PP Kamenárka na jihovýchodě Štramberka, vyhlášena v r. 2001. Poslední volně přístupná lokalita s bloky tithónských štramberských vápenců. Útočiště mnoha druhů chráněných rostlin a živočichů.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil, 02/2014
Přírodní památka Kamenárka v katastru města Štramberka se nachází necelých 500 m východně od jeho centra. Byla vyhlášena v roce 2001 a je řazena mezi poslední volně přístupná místa s možností vidět bloky tithónských štramberských vápenců. Ve skutečnosti se vlastně jedná o již nefunkční starý lom na vápenec, který poskytuje útočiště některým chráněným druhům rostlin a živočichů, kteří jsou na tuto geologickou oblast vázáni. Kamenárka je volně přístupná, je však třeba se v této lokalitě pohybovat a chovat dle pokynů informační cedule na místě. Strmé stěny lomu mohou být velmi zrádné a nebezpečné a je proto třeba se v horních partiích této památky pohybovat velmi obezřetně. Místem samým prochází zeleně značený naučný chodník vedoucí od štramberské Botanické zahrady a arboreta, se kterou PP Kamenárka sousedí na jihovýchodě, na vrchol Bílé hory s rozhlednou na severovýchodě. Druhou možností je modře značený chodník od Botanické zahrady, přes Kamenárku do centra Štramberka.
Jan P. Štěpánek, 21.5. 2008
historie

Historie a popis PP Kamenárka

Historie činnosti v oblasti Kamenárky sahá až do středověku, kdy se zde započal lámat vápenec. Intenzivní těžba vápence trvala až do roku 1880, kdy se jeho těžba postupně utlumila až zastavila. V sedimentačních pánvích, kterými jsou bloky tithónských vápenců přerušeny, byly nalezeny mnohé zajímavé fosilie řas a živočichů. Kamenárka je však živá oblast. Je domovem mnoha druhů živočichů, jmenovitě např. ještěrky zední, užovky hladké, čolka obecného, rosničky zelené, mloka skvrnitého či ropuchy obecné. Za ohrožený hmyz je možno jmenovat jasoně červenookého. Od roku 2001 je celé toto území o rozloze 4,46 ha chráněno státem.

Jan P. Štěpánek dle info tabule na místě, 21.5. 2008

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Štramberk

Místa v okolí

 Muzeum Šipka
 Šipka
 Národní sad
 Expozice figurín
 kašna
 Váňův kámen
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 rozhledna Bílá hora
 Jurův kámen
 Štramberk
 Panská vyhlídka
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Zemanství
 Ringhofferova vila
 Lašské muzeum
 kostel sv. Kateřiny
 vila Machů
 Husova lípa
 Šostýn
 Bezručova vyhlídka
 Zemanova kaple
 Závišice
 Raškův kámen
 Maxmiliánův dvůr
 Rybí
 Kubartova kaple
 kostel sv. Jakuba
 kaplička
 mlýn Strážka
 Příbor
 městské hradby
 radnice
 sousoší Panny Marie
 kostel sv. Kříže
 Hájovský dvůr
 větrný mlýn
 Skácelův kříž
 Petrovice
 žilinský vodní jez
 zvonice
 zvonička Měrkovice
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 kostel sv. Martina
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 městské hradby
 radnice
 větrný mlýn
 fara
 Hukvaldy
 Laudonův dům
 Stará pošta
 Hukvaldská obora
 radnice
 Nový Jičín
 Bartošovice
 Czeicznerova vila
 Hukvaldy
 Hodslavice
 Kateřinice
 Rychaltice
 kostel sv. Mikuláše
 Čertův mlýn
 Kozlovice
 kostel sv. Ondřeje
 staré fojtství
 Myslík
 fojtství
 Šmiřákův mlýn
 švédská mohyla
 Hodslavice
 Hukovice
 kostel sv. Martina
 fara
 Josefínin platan
 Bartošovice
 roubený dům č.p. 5
 Prameny Zrzávky
 Požaha
 Trnávka
 Bannerova studánka
 Kunín
 Vašendův kříž
 Fürstenberská hrobka
 Arenda
 Starý Jičín
 kamenný pranýř
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 Nová Horka
 Bartošovický mlýn
 kaple Za humny
 Panorama u Chlebovic
 svobodný dvůr
 Petřvald
 kaple na Horním Konci
 fojtství
 kaple sv. Anny
 Hradišťko
 dvůr Antonínov
 socha Boha Otce
 Jurkovičova rozhledna
 horský hotel Solárka
 kostel sv. Jiří
 Perná
 Brušperk
 kostel Všech svatých
 Fassmannova vila
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 Rožnov
 boží muka - sv. Anna
 socha Radegasta
 Pustějov
 Zvonička Pustevny
 kaple sv. Mauritia
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Mořské oko
 Cyrilka
 kostel Všech svatých
 Příluky
 vodní dílo Olešná
 Beessova kaple
 Lešná
 Leopoldova chata
 Krásno nad Bečvou
 radnice
 Frýdberk
 Greiffka
 Štandl
 dům U apoštolů
 Čertův stůl
 evangelický kostel
 Kujavy
 Arnoltovice
 Pohořílky
 Blato klaus – Mohyla
Základní informace místa
ID místa: 6266
Typ místa: příroda
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.5.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama