Nevelký klasicistní zámek v rámci dvora vybudovaný ve 2. pol. 18. století rodem Křídlovských z Křídlovic nad levým břehem Lučiny. Po 2. světové válce zchátral ve správě JZD a po r. 1960 byl zatopen vodami Žermanické přehrady.
Hlavní obrázek místa
Pohled do míst, kde stával zámek Dolní Soběšovice (zámek stával přibližně uprostřed snímku)
© Miroslav BITTER 08/2007
V Dolních Soběšovicích, nad levým břehem Lučiny, stával od poloviny 18. století malý klasicistní zámeček, který si jako své sídlo postavili patrně páni Křídlovští z Křídlovic. Byl součástí většího dvora a tvořil jižní polovinu jeho jihovýchodní fronty. Zámek tvořila přízemní obdélníková budova přibližných rozměrů 21 m x 11,5 m v mírném svahu, se střední dvouosou jednopatrovou částí ukončenou trojúhelným štítem na obou delších frontách stavby. Jižní štít zámku byl pravidelná tříosý, severní štít byl v patře dvouosý. Ve směru od dvora byla ke střední části zámku přistavěna vstupní krytá veranda. Hladké fasády stavby byly ukončeny korunní římsou. Střechu kryla polovalbovou mansardovou střechou s dvojicí vystupujících komínů. Celkovým rozložením se tento zámek velmi přiblížil zámku v nedalekých Dolních Domaslavicích, vzniklému na počátku 19. století, který byl však výstavnější. Přesto by laik oba zámky popsal, že "oba zámky vypadaly jak větší chalupy". Osud zámku zpečetila výstavba Žermanické přehrady. Po roce 1960 byl bezezbytku zbořen a jeho místo zatopeno. Zámek stával nedaleko od břehu současných vod přehrady, kousek od velké chatové oblasti v obci Lučina, jež byla vystavěna po zatopení velké části Domaslavic a Soběšovic.
Jan P. Štěpánek, 7.3. 2005
historie

Ves vznikla již ve 13. století a připomíná se v soupisu příjmů vratislavského biskupství v roce 1305 (apud Sobnonem). Jeden z prvních záznamů o obci pochází z roku 1227, kdy se již připomíná dolnosoběšovický dvůr, na němž hospodařil Soběk, řečený Střela, který je pokládán za prvního kolonizátora a uspořadatele Soběšovic, od něhož i údajně pochází pojmenování obce. V letech 1580–1598 se poprvé rozlišují Horní a Dolní Soběšovice. Majitelé alodního statku se po nabytí Dolních Soběšovic později označovali jako Sobišovští z Šinovic, Šenovic či Šonovic. V prostoru pozdějších Horních Soběšovic si založili své rodové sídlo. Roku 1545 byly Soběšovice majetkem Jana Hnojnického, příslušníka starých vladyk stejné krve a stejného znaku s Tluky z Tošanovic. V roce 1573 drželi statek bratři Kašpar a Kryštof Šobišovští z Šinovic a současně bratři Bedřich, Jiří, Frydrych, Jindřich a Karel Šípové…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek a kolektiv: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Alpress, Frýdek - Místek 2006, 7.3. 2005

Půdorys místa

, zámeček se dvorem na mapě stabilního katastru ze 30. let 19. stol.
© Zaniklé hrady, zámky a tvrze na Moravě a ve Slezsku (F. Musil, M. PLaček)
Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Soběšovice

Místa v okolí

 Žermanický lom
 Horní Soběšovice
 Pitrov
 Horní Bludovice
 Dolní Domaslavice
 Kocurovice
 kostel sv. Stanislava
 Lom - Mořské oko
 kříž na Vidíkově
 Horní Domaslavice
 kostel sv. Markéty
 Dolní Bludovice
 evangelický kostel
 Těrlicko
 Jaškovská krčma
 kostel sv. Trojice
 Kotulova dřevěnka
 Bruzovice
 Dolní Tošanovice
 Životice
 Hradiště
 Horní Tošanovice
 Kostelec
 Třanovice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiří
 lesní zámeček
 Šumbark
 kostel sv. Anny
 Frýdecká šibenice
 Dobrá
 kaple sv. Kříže
 Šenov
 kaple Panny Marie
 Prostřední Suchá
 Stanislavice
 Horní Suchá
 Dobratice
 fara
 větrný mlýnek
 školní budova
 židovský hřbitov
 socha sv. Floriána
 Dolní Suchá
 Lískovec u Frýdku
 radnice Frýdek
 kostel sv. Jošta
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 Neumannova vila
 Wolfínský palác
 městské hradby
 Hnojník
 Rechle
 Málkovice
 Jamnice
 Munkovice
 Neumannova přádelna
 stará radnice
 kostel sv. Martina
 Frýdek
 Frýdecká synagoga
 kaple Na Skotni
 kaple sv. Otýlie
 Zoopark
 kostel sv. Josefa
 Skalice
 kaple sv. Floriána
 Koloredovský most
 Horní Žukov
 Bezručova kaple
 vodní mlýn
 kaple sv. Anny
 Vělopolí
 Měšťanský pivovar
 kaple Panny Marie
 Bartovice
 Podkostelní mlýn
 Skalický lom
 radnice Místek
 Eltzerova přádelna
 evangelický kostel
 Chotěbuz
 boží muka
 zvonička
 kostel sv. Michala
 Vratimov
 Řepiště
 Stonava
 boží muka
 Prochaskova vila
 Střítež
 Vratimov
 Kaple skalická
 roubená zvonička
 Husův dům
 Panský pivovar
 kostel sv. Václava
 Stonava
 Baška
 Štandl
 kaple Při šefru
 Paskov
 Frýdberk
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Vavřince
 Hodoňovice
 kaple Panny Marie
 Adámkova vila
 kaple u Adámkovy vily
 Janovice
 Rybí dům
 kostel sv. Josefa
 Podobora
 Ropice
 evangelický kostel
 vodní dílo Olešná
 Raškovice
 Karviná - Doly
 kaple Panny Marie
 Radvanice
 Brandýs
 Solca
 Radvanický pivovar
 Orlová
 kostel sv. Kateřiny
 kostel Božího Těla
 Těšín
 Městská střelnice
 kostel sv. Mikuláše
 synagoga
 Těšín
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 kaple sv. Mauritia
 městské hradby
 boží muka na Husinci
 studna tří bratří
 zvonička Pod Krásnou
 radnice
 kostel sv. Kříže
 důl Alexandr
 kostel Panny Marie
 Konská
 židovský hřbitov
 Pražmo
 kaple sv. Anny
 Kunčičky
 důl Michal
 Doubrava
 fojtství
 Ráj
 důl Michálka
 Janečkův mlýn
 kostel Všech svatých
 Fryštát
 důl Neumann
 kostel sv. Josefa
 Jubilejní kolonie
 kostel sv. Jiří
 pomník T. G. Masaryka
 kašna
 radnice
 halda Ema
 Slezskoostravský hrad
 důl Ema a Lucie
 kostel sv. Marka
 Panorama u Chlebovic
 důl Trojice
 Lubno
 kaple na Horním Konci
 ZOO Ostrava
 kostel sv. Anny
 důl Prokop
 Areál MINIUNI
 městské hradby
 Vítkovice
 Důl Petr Bezruč
 kaple na Kamenci
 Rovninské balvany
 kostel sv. Václava
 stará radnice
 sloup Panny Marie
 kostel sv. Pavla
 hamr č. VII
 boží muka - sv. Anna
 radnice
 socha sv. Floriána
 kaple na Zámostí
 Sýkorův most
 důl Josef
 vodárna na Hladnově
 hotel Imperial
 Německý dům
 radnice
 Palác Elektra
 Dům umění
 radnice
 Rychvald
 kaple Za humny
 důl Šalamoun
 vila Felixe Neumanna
 vila dr. Julia Eisnera
 Městská jatka
 nová radnice
 Důl Jindřich
 Důl Heřmanice
 Vašendův kříž
 Myslík
 Šmiřákův mlýn
 švédská mohyla
 Kozlovice
 fojtství
Základní informace místa
ID místa: 2912
Typ místa: zámek
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 7.3.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama