
Bývalá přádelna židovské firmy Adolfa Landsbergera a synů - významná dominanta města Frýdku v jeho dolní části při vlakovém nádraží, které se dříve říkalo Tovární čtvrť (Fabrikensviertel). Kolem této oblasti se od konce 19. století koncentrovala převážná část textilních provozů zdejších významných židovských podnikatelů Landsbergerů, Munků a Neumannů.
Přádelna se v době své výstavby v roce 1892 stala svou dvojpodlažní hmotou s dvojicí vystupujících schodišťových těles nejvýznamnější dominantní stavbou v rámci města Frýdku, hned za městským jádrem se zámkem a kostely.
Stavba s ozdobnými prvky v podobě okenních špalet, nárožních pilastrů a korunních říms z režného zdiva byla v posledních letech nevyužívaná, neboť její poslední majitel, podnik Slezan, se ocitnul ve finanční tísni. Na jaře 2014 podal vlastník budovy a konkurzní správce se souhlasem vedení města Frýdku - Místku žádost k demolici budovy. Protože objekt nebyl veden v seznamu nemovitých kulturních památek, bylo v březnu 2014 přistoupeno k nenávratné a hloupé demolici. Tato aktivita vedení města a správce bývalých textilních továren ve Frýdku a Místku zvedlo velkou vlnu nevole mezi obyvateli města, odborníky i širokou veřejností.
Petice za záchranu přádelny a zapsání dalších cenných objektů bývalých textilek ve Frýdku a Místku:
http://www.petice24.com/signatures/peticeslezan/
V roce 1894 však přádelna vyhořela. Při opravě bylo dostavěno třetí patro, čímž objekt dostal současnou podobu. V období konjunktury zaměstnávala firma Landsberger na 1700 dělníků. Na počátku 30. let 20. století dokázala zdejší přádelna (spolu s pobočnými přádelnami Landbergerů) vyrobit 43 000 vřeten a zpracovat ročně na 16 000 q bavlny. Po vypuknutí 2. světové války byla firma židovského majitele arizována a veškerý majetek Landsbergerů zabaven (údajně na 25 milionů korun deponovaných v peněžních ústavech). Po osvobození Československa v roce 1946 byly bývalé židovské textilní provozy ve Frýdku a Místku sjednoceny pod správu n.p. Slezan. Po roce 1989 byl národní podnik privatizován a přeměněn na podnik Slezan a.s. Ten však nebyl na počátku 21. století konkurenceschopný a ocitnul se v konkurzu. Konkurzní správce řeší pohledávky Slezanu formou nabídky pronájmu nebo prodeje budov. V případě přádelny však vyhrála možnost demolice architektonicky cenné budovy a patrně nabídka lukrativního pozemku k výstavbě dalšího z obchodních center.