Národní sad

Slavnostní otevření proběhlo 6. 8. 1922. Zaujímá severní část kopce Kotouče. Ten je tvořen vápencem z období mladší jury. V jižní části vznikl roku 1880 lom, který do dnešních dnů odtěžil téměř dvě třetiny celé hory. Původně na Kotouči působili jezuité, kteří zde postavili dva kostely, nazvali horu Olivetskou a vytvořili jeskyni s Božím hrobem a Křížovou cestu. Po zrušení poutního místa Josefem II. roku 1786 byly kostely zbořeny a jeskyně zasypána. Na vrcholu byl vztyčen dřevěný kříž, v roce 1821 zničen vichřicí, roku 1823 nahrazen kamenným, v roce 1833 po zásahu bleskem přestavěn a později kvůli těžbě přenesen. Samotný Kotouč však přitahoval už v dávné minulosti, neboť zde bylo zjištěno osídlení od dob pravěku. Nachází se zde jeskyně Šipka, kde byla nalezena v roce 1880 část čelisti neandertálského dítěte. Na tuto tehdy světovou událost upozorňuje pamětní deska z roku 1922. Šipka ukrývá i krápníkovou výzdobu. Na hoře pobývali Keltové i Slované. Vstup do Národního sadu je v prostoru místní školy. V dolní partii najdeme pomníky na světové války od sochaře Fr. Juráně, kapličku bývalé křížové cesty s Betlémem, sochu na skále s motivem Panny Marie z roku 1946 od akad. sochaře Vojtěcha Hořínka. Po cestě k jeskyni Šipce stojí busta malíře Bohumila Jaroňka (1926 - F. Juráň). V místě je tzv. Bezručova vyhlídka, odkud je vidět celý Štramberk s hradem. Nad jeskyní je mohyla s křížem. Nedaleko stojí zvonička a následně busta Leoše Janáčka v altánku (1927 - Emil Hlavica). Dalším dílem je pomník sv. Václava od Fr. Fabiána. Vznikl na podnět veřejné sbírky orelské župy Lašské. Odhalení se uskutečnilo na národní slavnosti 27.7. - 3. 8. 1932. Bohužel vlivem těžby byl pomník poškozen a roku 1988 sv. Václav snesen. Nahrazen byl v r. 1994 sochou od ak. sochaře Jana Kozla (v r. 2019 pomník opět bez sochy). Hranolový podstavec nese pamětní desky obětem válek a komunismu. V horní části se nachází busta Bedřicha Smetany od soch. Jana Štursy z roku 1924. Ta stojí v prostoru Jurova hrádku, odkud je nádherný výhled na lokalitu Panské vyhlídky, kde před odtěžením stával další hrádek. Jurův hrádek existoval od 2. pol. 13. stol. do 14. stol.. Pod hrádkem se nachází Jurova jeskyně. Nedaleko v jižní horní partii hory je lokalita oplocena, ale lidské zvědavost umožňuje vejít na Kotouč, odkud je neskutečný pohled na odtěženou část a budovy lomu. Další bustou je dílo sochaře Josefa Wágnera z roku 1926 a znázorňuje Františka Palackého. Následuje Alois Jirásek, který pochází z doby slavnostního otevření a zhotovil jej soch. Jan Štursa. Z roku 1928 je pamětní deska na bratra Jana Čapka. Pomník Jana Žižky z Trocnova ztvárňuje kalich od Emil Hlavici z roku 1924. Dominantou na závěr Národního sadu je jehlanová mohyla s bustou T. G. Masaryka. Autorem je opět Jan Štursa a odhalena byla také 6. 8. 1922. Dnešní sochy umístěné v Národním sadu jsou kopiemi skutečných uměleckých děl. Originály jsou restaurovány a uloženy v depozitáři Muzea Novojičínska v Novém Jičíně..