Nevelký klasicistní zámek v rámci dvora vybudovaný ve 2. pol. 18. století rodem Křídlovských z Křídlovic nad levým břehem Lučiny. Po 2. světové válce zchátral ve správě JZD a po r. 1960 byl zatopen vodami Žermanické přehrady.
V Dolních Soběšovicích, nad levým břehem Lučiny, stával od poloviny 18. století malý klasicistní zámeček, který si jako své sídlo postavili patrně páni Křídlovští z Křídlovic. Byl součástí většího dvora a tvořil jižní polovinu jeho jihovýchodní fronty. Zámek tvořila přízemní obdélníková budova přibližných rozměrů 21 m x 11,5 m v mírném svahu, se střední dvouosou jednopatrovou částí ukončenou trojúhelným štítem na obou delších frontách stavby. Jižní štít zámku byl pravidelná tříosý, severní štít byl v patře dvouosý. Ve směru od dvora byla ke střední části zámku přistavěna vstupní krytá veranda. Hladké fasády stavby byly ukončeny korunní římsou. Střechu kryla polovalbovou mansardovou střechou s dvojicí vystupujících komínů. Celkovým rozložením se tento zámek velmi přiblížil zámku v nedalekých Dolních Domaslavicích, vzniklému na počátku 19. století, který byl však výstavnější. Přesto by laik oba zámky popsal, že "oba zámky vypadaly jak větší chalupy". Osud zámku zpečetila výstavba Žermanické přehrady. Po roce 1960 byl bezezbytku zbořen a jeho místo zatopeno. Zámek stával nedaleko od břehu současných vod přehrady, kousek od velké chatové oblasti v obci Lučina, jež byla vystavěna po zatopení velké části Domaslavic a Soběšovic.
Jan P. Štěpánek, 7.3. 2005
Ves vznikla již ve 13. století a připomíná se v soupisu příjmů vratislavského biskupství v roce 1305 (apud Sobnonem). Jeden z prvních záznamů o obci pochází z roku 1227, kdy se již připomíná dolnosoběšovický dvůr, na němž hospodařil Soběk, řečený Střela, který je pokládán za prvního kolonizátora a uspořadatele Soběšovic, od něhož i údajně pochází pojmenování obce. V letech 1580–1598 se poprvé rozlišují Horní a Dolní Soběšovice. Majitelé alodního statku se po nabytí Dolních Soběšovic později označovali jako Sobišovští z Šinovic, Šenovic či Šonovic. V prostoru pozdějších Horních Soběšovic si založili své rodové sídlo. Roku 1545 byly Soběšovice majetkem Jana Hnojnického, příslušníka starých vladyk stejné krve a stejného znaku s Tluky z Tošanovic. V roce 1573 drželi statek bratři Kašpar a Kryštof Šobišovští z Šinovic a současně bratři Bedřich, Jiří, Frydrych, Jindřich a Karel Šípové…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 7.3. 2005
podle J. Tichánek a kolektiv: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Alpress, Frýdek - Místek 2006