
Unikátní soubor 3 podsíňových polodřevěných domů na Hluboké ulici ve Frýdku byl jedinečnou ukázkou maloměstské zástavby historického Frýdku. Svou hodnotou neměly na celém severovýchodě Moravy a Slezska konkurenci. Komplex 3 domů stál na dolním konci středověké Hluboké ulice naproti Rytířského (Langova) domu při zbořené lískovecké bráně. V jednom z domů žili prarodiče hudebního skladatele Leoše Janáčka. Tyto domy přežily všechny doby, války a pohromy. V této podobě přežívaly i v dobách kdy komunisté na frýdecké radnici usilovali o vybydlení historického jádra města a jeho zničení tím, že do uvolněných domů nastěhovali cikánské rodiny. Na konci 80. let se dokonce plánovala jejich celková rekonstrukce a domy by posléze fungovaly jako městské muzeum. S rekonstrukcí se začlo tak, že byly strženy střechy a dřevěná patra. Zdivo přízemí bylo zpevněno či doplněno. Poté však došla vůle či chuť opravovat. Přes 20 let stály na tomto exklusivním místě v centu města pouze nadzemní zděná beztvará torza. Od roku 2003 se diskuze kolem těchto cenných domů opět rozpoutaly. Radnice zveřejnila studii této části městské památkové zóny, ve které jednoznačně počítá s obnovením a rekonstrukcí těchto domů do jejich historické podoby. Dodala však, že aby se rekonstrukce urychlila, musely být domy vyjmuty z památkové péče a ochrany. Odborníci však před těmito kroky radnice varují s poukazem na sliby a následný nehorázný podraz při stavbě hypermarketu Kaufland v centru. Dne 11.1.2005 za neúčasti veřejnosti i odborníků z Muzea Beskyd (Ti, kdo stihli přiběhnou mohli už pouze nečinně přihlížet) buldozery srovnaly tyto cenné domy, na středověkém půdoryse, se zemí.
Snad alespoň jednou splní současné vedení města svá slova. Prozatím to vypadá, že se snaží o zničení toho, co nestihli do roku 1989. Čas ukáže.
století. Výstava dala nahlédnout prostřednictvím fotografií a plánů také do interiéru těchto barokních domů. V místě kupeckých domů byla zástavba pravděpodobně už od 14. století. Díky neprovedení archeologického průzkumu při letošní demolici ale nelze tuto nejstarší historii poznat. Dá se předpokládat, že to byly dřevěné stavby. V domech čp. 77 a 78 bylo v 18. a 19. století provozováno soukenické řemeslo. Po zániku této živnosti se domy v 2. polovině 19. století přestavovaly na pekárny – velká světnice v zadní části domu se přepažila příčkou. Užší místnost sloužila jako pekárna, ale taky jako kuchyň a ložnice pro pomocníka a učně. V rámci této přestavby se vystavěla v starší černé kuchyni pekařská pec vytápěná dřívím. Roku 1964 byly kupecké domy zapsány jako nemovité kulturní památky. Od počátku 70. let 20. století domy postupně získal do své správy Vlastivědný ústav Frýdek-Místek (dnešní Muzeum Beskyd F-M), od 80. let byl správcem všech tří objektů. Objekty nebyly v dobrém stavu, zatékalo do nich a podléhaly postupně rozkladu. Muzeum nechalo zpracovat v roce 1980, 1985, 1986 projekty na rekonstrukci domů, které měly sloužit k výstavním a muzejním účelům, a později ještě dva znalecké statické posudky. Na základě posudku z roku 1987 došlo na jaře 1987 k demolici přízemí a střechy domů. Zůstaly stát jen suterény a jedna klenutá místnost přízemí. Zbylé relikty byly dozděny a zabezpečeny se měly dočkat znovuvystavení snesených částí. Ale situace se změnila, snad díky probíhajícím i plánovaným asanacím starého Frýdku, a ke výstavbě snesených částí nedošlo. Posudek z roku 1997 konstatoval velmi špatnou soudržnost zdiva a malty, rozrušené pilíře a mělké založení domů. Sanace základů by byla mimořádně obtížná a nákladná. Majitelem domů se stalo město Frýdek-Místek, které zažádalo o zrušení památkové ochrany. Ze seznamu nemovitých památek byly domy vypsány na jaře 2004. K demolici suterénů přikročila frýdecká radnice 11. ledna 2005, bez účasti památkářů. Radnice plánuje výstavbu polyfunkčních domů, které na straně Hluboké ulice budou připomínat zaniklé kupecké domy..