskem“ je pravděpodobně lokalita DSO „Zámčiska“, čili hrádek v Lubně, který však leží na pravém, slezském břehu řeky Ostravice, jen 200 m přes řeku od místa pahorku s kaplí. Skutečná lokalita pravděpodobné frýdlantské tvrze byla objevena teprve v roce 1982 neprofesionálním archeologem M. Borisem, a to na opačné straně města, při úpatí Ondřejníka. Na obou tezích však může být něco málo pravdy. Nemusí se jednat o místo šlechtického sídla, ani o místo kostela, avšak na každé tradici, či pověsti je určitý základ reálné pravdy a případný archeologický průzkum tohoto pahorky by mohl přinést nemalá překvapení.
