Pražmo

Jižně od kostela sv. Jana Nepomuckého, při východní straně konce cesty směřující do lesa „Obora“ se rýsuje větší do lesa vykrojená parcela pole (role) s parcelním číslem 388 o ploše cca 27 až 28 000 m2. Dle hospodářského účelu, který již tehdy plocha měla, lze soudit, že zámek i se zázemím zanikl již v delším časovém období před vytvořením mapy. V severovýchodním sousedství popisované plochy se již tehdy nacházely dvě dřevěné budovy a to na parcele č. 99 a 98. Podobná situace se opakuje i na mapě Pozemkového katastru z doby kolem roku 1907. Lze zde spatřit naprosto shodnou parcelu č. 388, která je i na mapě Stabilního katastru. V severozápadním sousedství přes cestu již je vytyčena parcela nového hřbitova. Promítnutím do současné situace, lze za plochu bývalého zámku a jeho zázemí označit větší část pole, naproti hřbitovu přes cestu. Západní hranici tvoří zmíněná cesta, severní hranicí je přibližně účelová cesta jdoucí podél severního okraje pole, východní hranici tvoří zalesněný remízek a jižní spojnice lesů. Severovýchodně doposud stojí oba domky na parcelách č. 99 a 98, které zde stály i v době roku 1833. Nyní mají čp. 6 a druhý je bez čísla popisného. Vlastní parcela č. 388 byla v pozdějších dobách začleněna do dnešní rozlehlé parcely č. 395/1

Kde však stávala vlastní budova zámku? Toto je otázka, kterou nebude moci bez řádného archeologického výzkumu potvrdit. V podstatě existují tři varianty umístění. První z teorií mluví o okraji louky naproti dnešnímu hřbitovu, druhá klade zámeček až do konce louky, k lesu. Nejpravděpodobnější se však jeví třetí varianta, potvrzená transformací dobové mapy na současnou situaci, která zámeček umísťuje na louku asi 150 m východním směrem od brány na místní hřbitov. Tuto variantu však bude muset s jistotou potvrdit až archeologický výzkum.

Horní Lhotou (Vyšní Lhoty) patřily mezi jedny z nejstarších a nejvýše položených obcí frýdeckého panství. Až mnohem později se z jejího zalesněného území vyčlenila obec Morávka (po roce 1600), Krásná (mezi léty 1637-39) a konečně samotná obec Pražmo v roce 1777. A právě na jeho území se po vzniku obce zámeček ocitnul. Doba výstavby zámečku je poměrně dobře známa. V oppersdorfském urbáři z roku 1636 není o zámečku ani zmínka. Důležitým vodítkem ke stanovení vzniku zámku je až zmínka v urbáři z roku 1664, kde se praví, že v Raškovicích je „ nedávno zbudovaný zámek“. Založil jej nepochybně nedlouho před tímto datem hrabě František Eusebius z Oppersdorfu, který od roku 1651, kdy zemřel jeho otec Jiří, vlastnil frýdecké panství a sídlil na frýdeckém zámku. Urbář z roku 1664 dále praví: „Při té dědině (Raškovice) jest obora veliká a velmi pěkná, v které se několik set kusův zvěří výborně chovati může. Lusthaus (letní obydlí-dobové označení zámečku) také v té oboře jest v nově z gruntu 8 světnicemi, komorami, věží, kaplou velmi krásnou pro obzvláštní vrchnosti kratochvíle, veselost a delacrati (k rozkoši) vystavený. K tomu osobně kuchyně a dvě kolně na vrchu pro schování sena na spod času zimního sena pro zvěř. Tu oboru dva oborníci opatřují, ohradu pak a parkány okolo ní všechny celého panství vesnice jiné česla (plotové kůly) a kusy rozdělené mají. Tolikéž i maštale pro koně vrchnosti.“ Z výše popsaného vyplývá, že povinnost udržovat ohradu obory měly rozdělenu vesnice celého frýdeckého panství. Z popisu však nevyplývá, zda byl zámek od počátku čtyřkřídlý, zda měl opravdu jen jednu věž, jak se píše, nebo měl již tehdy čtyři nárožní věžice. Pod oborou se ještě uvádí pila k řezání desek, panský „v té oboře včelínek obzvláště ohrazený, v kterém se do 200 pní aneb aulů (úlů) včel držeti může“ a krom toho je v oboře nově zřízený rybníček. Ten však na mapách není zachycen. Důvod výstavby zámečku byl jediný - šlechta si libovala v lovu a honitbě a pro své výpravy na lovy potřebovala místo pro odpočinek, úkryt před nepříznivým počasím, krátkodobé ubytování a centrum odkud mohla lovy podnikat. Frýdecký zámek byl poněkud daleko na lovecké vyjížďky. K lovu také patřil psinec a kuchyně se sloužícími a hajnými, kteří celý lov organizovali. V letních měsících mohl zámeček sloužit i jako venkovské sídlo pro letní pobyt vrchnosti. V popisu frýdeckého panství z roku 1804 je Pražmo uváděno jen jako ves a zámeček je mylně zmíněn u Raškovic: „Nedaleko této vesnice jest tak zvaná „Obora“ s dřevěným zámečkem, jenž stojí mezi Morávkou a Mohelnicí, které se stékají severně od něho (velmi obecný popis).“ Dále ze v tomto popisu uvádí, že Pražmo vzniklo na místě bývalého raškovického dvora. K popisu panství se píše, že je mimo frýdeckého zámku „dřevěný zámeček s kaplí v horách v tzv. oboře, v němž podle potvrzených listin byly byty pro 5-6 rodin, oddělený byt pro služebnictvo a sklep“. Z výše uvedeného popisu vyplývá, že za nové vrchnosti (v roce 1797 Pražmové z Bílkova prodali frýdecké panství Habsburkům) zámeček přestal sloužit svým účelům, protože na rozdíl od Pražmů Habsburkové na frýdeckém zámku nesídlili a zámeček začal být vrchností pronajímán svým zaměstnancům jako byty. Zatím však stále existoval a patrně i ve slušném technickém stavu. Doba, kdy přesně zámeček zanikl není známa. Patrně se tak stalo někdy během první třetiny 19. století, neboť na mapě II. vojenského mapování císaře Františka I. (II.) (1792-1835) se již zámeček nevyskytuje (1. třetina 19. století), pouze označení Thier Garten (Obora) přetrvává. Důvod tak náhlého zániku (během 30 let) je ne zcela jasný. Snad byl úmyslně rozbořen nebo jeho zánik zapříčinil požár. K letnímu zámečku uvádí „Kronika Pražmů“, že: „…v dnešní době je to část obce Pražmo zvaná Roveň, s částí kopce Zlaň, na kterém tento letohrádek stával. Podle dochovaného ústního podání pamětníků stával letohrádek hraběte Pražmy na Zlani asi v těch místech, kde se nachází horní část hřbitova. Ještě asi před 60ti až 70ti léty bylo možno v těchto místech nalézt základy tohoto zbořeného letního sídla pánů frýdeckého panství. Při kopání hrobů na hřbitově na Zlani našli hrobaři – Blahut a Petr – zbytky základů stavby, které zůstaly po rozbořeném letohrádku.“. Tato poslední věta je vzhledem k rozdílnému umístění skutečnému hřbitova a předpokládaného místa zámečku poněkud nejistá. V letopisech se uvádí, že „…ves obdržela pojmenování Praschma na místě zrušeného vrchnostenského dvora“. V připravované publikaci Josefa Nitry o historii obce Raškovice se píše: „… Stavení v podobě letohrádku stálo na místě staré fary. Ale ta už byla na katastru Morávky. Ministerstvo kultury má však zaregistrováno, že lovecký zámeček stál v Raškovicích. Lokalizace na místě fary je i tak nejpravděpodobnější a zcela logická. Zároveň vyvrací vcelku zažité tvrzení, že zámek byl v prostoru Zlaně..

Na obou mapách vidíme shodně čtyřkřídlou přibližně čtvercovou budovu s malým vnitřním dvorkem a čtyřmi nárožními věžicemi. R. Vojkovský se domnívá, že se jedná o válcové věžičky. Tato domněnka však nemusí být zcela přesná. Detaily mapy nejsou tak zřetelné, aby bylo možno jasně říci, zda-li byly věžice válcové, čtvercové nebo polygonální. Stejné lze uvažovat i v případě Vojkovským vyslovené možnosti větší severovýchodní věže. Při jeho dřevěné konstrukci by byla stavba válcových věží poměrně obtížná. Lze se proto domnívat, že věžice mohly být buď čtvercové nebo polygonální, avšak s menším počtem vrcholů. Podle svého loveckého účelu, umístění v blízkosti lesů a faktu, že zcela zanikl, se s velkou pravděpodobností jednalo o celodřevěnou patrovou stavbu na zděném základě (nepotvrzeno). Právě tento základ by se mohl při případném výzkumu objevit. Zámek obsahoval mnoho místností pro pána a jeho hosty. U feudálních sídel bývalo obvyklé, že místnosti vrchnosti a reprezentační prostory (jídelna, kaple) bývaly umístěny v patře, hostinské pokoje do podkroví a služebnictvo obývalo přízemí, kde se nacházely i spíže a kuchyň. Poblíže severovýchodního nároží zámečku se na obou mapách objevuje osamocené stavení, které snad můžeme ztotožnit se zmiňovaným psincem či ledovnou nebo chladným sklepem k provizornímu uložení ulovené zvěře, jak tomu bývalo i na jiných loveckých sídlech. Kolem zámku se rozkládala ohrazená lichoběžníková obora (označená jako Thier Garten), jejímž severozápadním sektoru se zámek nacházel. Pojmenování Obora se vyskytuje i na pozdějších mapách jako označení celého území při úpatí Travného nebo dnes jako pomístní označení na katastrální mapě..