Pohled do míst, kde stával zámek Dolní Soběšovice (zámek stával přibližně uprostřed snímku)
© Miroslav BITTER 08/2007
V Dolních Soběšovicích, nad levým břehem Lučiny, stával od poloviny 18. století malý klasicistní zámeček, který si jako své sídlo postavili patrně páni Křídlovští z Křídlovic. Byl součástí většího dvora a tvořil jižní polovinu jeho jihovýchodní fronty.
Zámek tvořila přízemní obdélníková budova přibližných rozměrů 21 m x 11,5 m v mírném svahu, se střední dvouosou jednopatrovou částí ukončenou trojúhelným štítem na obou delších frontách stavby. Jižní štít zámku byl pravidelná tříosý, severní štít byl v patře dvouosý. Ve směru od dvora byla ke střední části zámku přistavěna vstupní krytá veranda. Hladké fasády stavby byly ukončeny korunní římsou. Střechu kryla polovalbovou mansardovou střechou s dvojicí vystupujících komínů. Celkovým rozložením se tento zámek velmi přiblížil zámku v nedalekých Dolních Domaslavicích, vzniklému na počátku 19. století, který byl však výstavnější. Přesto by laik oba zámky popsal, že "oba zámky vypadaly jak větší chalupy".
Osud zámku zpečetila výstavba Žermanické přehrady. Po roce 1960 byl bezezbytku zbořen a jeho místo zatopeno. Zámek stával nedaleko od břehu současných vod přehrady, kousek od velké chatové oblasti v obci Lučina, jež byla vystavěna po zatopení velké části Domaslavic a Soběšovic.
Ves vznikla již ve 13. století a připomíná se v soupisu příjmů vratislavského biskupství v roce 1305 (apud Sobnonem). Jeden z prvních záznamů o obci pochází z roku 1227, kdy se již připomíná dolnosoběšovický dvůr, na němž hospodařil Soběk, řečený Střela, který je pokládán za prvního kolonizátora a uspořadatele Soběšovic, od něhož i údajně pochází pojmenování obce. ...V letech 1580–1598 se poprvé rozlišují Horní a Dolní Soběšovice. Majitelé alodního statku se po nabytí Dolních Soběšovic později označovali jako Sobišovští z Šinovic, Šenovic či Šonovic. V prostoru pozdějších Horních Soběšovic si založili své rodové sídlo. Roku 1545 byly Soběšovice majetkem Jana Hnojnického, příslušníka starých vladyk stejné krve a stejného znaku s Tluky z Tošanovic. V roce 1573 drželi statek bratři Kašpar a Kryštof Šobišovští z Šinovic a současně bratři Bedřich, Jiří, Frydrych, Jindřich a Karel Šípové z Bránice. V letech 1580 - 1598 je tu Jeremiáš Šobišovský z Šinovic. Současně drželi Dolní Soběšovice Bedřich, Jiří, Frydrych, Jindřich a Karel bratři Šípové z Bránice. Dolní Soběšovice držel roku 1602 Jiří Bibrštejn z Bojišova, v roce 1610 polovinu Dolních Soběšovic, Jan Foglar ze Studené Vody a v roce 1616 Adam Scipion z Kretčína. Roku 1668 Jáchym Kyselovský z Kyselova, kolem roku 1670 Adam Golkovský z Golkovic a v roce 1695 Kateřina Františka Lipovská z Balře, rozená Osecká z Oseka. Od ní v roce 1704 získal Dolní Soběšovice Václav Vilém Pelhřim z Třánkovic, po něm následoval roku 1723 Karel Bedřich Křídlovský z Křídlovic, který získal i Horní Soběšovice. Rod pak vlastnil Horní i Dolní Soběšovice do sklonku 18. století. Zda se, že právě některý z příslušníků rodu Křídlovských z Křídlovic zde zbudoval někdy ve druhé polovině 18. století nad levým břehem Lučiny dvůr a nevelký klasicistický zámek, který byl jeho součástí. Roku 1723 prodal Karel Křídlovsky z Křídlovic celý statek Evě Zuzaně Ozorovské a ta pak za 2 800 tolarů Janu Filipovi sv.p. ze Saint Genois. Roku 1739 tu seděl Ignác Spens z Boden a v roce 1766 Karel Křídlovský z Křídlovic. Ten prodal celý majetek Harasovským z Harasova. Na počátku 19. století byla majitelem zámku rodina Kasperlíkova a Josef Gus. Ve třicátých letech vlastnil již spojené Soběšovice jistý Bernard Primus a od jeho nástupců získal Dolní Soběšovice roku 1881 Jan Chadraba a po něm o dva roky později manželé Josef a Marie Chadrabovi. Po smrti Josefa Chadraby v roce 1906 zůstal celý statek Marii Chadrabové. V roce 1914 koupila velkostatek v Dolních Soběšovicích Pozemková banka v Moravské Ostravě. Pak se majitelé rychle střídali - manželé Brančíkovi, František Chrastina, manželé Beránkovi a další, až v roce 1920 koupili velkostatek manželé Michal a Marie Kurowští a Jan a Kateřina Rabinovi. V roce 1945 byla na velkostatek uvalena národní správa a objekty přešly později do majetku státu. Dvůr spolu s bývalou zámeckou budovou byl využíván pro potřeby místního JZD, které nechalo objekty zpustnout, protože již bylo rozhodnuto o jeho zatopení vodami přehrady. Před rokem 1960 byl zámek i dvůr zbourán a místo, kde stávaly, bylo zatopeno vodou z nově zbudované Žermanické přehrady..
|
Přihlášení |
