
Objekt chlebovického fojtství byl vystavěn mezi léty 1739–43 fojtem Františkem Žáčkem do podoby jakou známe přibližně dnes. Fojtství tvoří v jádře pozdně barokní přízemní dům na obdélném půdoryse s mansardovou střechou se dvěma pološtíty. Symetricky k ose stavby je ve východním průčelí umístěna dvouosá patrová komora se zaoblenými rohy. Tuto kryje polovalbová střecha s podlomenicí, jejíž hřeben dosahuje mírně nad lomení mansardové střechy budovy. Od přízemí je komora oddělena bohatě profilovanou korunní římsou procházející kolem celého obvodu stavby (taktéž je i v horní části komory). Asymetricky k ose východního průčelí je umístěn po několika schodech přístupný obdélný hlavní vstup v segmentem ukončené vpadlině se stlačeným obloukem v horní části. Na jižním štítě jsou namalovány zajímavé sluneční hodiny a symbol tzv. oka božího. Krom horizontálního členění v podobě korunní římsy a kamenného soklu je fasáda pročleněna namalovanými… číst dále
Nejstarší písemná zpráva o Chlebovicích pochází z 6. listopadu 1320, kdy se zmiňují v listině olomouckého biskupa Konráda jako ves Nemašchleb. Obnovením osady je pověřen v listině jistý Sybotan z Lichnova. Vesnice patřila ke kanovnickým majetkům a správou obce byl nejméně od konce 15. století pověřen dědičný fojt. Prvním známým fojtem se jmenuje Velik Chlebovský v r. 1467. Již tehdy k fojtství příslušel mlýn a krčma. Fojt mohl volně chytat ryby v potoce a v lesích lovit zvěř, kromě vysoké. Měl právo vlastnit svého řezníka, pekaře, kováře či ševce a z panských lesů mohl pro svou potřebu volně brát dřevo. Za to však bylo povinností fojta spravovat panský majetek v obci, vybírat poplatky a odnášet je na hukvaldský hrad. Fojt vykonával v obci také úlohu soudce menších přestupků a z uložených pokud mu náležela celá jedna třetina. V roce 1581 je v Chlebovicích zmiňován fojtem jistý Václav, r. 1664 Jan… číst dále
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.
Teplická zámecká zahrada je přírodní park, který byl založen již v 16. století. Nachází se v centru lázeňského města. Díky tomu se stal častým cílem procházek místních i lázeňských hostů.
Za novoměstským farním kostelem svatého Štěpána býval hřbitov a na něm odedávna stála zvonice, protože kostelní věž zvony neunesla. Rozložitá, pozdně gotická zvonice tu stojí dosud a tam se to stalo
Vrchol Lysá skála, který je označován jako Spící panna se nachází na Českolipsku zhruba 1,5 kilometru od obce s názvem Provodín. Je z ní výhled na část Máchova kraje.