
Za nejkrásnější úsek dravé hraniční moravskoslezské řeky Ostravice může být bezesporu považováno tzv. Koryto řeky Ostravice na Ostravici, přírodní památka, které však neřekne nikdo jinak než „ostravické peřeje“. Jedná se v podstatě o soubor mnoha skalisek a peřejí, kterými si řeka Ostravice razí svůj tok.
Tento pozoruhodný a zajímavý přírodní výtvor, kdy se dravá a prudká řeka Ostravice prodírá skalnatými bloky koryta řeky, se nachází v horní, horské, části toku řeky Ostravice na území obce Ostravice, asi 500 m severovýchodně od zdejšího římskokatolického kostela.
Nejsnadnější přístup k peřejím je od mostu přes řeku mezi Ostravicí a Novou vsí v severní části obce. Od mostu vede po moravské straně řeky proti proudu k peřejím (cca 300 m) vyšlapaný chodníček. Dá se zde dostat jak pěšky, tak na horském kole.
V letních měsících peřeje nabízejí ideální možnost koupání v netradičním prostředí.
Chráněné území je vymezeno v okolí násunové plochy slezské příkrovové jednotky na podslezskou, která vystupuje v tzv. frýdlantském tektonickém okně. Podslezská jednotka je zastupována frýdeckým souvrstvím v neflyšovém vývoji prachovitých jílovců, které jsou hnědavě šedé, světle slídnaté. Hornina je intenzivně provrásněná. Slezská příkrovová jednotka je zastoupena výrazně flyšovým těšínsko-hradišťským souvrstvím stáří spodní křídy. Flyšové sekvence zpravidla decimetrové mocnosti jsou složeny z modrošedých jemně až středně zrnitých vápnitých drobových pískovců a tmavě šedých vápnitých jílovců. Ve vápnitých jílovcích byly nalezeny mikrofosilie.
Od roku 1993 jsou pravidelně pozorovány značky vydry říční.
Toto uspořádání je dodnes matoucí. Slezská území v úrovni centra vsi Ostravice připadly k této moravské obci a naopak moravská území obce Ostravice v úrovni horského centra slezské vsi Staré Hamry připadly k „Hamrům“..