
Dolnobludovický zámek spolu s hospodářským dvrem, který k němu příslušel tvořili centrum vsi Dolní Bludovice.
Zámek, původně pozdně gotická tvrz z 15. století, tvoří obdélná jednopatrová budova budova krytá valbovou střechou s dodatečně vloženými vikýřy. Na straně západní je opatřen dvěma rohovými opěráky. Historického původu je snad i portikus se čtyřmi sloupy nesoucí balkon v ose vstupu. Veškeré historické detaily, ostění oken, fasáda, zdobení sloupů byly setřeny přestavbami pro potřeby zemědělského družstva. V areálu dvora se zachovaly hodpodářské budovy poznamenané mnohaletým užíváním JZD. Po tom, co se zámek dostal do soukromých rukou, prochází celkovou rekonstrukcí a koncem roku 2005 se blíží ke konci jeho celková oprava a rekonstrukce. Zámek dostal novou střechu, vikýře, mnohá okna kryje historizující litinová mříž. Podobně je rekonstruován i interiér se všemi dochovanými historickými detaily.
V budoucnu zamýšlí jeho současný majitel ing. Karel Kotula jeho využití pro své soukromé bydlení a jako sídlo své firmy.
Areál dvora a zámku se nachází v Dolních Bludovicích u Havířova, mezi katolickým a evangelickým kostelem.
V průběhu 16. století patřila ves s tvrzí starému moravskému šlechtickému rodu Kladerubských ze Svrčova. V letech 1571 – 1583 je zde Jáchym Bludovský z Kornic a roku 1582 i Pavel Bludovský z Kornic. Od roku 1587 zde seděli Marklovští z Žebráče. Ti byli s přestávkami majiteli jak Dolních Bludovic, tak i některých okolních vsí. Zřejmě za držby tohoto rodu byla stará gotická tvrz přebudována na pohodlnější renesanční zámek. Roku 1587 koupil ves Dolní Bludovice s tvrzí Petr Marklovský, který tu seděl ještě roku 1600. Listem z roku 1609 těšínský kníže Adam Václav potvrdil Petru Marklovskému ze Žebráče a Dolních Bludovic držení vsi Dolních Bludovic, které získal po svém otci Petru Marklovském. Ten zemřel roku 1619 a statek podržela vdova Anna Foglarová ze Studené Vody. Roku 1670 je držitele statku Jiří Vilém z Kojkovic. V roce 1686 je tu uváděn Jindřich Kyselovský z Kyselova a k roku 1688 evangelík Ferdinand Beess z Chrostiny se svou manželkou Eliškou rozenou Borynskou z Roztropic. Mandalena ovdovělá Kardinálová z Viderna prodala roku 1710 Dolní Bludovice za 5 000 tolarů Jáchymu Kryštofovi Marklovskému ze Žebráče. Roku 1749 drželi statek Amadeus Rudolf a Jiří Marklovští z Žebráče a roku 1771 Jiří Erdman Marklovský. Marklovští dali zdejší renesanční zámek opět přestavět do pohodlnější barokní podoby. V roce 1781 koupili Dolní Bludovice a Datyni Jan a Tobiáš svob. páni Seegerové, kdy po smrti posledního dědila statek vdova Karolina rozená Radocká. Dále sdílely Dolní Bludovice osudy Prostředních Bludovic. Roku 1801 se v Dolních Bludovicích narodil Matyáš Kasperlik (též Kasprlík), známý vlastvědný pracovník a spisovatel na Těšínsku. Ten byl dne 12. prosince 1864 obdařen znakem a heslem z Teschenfeldu. V 19. století se ves Dolní Bludovice stala součástí statku Prostřední Bludovice a v roce 1908 koupila za 500 000 K dolnobludovický statek od Mořice Rohrmanna Rakouská báňská a hutní společnost reprezentovaná bratřími Guttmany. V roce 1945 byl velkostatek i se zámkem zestátněn a od roku 1948 sloužil objekt bývalého zámku administrativním účelům místního státního statku, který pozdějšími stavebními úpravami setřel historický vzhled budovy. Tvrz v obci existovala zřejmě již od 15. století. Pravděpodobně za Marklovských ze Žebráče, kteří zde sídlili od roku 1587, byla přestavěna na renesanční zámek. V 18. století byl zámeček barokně upravený opět Marklovskými. Od roku je 1908 majetkem Rakouské báňské a hutní společnosti. Je dochován v utilitární podobě z přestaveb v 19. a 20. století. V současné době je zámek v soukromých rukou a probíhá generální oprava. Objekt má novou měděnou střechu, byl staticky zajištěn a dostal nová okna, někde krytá pseudoromantickými kovanými mřížemi..