
Nejstarší hamry nestály na Bystrém potoku, ale byly napájeny asi 250 m dlouhým umělým náhonem. Přítok vody byl posílen dvěma umělými strouhami z řeky Ostravice (Werksgräben asi 7 km dlouhé) a dvěma jezy. V Bašce existovaly tři hamry. Vrchní, zvaný „Hildegarda Hammer“ měl dvě kladiva, jeden štrekhemer a jeden frišhamer a byl na spodní vodu. Druhý hamr, tzv. „Karl Hammer“ stál při cestě do Starého Města. Třetí, spodní hamr, zvaný „Joachim Hammer“ stál při železniční trati. Měl jen jedno kladivo a frišhamer. Byl poháněn spodní vodou a protože stál nedaleko řeky zanikl kolem roku 1880, kdy byl poškozen velkou vodou a zbourán. Pod tzv. štrekhamrem se ze železná hrouda vykula v ploštinua pod štrekhamrem se kuly již speciální polotovary. Nebo hotové výrobky. Poslední bašťanský hamr byl zrušen v roce 1905 a na jeho místě byla přestavěna turbína na el. proud. První vysoká pec na dřevěné uhlí z roku 1806 měla podobu jednoduchého… číst dále
Ačkoliv na moravské straně řeky Ostravice se zpracovávání beskydské železné rudy velmi slušně rozvíjelo a železárny ve Frýdlantě velmi slušně prosperovaly, na frýdecké, slezské, straně řeky dochází k založení prvního hamru až v roce 1638 na katastru Starých Hamrů. Podnět k jejich založení dal majitel frýdeckého panství hrabě Jiří z Oppersdorfu. Tento hamr je zároveň nejstarším na Těšínsku. Neměl však dlouhého trvání. Ruda se na Starých hamrech zpracovávala patrně jen do roku 1720 či 1723, kdy hamr zanikl. Největší a nejslavnější železárny na frýdeckém panství vznikly poloviny Bašce, která byla svou polohou takřka ideální zpracovávání železa. Blízká vodní síla v podobě řeky Ostravice, bohatství beskydských lesů na dřevo i výskyt železné rudy v nedalekých obcích, to vše byly příznivé podmínky pro vznik železáren. Roku 1723 je zmiňován první hamr s pecí. Ten byl založen již v pol. 17. století hrabětem Karlem Štěpánem Pražmou… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.