
Zaniklý starý železný Koloredovský most z počátku 20. století, bývalá technická památka na mostní výrobu zdejší slavné Karlovy huti, který jako dřevěný již od pozdního středověku, respektive kamenný s dřevěnou mostovkou od 70. let 18. století tvořil jedinou spojnici mezi moravským Místkem a slezským Frýdkem. Most nahradil starý brod přes řeku, který již od středověku sloužil jako přechod zemské hranice.
Původní most stával o něco níže po proudu než stojí současný nový nevzhledný železobetonový Koloredovský most, který spojuje místeckou ulici J. Opletala a frýdeckou Revoluční ulici.
Koloredovský most byl v minulosti jedinou spojnicí mezi hraničními městy Frýdkem ve Slezsku a Místkem na Moravě, kdy nahradil hojně využívaný středověký mělký brod pod frýdeckým zámkem. Starý brod byl využíván ještě před vlastním založením Místku koncem 13. století v poloze na Lipině nad říčkou Olešnou, pod hrádkem na Štandlu, jako trhová ves Friedeberch i slezského Frýdku se snad starším hradem na ostrohu nad řekou Ostravicí ve 2. čtvrtině 14. století. Most byl vystavěn v trase nejdůležitější komunikační trasy vedoucí z jižní Moravy, z Brna, respektive Olomouce do Těšína a dále na Krakov do Polska. Později v této trase vznikla tzv. císařská silnice, jejíž těleso je v podstatě v mírně pozměněné podobě používáno dodnes. Původně čistě dřevěný most, či spíše lávka, která byla často ničena povodněmi na řece Ostravici, byl v letech 1770–75 nahrazen kamenným mostem, respektive dřevěnou mostovkou na kamenných pilířích. V roce 1915 byl tento polodřevěný most nahrazen železným mostem na sedmi kamenných pilířích. Železnou mostovku vytvořila slavná Karlova huť z Frýdku - Lipiny. Na obou stranách mostu se nacházely menší kapličky. Bohužel, po druhé světové válce začala likvidace starého Frýdku i Místku, kamuflovaná velkými slovy o budování moderního města pro socialistické pracující. Nevzhledná panelová sídliště začala města obkličovat ze všech stran a chybělo málo a nahradila i vlastní historická centra, která byla alespoň nepochopitelně poničena demolicemi. Novému městu a jeho narůstajícím dopravním nárokům přestal starý Kolloredovský most vyhovovat. V roce 1987 byl o několik metrů výše po proudu postaven nový železobetonový čtyřproudý most, který byl napojen na nesmyslnou cestu, která pod frýdeckým zámkem protnula příjemné Blatnické údolí. Starý most byl ihned po zprovoznění nového mostu v roce 1988 demontován a téměř beze zbytku zlikvidován..
Dvůr se rozkládal proti proudu řeky u samého začátku mostu a dodnes se v mnohokrát přestavěné podobě dochoval jako bývalý objekt Selika. Osada Kolloredov splynula s městem Místek v jeden celek až v roce 1908.
rozvodnila se Ostravice natolik, že na Kolloredově brala chalupy a vše, co jí přišlo do cesty. Dva lidé, Nytra a Piha, se zachránili na stříšce kapličky sv. Barbory u mostu. Z Místku se k nim nikdo nemohl dostat, proto se pokusili dostat k dvěma nešťastníkům po ještě nezaplavené mostovce hasiči z Frýdku a pokoušeli se jim hodit provazy. Voda je však strhávala a nebylo možno jim nijak pomoci. Když už i vlastní most hrozil zřícením, přišel k oběma nešťastníkům co nejblíže, jištěn na provaze, odvážný frýdecký kněz P. Sobel a se Svátostí Oltářní udělil jim poslední požehnání. V tu chvíli se střecha kapličky zakymácela a i s oběma lidmi byla stržena vodou. Ti dva pak na střeše dopluli až k paskovskému jezu, kde utonuli..
I stalo se, že přišla velká povodeň, která poškodila v době procesí most a ten se i s poutníky zřítil do rozvodněných vod, kde všichni utonuli. Utonulá těla 13 poutníků byla pak z opadlých vod vyzvednuta a přenesena do tzv. poutnické krypty pod mariánským kostelem, kde lze jejich vzduchem mumifikované ostatky spatřit dodnes. Tato událost spadá do období let 1741–49, kdy byl budován současný chrám Panny Marie..