
Objekt kostela byl vystavěn stejně jako i věž z jedlového dříví. Zadní polovina kostela spolu s presbyteriem pak byla zvenčí obita ještě šindelem. Vstupní polovina kostela byla pokryta dřevěnými palubkami. Klády z nichž byl kostel vystavěn prý byly tak kvalitní a mohutné, že sklidily obdiv i olomouckého arcibiskupa kardinála Bedřicha z Fürstenbergu. Původní čtyři kostelní okna byla po rozšíření kostela o dřevěné pavlače rozšířena o další dvě. Takřka kolem celého kostela vedly, až na malou část za oltářem, dřevěné kryté chodby, čili podsiňky. Kostelní věž, původně samostatná zvonice, byla postavená patrně v 16. století. Ve spodní části byla věž tak široká, jak byl široký samotný chrám. Ve dvou řádech byly ohromné čtvercové klády do země zapuštěny a k vrcholu se k sobě schylovaly. V pozdějších dobách byl kostel se zvonicí propojen, čímž vznikl jeden objekt, jehož vstupní průčelí věž tvořila. Patky věže zapuštěné do země… číst dále
Starý dřevěný kostelík byl zasvěcen sv. Bartoloměji, apoštolu a mučedníku. Nejstarší datum, kdy víme jistě, že již stál, je rok 1567. Tímto letopočtem byl opatřen nejstarší zvon ve věži, sv. Václav. Dle místních badatelů je však kostel patrně staršího založení. Jedna z poněkud nadnesených teorií mluví dokonce o založení kostela ve 13. století, avšak pravděpodobnější je až konec 14. století či začátek 15., kdy vzniká i ves Kopřivnice. Hmota kostelní věže, původně samostatné zvonice pochází pravděpodobně již z konce 16. století. Její ukončení nad trojúhelným průčelním štítem však pochází až z doby po roce 1871. Původní kostelík měl podobu spíše menší dřevěné kaple, která byla až později rozšířena a opatřena pavlačemi. Z popudu prvního kopřivnického faráře Rudolfa Víchy (1836 – 1882, jako farář 1869 – 1882) byl roce 1871 již velmi sešlý starý dřevěný kostelík opraven a rozšířen. I přes rozšíření kostelík přestal postačovat potřebám rychle se… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.