kostel Prozřetelnosti Boží

Půdorysná koncepce chrámu je založena na průniku hloubkově položeného oválu a kvadratických věží, ukončených cibulovými báněmi s lucernami. Na západě se nachází podélný přístavek boční kaple na epištolní straně a sakristie na evangelijní straně, v patře upravených na oratoře,které jsou přístupné autentickým půlválcovým vřetenovým schodištěm. Hlavní portál kostela je zdoben štítem s letopočtem 1764. Konvexně zvlněná fasáda průčelí je členěna pilastry s korintskými hlavicemi, které nesou profilované kládí, na které dosedá v ose zvlněný štít. Boční hladké fasády jsou členěny lesénovými rámy s konvexně zvlněnými nadokenními římsami. V horizontálním směru jsou fasády členěny bohatě zvlněnou konvexně profilovanou římsou. Loď kostela je zaklenuta kupolí, presbyterium je překlenuto pruskou klenbou a konchou, v západní části uzavírá eliptický prostor lodi kruchta se zvlněnou poprsní a balustrádou, nesená stlačeným obloukem. Hlavní líc klenby kopule je rozdělen v šest polí plochými pásy ve vrstvě omítky. Osvětlení hlavního prostoru kostela zprostředkovávají čtyři vysoká okna se stupňovitými špaletami. Ve výklencích mezi pilíři, které vytvářejí dojem bočních kapliček, jsou umístěny oltáře. Svůj samostatný vstup do kostela mělo panstvo ze zámku, jež do kostela vstupovalo po zvláštním mostě (empoře) s klenutým obloukem. Většina mobiliáře je rokoková, z doby výstavby kostela. Autorem výzdoby honosného oltáře baldachýnového typu 8 m vysokého je Jan Schubert, stejně jako i všech ostatních plastik v kostele. Jan Schubert realizoval výzdobu šenovského kostela kolem roku 1768. další jeho díla je možno spatřit v kostelích v Lipníku nad Bečvou, Kostelci na Hané či Bučovicích. Projektoval také bohužel nedochovaný mobiliář zámku ve Slezských Rudolticích. Svatostánek v hlavním oltáři je mnohem mladší, pochází až z roku 1914. Obrazy na bočních oltářích vytvořil malíř Jan Jablonský. Velkou vzácností chrámu jsou varhany se dvěma tisíci píšťal. Velmi zajímavým prvkem v interiéru kostela jsou čtyři dochované mramorové náhrobníky se jmény Jaroslava Skrbenského, maršálka těšínského knížectví, Karla Františka Skrbenského, Karla Ditricha Skrbenského a jeho manželky Heleny a Jana Skrbenského a jeho manželky Judity. Majitelé panství a donátoři bývali pohřbíváni do rozlehlé centrální krypty uprostřed kostela, jež byla naposledy zkoumána údajně v roce 1935. Zajímavá je i zmínka o údajné tejné chodbě vedoucí z podzemí kostela do zámeckých sklepů.

První písemná zpráva o farním kostele v Šenově se datuje do roku 1447, kdy je zmiňována obec (nepřesně tehdy nazvaná Schönwald) v placení tzv. „svatopetrského halíře“. Dle nejstarších zápisů se založení farnosti připomíná v až roce 1675. Naproti tomu L. Hosák ve svém Historickém místopisu Moravy a Slezska uvádí vznik farnosti až k roku 1680. Za Skrbenských z Hříště, jež vlastnili šenovské panství se zámkem v letech 1549-1867, se kostel dostal do rukou evangelíků, jejichž byli Skrbenští příznivci. V roce 1654 byl kostel odejmut evangelíkům a navrácen katolíkům. Také majitelé panství pomalu a v tichosti přešli na stranu katolické církve. Tehdy měl v obci stávat jednoduchý dřevěný kostel zasvěcený sv. Mikuláši, který byl postaven někdy v 16. století. K farnosti patřily tři obce: Bártovice, Šenov a Václavovice, později přibyl i Petřvald (do roku 1840). Do roku 1775 než bylo připojeno k farnosti vratimovské patřilo pod Šenov i Řepiště. Nový šenovský kostel byl postaven (datum spíše uvádí dostavbu) v roce 1764 za faráře P. Antonína Anselma Anturina na místě starého dřevěného kostela. Náklady na stavbu nového chrámu šly z kapsy Karla Františka Skrbenského z Hříště. Ačkoliv šenovský kostel patří svým honosným pojetím ve venkovském prostředí k výjimečným, ze všech kostelů v regionu je o něm známo nejméně, a to díky zničení šenovského zámeckého archivu. Autorem projektu byl patrně architekt Jakub Pánek. Vývojovým předchůdcem šenovského kostela bývá často nazýván piaristický kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži, postavený v letech 1737-1759 podle plánu architekta Josefa Cyrianiho z Bolleshausu. Obě stavby jsou dispozičně i architektonickými detaily velmi podobné, z čehož se usuzuje Pánkova inspirace kroměřížským kostelem.