celkový pohled od jihu
© Jan P. Štěpánek 2011
Kulturní památka roubený dům č. p. 5 se nachází v beskydské obci Kunčice pod Ondřejníkem na úpatí masivu Ondřejníku, Velké Stolové a Nořičí hory. Objekt představuje archaický typ dřevěnek, kterých bývalo v této oblasti Podbeskydí velké množství ještě před polovinou 20. století. Dodnes se jich zachovalo jen velmi málo, a tak kromě přenesených dřevěnek a replik v nedalekém rožnovském skanzenu můžeme na svých původních místech najít jen opravdu hrstku autentických roubených staveb.
Kunčická dřevěnka, datovaná dle nápisu na trámu ve světnici do roku 1818, se vzácně uchovala ve své původní podobě s minimálními zásahy z 2. poloviny 20. století. Aktuálně je však již několik let opuštěná, bez údržby a viditelně rychle chátrá. Bez brzkého zásahu, alespoň udržovacího, hrozí této cenné památce jistý zánik.
Roubený dům č.p. 5 v Kunčicích pod Ondřejníkem v okrese Frýdek - Místech se nachází na pravém břehu potoka Tichávky při silnici, které spojuje Kunčice pod Ondřejníkem (resp. dále Čeladnou) s obcí Tichá. Jen asi 200 m jihovýchodně od dřevěnice stojí kostel sv. Máří Magdaleny a bývalé fojtství v centru vsi.
Objekt č. p. ...5 v Kunčicích pod Ondřejníkem tvoří celoroubená srubová stavba obdélného půdorysu s trojdílným jádrem. Roubení je především z hraněných trámů, jen ojediněle přitesávaných. V levé části vstupu se u komory vyskytují i půlkuláče. V jihovýchodním, slunci nejpříznivěji orientovaném čele domu je umístěna hlavní světnice s vyděleným úzkým prostorem pro kuchyni. Světnice má podlahovou plochu cca 20 m2 a řadí se tak spíše mezi menší. Na prostředním stropním trámu světnice je vytesán nápis: " LETA - IHS (doplněné o kříž a srdce) - PANE 1818", což dokládá patrně výstavbu dřevěnice či její dílčí opravu. Do síně se vstupuje ze dvorku přes síň, která je průchozí skrz celou šířku domu. V síni vystupuje do prostoru zděná hmota komína, a byla zde patrně i nejstarší chlebová pec a černá kuchyně. Teprve v mladší době se přikládací kamna přesunula do světnice a do sousední malé kuchyně. Dále v řadě na síň navazuje úzká komora na celou šířku objektu. Komora, původně snad chlév, je přístupná jak ze síně, tak samostatným vstupem i ze dvorku. Na komoru dále v řadě navazuje úzký mlat, přístupný vraty s vydělenými menšími vrátky. Vnější nároží mlatu tvoří jen na cihlu vyzděné pilíře, na které jsou protaženy pozednice s krovem a střechou nad celou plochou domu. Oba štíty střechy jsou svisle bedněné s polovalbou, s podlomením, výzorníkem a zdobným deštěním v hlavním jiihovýchodním průčelí. Původně byl krytinou místní štípaný dřevěný šindel, později překryt dostupnou asfaltovou lepenkou. Mimo hlavní obvod srubu vystupuje na zadní štít přilepená nízká prostě bedněná kůlna s pultovou střechou. Na severovýchodní průčelí je k prostoru vymezeném kuchyní a síní z kamene přistavěn nízký přístavek, který je přístupný samostatným vstupem a zadními dveřmi ze síně. Kromě jakési předsíňky tvoří hlavně ochranu kamenného sklípku pod úrovní terénu. Ten byl zajímavě vystavěn mimo obvod vlastního srubu. Kaslíková okna i dveře roubenky nejsou původní, archaické z 19. století, ale jsou poplatné spíše přelomu 19. a 20. století. Přesto působí velmi stylově a autenticky. Nad hřeben střechy vystupuje těleso zděného komínu mladšího typu. Přes veškerou autenticitu a zachovalost se na dřevěnce podepsala dlouhá doba neúdržby. Roubení je napadeno dřevokazným hmyzem a některé prvky, především pak v zadní části podléhají dlouhodobému zatékání a hnilobě, čímž jsou některé nosné prvky naprosto zničeny. Důsledkem toho dřevěnice v zadní části mírně klesá, různě se naklání a sedá, čemuž odpovídá i zvlněný charakter střechy. Přesto, i přes nutné výměny a rekonstrukci, bude v případě snahy vždy tvořit důležitou památkovou budovu s výraznou vypovídací hodnotou..
