Technické vodní dílo vystavěné v pol. 17. stol. hrabaty Pražmy pro pohon frýdeckých mlýnů a valch. Od poč. 19. stol. sloužil kanál pro koncentraci plaveného dřeva a pohon textilních továren. Od konce 19. stol. jeho význam upadá a postupně zaniká.
Snad jediný původní zachovalý úsek plavebního kanálu v úrovni za Výzkumným ústavem hutnictví a železa v Dobré.
Kanál lichoběžníkového průřezu je doposud zavodněný povrchovou deštovou a průsakovou vodou.
Staré technické vodní dílo, které od 17. století svou vodní silou pohánělo nejen kola frýdeckých mlýnů a valch, ale od počátku 19. století sloužilo především pro organizovanou koncentraci plaveného palivového dřeva z beskydských lesů po řece Morávce. To bylo ve skladu splaveného dřeva vyjímáno na břehy, skládáno a v milířích páleno na dřevěné uhlí, kterým majitelé frýdeckého panství – Habsburkové – zásobovali své železárny v nedaleké Bašce (viz. samostatné heslo) a v Karlově huti ve frýdecké Lipině. Z tohoto důmyslného vodního díla, které začínalo na pravém břehu řeky Morávky v úrovni obce Dobrá a procházelo katastry Starého Města a Frýdku, se bohužel zachovalo jen velmi málo. I přesto lze torzálně úseky tohoto díla a s ním spojené objekty bývalých textilek a mlýnů spatřit.
Jan P. Štěpánek, 15.11. 2009
popis
Plavební, respektive i mlýnský kanál mezi Dobrou a Frýdkem na pravém břehu řeky Morávky začínal dle starých zobrazení ve vojenských mapách ze 30. a 70. let 19. století v jihozápadní části obce Dobrá, při hranici s katastrálním územím Frýdku. V současnosti by se toto počáteční místo náhonu se šikmým dřevěným splavem napříč řekou, který vháněl vodu ke stavidlům kanálu, mělo nacházet někde v úrovni areálu VÚHŽ, tzv. výzkumáku v Dobré. Bohužel, situace je zde velmi nepřehledná a nic nenasvědčuje existenci důmyslného systému splavu a stavidel. Úsek řeky v tomto místě je součástí asi 2 km dlouhé přírodní památky Profil Morávky a situace je zde oproti 130 let starému zobrazení v mapě výrazně pozměněná a nepřehledná. Řeka Morávka v těchto místech nebyla nikdy zregulována, byl respektován její přirozený tok, dravost a síla. Morávka proto často měnila svůj tok a koryto. Vznikalo nové řečiště a jeho okolí…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 15.11. 2009
s využitím Mgr. Jaromír Polášek: Plavební kanály železáren Těšínské komory v Bašce a Lipině, s.108–114, in Archeologie Moravy a Slezska 2006
První zmínka o tzv. mlýnském náhonu se činí v urbáři frýdeckého panství sepsaného v r. 1664 z popudu hraběte Pražmy, majitele frýdeckého zámku. Tehdy byla voda z řeky Morávky vedena podél vyvýšené terénní hrany až pod frýdecký zámek, kde poháněla panskou valchu a mlýnek a teprve zde vtékala do řeky Ostravice. Výrazné úpravy se starému náhonu dostaly po r. 1797, kdy se přikročilo k plavení palivového dřeva z rozsáhlých panských lesů pro nově založené železárny v Bašce. Po tomto datu je možno předpokládat i vznik skladu dřeva ve Starém Městě. V roce 1833 byl kanál prodloužen až do místní části Lipina na severozápadě Frýdku, kde byla založena Karlova huť s vlastním skladem dřeva a uhlisky. Dalších úprav se kanál, tedy plavební i mlýnský v jednom, dočkal v 50. letech 19. století, v souvislosti s výstavbou textilních továren na vodní pohon v dolní části města Frýdku. Poslední výraznou…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 15.11. 2009
s využitím Mgr. Jaromír Polášek: Plavební kanály železáren Těšínské komory v Bašce a Lipině, s.108–114, in Archeologie Moravy a Slezska 2006