fojtství

Symetricky k ose stavby je ve východním průčelí umístěna dvouosá patrová komora se zaoblenými rohy. Tuto kryje polovalbová střecha s podlomenicí, jejíž hřeben dosahuje mírně nad lomení mansardové střechy budovy. Od přízemí je komora oddělena bohatě profilovanou korunní římsou procházející kolem celého obvodu stavby (taktéž je i v horní části komory). Asymetricky k ose východního průčelí je umístěn po několika schodech přístupný obdélný hlavní vstup v segmentem ukončené vpadlině se stlačeným obloukem v horní části. Na jižním štítě jsou namalovány zajímavé sluneční hodiny a symbol tzv. oka božího. Krom horizontálního členění v podobě korunní římsy a kamenného soklu je fasáda pročleněna namalovanými pilastry. Interiéry fojtství jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami, plackovou klenbou se štukovým zrcadlem a monogramem IHS (zkratka Iesus Hominum Salvator – Ježíš lidstva spasitel), křížovou klenbou, valenou klenbou a valenou segmentovou klenbou. Vlevo od hlavního vstupu se nachází velká místnost s trámovým stropem. Na jihovýchodní nároží fojtství navazuje krátký úsek zdi, což je fragment bývalé brány do zbořeného hospodářského areálu, který je nyní upraveny na kapli v podobě niky v síle zdi..

Vesnice patřila ke kanovnickým majetkům a správou obce byl nejméně od konce 15. století pověřen dědičný fojt. Prvním známým fojtem se jmenuje Velik Chlebovský v r. 1467. Již tehdy k fojtství příslušel mlýn a krčma. Fojt mohl volně chytat ryby v potoce a v lesích lovit zvěř, kromě vysoké. Měl právo vlastnit svého řezníka, pekaře, kováře či ševce a z panských lesů mohl pro svou potřebu volně brát dřevo. Za to však bylo povinností fojta spravovat panský majetek v obci, vybírat poplatky a odnášet je na hukvaldský hrad. Fojt vykonával v obci také úlohu soudce menších přestupků a z uložených pokud mu náležela celá jedna třetina. V roce 1581 je v Chlebovicích zmiňován fojtem jistý Václav, r. 1664 Jan Morys a po jeho smrti se fojtovský úřad sňatkem dostal do rukou rodiny Žáčků. někdy mezi léty 1739–43 nechal fojt František Žáček vystavět objekt fojtství do podoby jakou známe přibližně dnes.Tato stavební aktivita jej však natolik zadlužila, že celý majetek byl dán do dražby. V roce 1743 se proto fojtem stává Jiří Strakoš ze Staříče. Na přelomu 18. a 19. století se zde vystřídalo ve funkci fojta několik jedinců, kteří však nebyli fojty dědičnými, ale jen jmenovanými vrchností. Až v roce 1815 se fojtství za 6000 zlatých dostává do rukou Františka Bujnocha. V r. 1835 předává fojtství svému synovi Františkovi ml., který se díky své všeobecné oblíbenosti stává po zrušení fojtovského úřadu i prvním starostou obce. Od roku 1949 byly majetky fojtství převedeny na obec Chlebovice. Pozemky byly rozparcelovány a vlastní objekt fojtství zůstal v majetku obce. Velká část bývalých hospodářských objektů při fojtství bylo zbořeno. Zanikl i menší rybníček před fojtstvím, který poháněl kolo fojtského mlýna (zachován jako zrekonstruovaný moderní objekt). V r. 1986 bylo místními nadšenci fojtství opraveno a od roku 1995 zde funguje zajímavé Muzeum včelařství.