plavební kanál Dobrá – Staré Město – Frýdek

Plavební kanál, Mlýnský náhon, Tovární kanál, Werkgraben
Technické vodní dílo vystavěné v pol. 17. stol. hrabaty Pražmy pro pohon frýdeckých mlýnů a valch. Od poč. 19. stol. sloužil kanál pro koncentraci plaveného dřeva a pohon textilních továren. Od konce 19. stol. jeho význam upadá a postupně zaniká.
Hlavní obrázek místa
Snad jediný původní zachovalý úsek plavebního kanálu v úrovni za Výzkumným ústavem hutnictví a železa v Dobré.
Kanál lichoběžníkového průřezu je doposud zavodněný povrchovou deštovou a průsakovou vodou.
© Jan P. Štěpánek 11/2009
Staré technické vodní dílo, které od 17. století svou vodní silou pohánělo nejen kola frýdeckých mlýnů a valch, ale od počátku 19. století sloužilo především pro organizovanou koncentraci plaveného palivového dřeva z beskydských lesů po řece Morávce. To bylo ve skladu splaveného dřeva vyjímáno na břehy, skládáno a v milířích páleno na dřevěné uhlí, kterým majitelé frýdeckého panství – Habsburkové – zásobovali své železárny v nedaleké Bašce (viz. samostatné heslo) a v Karlově huti ve frýdecké Lipině. Z tohoto důmyslného vodního díla, které začínalo na pravém břehu řeky Morávky v úrovni obce Dobrá a procházelo katastry Starého Města a Frýdku, se bohužel zachovalo jen velmi málo. I přesto lze torzálně úseky tohoto díla a s ním spojené objekty bývalých textilek a mlýnů spatřit.
Jan P. Štěpánek, 15.11. 2009
popis

Plavební, respektive i mlýnský kanál mezi Dobrou a Frýdkem na pravém břehu řeky Morávky začínal dle starých zobrazení ve vojenských mapách ze 30. a 70. let 19. století v jihozápadní části obce Dobrá, při hranici s katastrálním územím Frýdku. V současnosti by se toto počáteční místo náhonu se šikmým dřevěným splavem napříč řekou, který vháněl vodu ke stavidlům kanálu, mělo nacházet někde v úrovni areálu VÚHŽ, tzv. výzkumáku v Dobré. Bohužel, situace je zde velmi nepřehledná a nic nenasvědčuje existenci důmyslného systému splavu a stavidel. Úsek řeky v tomto místě je součástí asi 2 km dlouhé přírodní památky Profil Morávky a situace je zde oproti 130 let starému zobrazení v mapě výrazně pozměněná a nepřehledná. Řeka Morávka v těchto místech nebyla nikdy zregulována, byl respektován její přirozený tok, dravost a síla. Morávka proto často měnila svůj tok a koryto. Vznikalo nové řečiště a jeho okolí…  číst dále

Jan P. Štěpánek s využitím Mgr. Jaromír Polášek: Plavební kanály železáren Těšínské komory v Bašce a Lipině, s.108–114, in Archeologie Moravy a Slezska 2006, 15.11. 2009

historie

První zmínka o tzv. mlýnském náhonu se činí v urbáři frýdeckého panství sepsaného v r. 1664 z popudu hraběte Pražmy, majitele frýdeckého zámku. Tehdy byla voda z řeky Morávky vedena podél vyvýšené terénní hrany až pod frýdecký zámek, kde poháněla panskou valchu a mlýnek a teprve zde vtékala do řeky Ostravice. Výrazné úpravy se starému náhonu dostaly po r. 1797, kdy se přikročilo k plavení palivového dřeva z rozsáhlých panských lesů pro nově založené železárny v Bašce. Po tomto datu je možno předpokládat i vznik skladu dřeva ve Starém Městě. V roce 1833 byl kanál prodloužen až do místní části Lipina na severozápadě Frýdku, kde byla založena Karlova huť s vlastním skladem dřeva a uhlisky. Dalších úprav se kanál, tedy plavební i mlýnský v jednom, dočkal v 50. letech 19. století, v souvislosti s výstavbou textilních továren na vodní pohon v dolní části města Frýdku. Poslední výraznou…  číst dále

Jan P. Štěpánek s využitím Mgr. Jaromír Polášek: Plavební kanály železáren Těšínské komory v Bašce a Lipině, s.108–114, in Archeologie Moravy a Slezska 2006, 15.11. 2009

Půdorys místa

náčrt situace starého plavebního kanálu na základě 2. vojenského mapování ze 30. let 19. století
© Jan P. Štěpánek 11/2009
Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Staré Město

Místa v okolí

 Dobrá
 kaple Na Skotni
 kostel sv. Josefa
 kostel sv. Jiří
 kaple Panny Marie
 židovský hřbitov
 vodní nádrž Baška
 lesní zámeček
 Neumannova přádelna
 kaple sv. Otýlie
 Neumannova vila
 boží muka
 Kaple skalická
 Málkovice
 Skalice
 kostel sv. Martina
 boží muka
 Rechle
 Husův dům
 Eltzerova přádelna
 Frýdecká šibenice
 Jamnice
 kostel sv. Jošta
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 Munkovice
 kostel sv. Václava
 roubená zvonička
 kaple Při šefru
 Baška
 radnice Frýdek
 Měšťanský pivovar
 Zoopark
 stará radnice
 radnice Místek
 Wolfínský palác
 městské hradby
 Podkostelní mlýn
 Skalický lom
 Frýdek
 vodní mlýn
 kaple sv. Anny
 Frýdecká synagoga
 Hodoňovice
 Koloredovský most
 kaple Panny Marie
 Bezručova kaple
 Bruzovice
 kaple Panny Marie
 Janovice
 kaple Panny Marie
 Štandl
 kostel sv. Josefa
 kostel sv. Stanislava
 kaple sv. Kříže
 vodní dílo Olešná
 zvonička
 Lískovec u Frýdku
 Kocurovice
 Frýdberk
 kaple sv. Mauritia
 větrný mlýnek
 Horní Domaslavice
 Lom - Mořské oko
 Dolní Domaslavice
 kříž na Vidíkově
 Dobratice
 Adámkova vila
 Horní Soběšovice
 Dolní Soběšovice
 Dolní Tošanovice
 Lubno
 Raškovice
 fojtství
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 Žermanický lom
 kaple na Kamenci
 hamr č. VII
 kaple sv. Floriána
 Horní Tošanovice
 radnice
 Panorama u Chlebovic
 Pitrov
 kaple Za humny
 Horní Bludovice
 Nová Ves
 Harcovský most
 Frýdlant
 Řepiště
 Panský pivovar
 Prochaskova vila
 Alsternova vila
 Paskov
 evangelický kostel
 kostel sv. Vavřince
 Prostřední Bludovice
 socha sv. Floriána
 Pražmo
 Vratimov
 Vašendův kříž
 Travné, Travný
 kostel sv. Markéty
 horský hotel Solárka
 Dolní Bludovice
 Vratimov
 Hnojník
 Třanovice
 vodopády Satiny
 evangelický kostel
 U Veličků
 Kotulova dřevěnka
 Těrlicko
 dvůr Antonínov
 Jaškovská krčma
 Myslík
 kostel sv. Trojice
 Šmiřákův mlýn
 Brušperk
 švédská mohyla
 kostel sv. Jiří
 socha Boha Otce
 ostravický hamr č. I
 Hradiště
 Kozlovice
 Šenov
 Mohelnický vodopád
 fara
 školní budova
 Hamerská kaple
 Hukvaldy
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Mikuláše
 fojtství
 Životice
 Šumbark
 kostel sv. Anny
 Ondrášovy díry
 Hukvaldská obora
 Rychaltice
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 Bartovice
 větrný mlýn
 Vělopolí
 Kostelec
 kostel sv. Michala
 Střítež
 zvonička u Polků
 kostel sv. Vavřince
 Gabrielina chata
 kostel sv. Kateřiny
 Horní Žukov
 zvonička Měrkovice
 kaple sv. Kříže
 klauz Vlaské
 Lysá hora
 Morávka
 Kateřinice
 Trnávka
 Stanislavice
 Prostřední Suchá
 Dolní Suchá
 Stará Bělá
 Stará Bělá
 Skácelův kříž
 Horní Suchá
 roubený dům č.p. 5
 zvonice
 Jubilejní kolonie
 Chotěbuz
 kostel Všech svatých
 Travertinová kaskáda
 kostel sv. Ducha
 Polanská niva
 Stonava
 mlýn Strážka
 Zábřeh
 mariánský sloup
 Neptunova kašna
 kostel sv. Martina
 Husův sbor
 radnice
 Rybí dům
 Podobora
Základní informace místa
ID místa: 8539
Typ místa: technická památka
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.11.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama